Matěj Podzimek: Metanol je o alibismu v nás, který vede ke smrtící bezohlednosti

Vedle Metanolu jste se, téměř sou­běž­ně, podí­lel i na scé­ná­ři Dukly 61. Jak se zvý­ší odpo­věd­nost sce­náris­ty za svě­ře­nou lát­ku, jed­ná­li se o zpra­co­vá­ní sku­teč­ných udá­los­tí?

Odpovědnost je základ­ním výcho­dis­kem obou fil­mů. Novinářská zku­še­nost Lenky Szántó i Jakuba Režného a pro­du­cent­ská bra­vu­ra Michala Reitlera ved­ly k roz­sáh lým rešer­ším, díky kte­rým jsou Metanol i Dukla po fak­tic­ké strán­ce výji­meč­ně při pra­ve­ny. Proto jsme si, pokud jde o kon krét­ní posta­vy, moh­li dovo­lit odpo­věd­nou fabu­la­ci, jež bere ohled na všech­ny, kte rých se udá­los­ti pří­mo dotk­ly.

Co z té šíle­né kau­zy dělá fil­mo­vý pří­běh? Pojmenování a uplat­ně­ní moti­va­cí jejích ak térů. Nelíčíme jen jak, ale hlav­ně proč se to celé sta­lo. Řetězec těch pří­čin na více spo­le čen­ských úrov­ních záro­veň vytvo­řil tako­vé napě­tí, že sta­čil jedi­ný člo­věk, aby otřá­sl vším. A tím vším mys­lím zdán­li­vě nesou­vi­se­jí­cí osu dy, kte­ré se postup­ně pro­ťa­ly v síť, v pří­běh.

Jaké posel­ství nebo sdě­le­ní pod­le Vás film nese?

Zaprvé zprá­vu o ali­bis­mu v nás, kte­rý vede ke smr­tí­cí bez­o­hled­nos­ti. Zadruhé důkaz, že čas­to zpo­chyb­ňo­va­né bez­peč­nost­ní slož­ky stá­tu doká­žou v pří­pa­dě ohro­že­ní oby­va­tel stva rea­go­vat a koo­pe­ro­vat správ­ně. Tak, že zachrá­ní tisí­ce živo­tů.

Lenka Szántó říká, že jste spo­leč­ně s Michalem a Terezou nad scé­ná­řem deba­to­va­li dva roky. Jak tato dis­ku­se pro­bí­ha­la a jak lze dojít k něja­ké­mu kon­sen­su u pří­bě­hu s toli­ka posta­va­mi, hyba­te­li děje a toli­ka popsa­ný­mi stra­na­mi roz­sud­ků?

Podstatné bylo shod­nout se na třech okruz h, totiž pacha­te­lích, poško­ze­ných a vyšet­řo­va­te lích. Vybrat si jejich repre­zen­tan­ty, ty sle­do­vat a rozu­mět jim. A s kole­gy nad tím opa­ko­va­ně zjiš­ťo­vat, jak skvě­lé může být, když má prav­du někdo jiný než vy.

Mluvil jste Tereze do obsa­ze­ní? Co jste říkal na Vaculíka v hlav­ní roli „zápo­rá­ka“?

Tereza Kopáčová je vel­ko­ry­sost sama. I co se debat ohled­ně obsa­ze­ní týká. A Lukáš Vaculík uká­zal, jak moc se vypla­tí, když dob­ré­ho her­ce „pus­tí­te“ na jeho pro­ti­klad.

Jak jste samot­nou kau­zu vní­mal v reál­ném čase, když se děla?

Hrozil se a domýš­lel si, co je za tím. A mýlil se.

---