Kritiky.cz > Speciály > Misery nechce zemřít

Misery nechce zemřít

Misery
Misery
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Misery je ame­ric­ký psy­cho­lo­gic­ký thriller z roku 1990, kte­rý nato­čil reži­sér Rob Reiner pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu Stephena Kinga z roku 1987 a ve kte­rém si zahrá­li James Caan, Kathy Bates, Lauren Bacall, Richard Farnsworth a Frances Sternhagen. Děj se sou­stře­dí na posed­lou fanyn­ku, kte­rá drží auto­ra v zaje­tí a nutí ho psát pří­běh.

Film byl uve­den do kin ve Spojených stá­tech 30. lis­to­pa­du 1990 spo­leč­nos­tí Columbia Pictures. Získal vel­mi pozi­tiv­ní recen­ze a byl kasov­ně úspěš­ný. Výkon Batesové skli­dil širo­kou chvá­lu kri­ti­ků a na 63. roč­ní­ku udí­le­ní Oscarů jí vyne­sl Oscara za nej­lep­ší žen­ský herec­ký výkon, čímž se Misery sta­la jedi­ným fil­mem nato­če­ným pod­le romá­nu Stephena Kinga, kte­rý zís­kal Oscara. Sám King pro­hlá­sil, že Misery pat­ří mezi jeho deset nej­ob­lí­be­něj­ších fil­mo­vých adap­ta­cí.

Děj

Známý spi­so­va­tel Paul Sheldon je auto­rem úspěš­né série vik­to­ri­án­ských roman­tic­kých romá­nů, v nichž vystu­pu­je posta­va jmé­nem Misery Chastainová. Chce se věno­vat váž­něj­ším pří­bě­hům, a tak napí­še ruko­pis nové­ho romá­nu, kte­rý, jak dou­fá, odstar­tu­je jeho kari­é­ru po Misery. Při ces­tě ze Silver Creeku v Coloradu do své­ho domo­va v New Yorku zastih­ne Paula sně­ho­vá bou­ře a sta­ne se účast­ní­kem neho­dy, při níž upad­ne do bez­vě­do­mí. Najde ho zdra­vot­ní sest­ra Annie Wilkesová a při­ve­ze ho do své­ho vzdá­le­né­ho domu.

Paul se pro­be­re a zjis­tí, že je upou­tán na lůž­ko se zlo­me­ný­ma noha­ma a vyklou­be­ným rame­nem. Annie tvr­dí, že je jeho „fanouš­kem čís­lo jed­na“, a dlou­ze o něm a jeho romá­nech vyprá­ví. Paul jí z vděč­nos­ti dá pře­číst svůj nový ruko­pis. Rozzlobí ji spros­tá slo­va v jeho novém díle, což ho vyru­ší, ale omlu­ví se mu. Když si pře­čte posled­ní román Misery a zjis­tí, že Misery na kon­ci umí­rá, pro­pad­ne vzte­ku a pro­zra­dí Paulovi, že nikdo neví, kde je.

Annie donu­tí Paula, aby spá­lil jedi­ný výtisk své­ho nové­ho ruko­pi­su. Když se uzdra­ví nato­lik, že je scho­pen vstát z poste­le, donu­tí ho, aby začal psát nový román s názvem Miseryho návrat, v němž posta­vu oži­ví. Jednoho dne, když je Annie pryč, si Paul začne dělat záso­by léků pro­ti boles­ti. Během veče­ře se poku­sí Annie otrá­vit tím, že jí do vína při­dá roz­dr­ce­né léky pro­ti boles­ti, ale nepo­da­ří se mu to poté, co omy­lem pře­vrh­ne skle­nič­ku. Později najde sešit s novi­no­vý­mi výstřiž­ky o Anniině minu­los­ti. Annie byla sou­ze­na za smrt něko­li­ka kojen­ců v nemoc­ni­ci, kde pra­co­va­la, ale pro­ces zkra­cho­val pro nedo­sta­tek důka­zů. Annie během pro­ce­su cito­va­la ver­še z jeho romá­nů Misery. Když Annie zjis­tí, že se Paul plí­ží ze své­ho poko­je, zlo­mí mu kot­ní­ky kla­di­vem, aby mu zabrá­ni­la v dal­ším útě­ku.

Místní šerif Buster vyšet­řu­je Paulovo zmi­ze­ní. Stopy ho při­ve­dou na návště­vu k Annie, ale ta ho smr­tel­ně postře­lí, když najde Paula zdro­go­va­né­ho ve skle­pě; poté se poku­sí Paula zabít při vra­žed­né sebe­vraž­dě, ale Paul, skrý­va­jí­cí v kap­se ple­chov­ku se zapa­lo­va­čem, ji pře­svěd­čí, aby ho necha­la žít dost dlou­ho na to, aby mohl dokon­čit román a „vrá­tit Misery svě­tu“.

Když je ruko­pis hotov, Paul požá­dá o ciga­re­tu a šam­paň­ské, čemuž Annie vyho­ví. Když se vrá­tí, ruko­pis zapá­lí. Když ho Annie spě­chá zachrá­nit, Paul ji ude­ří psa­cím stro­jem a strh­ne se mezi nimi prud­ký boj, při němž Paul utr­pí střel­nou ránu do rame­ne z její­ho revol­ve­ru. Podrazí jí nohy, v důsled­ku čehož se ude­ří hla­vou o psa­cí stroj, pak se odpla­zí z míst­nos­ti, ale Annie zno­vu zaú­to­čí. Paul popad­ne kovo­vou zaráž­ku na dve­ře a ude­ří ji do obli­če­je, čímž ji nako­nec zabi­je.

O osm­náct měsí­ců poz­dě­ji se Paul, nyní cho­dí­cí o holi, setká­vá v newy­or­ské restau­ra­ci se svou agent­kou Marcií. Oba dis­ku­tu­jí o jeho prv­ním romá­nu po Misery a Marcia mu vyprá­ví o pozi­tiv­ních prv­ních ohla­sech. Paul jí odpo­ví, že román napsal sám pro sebe jako způ­sob, jak se vyrov­nat s hrůza­mi své­ho zaje­tí. Marcia se ho zeptá, zda by neu­va­žo­val o kni­ze lite­ra­tu­ry fak­tu o svém zaje­tí, ale Paul - kte­rý má z toho­to zážit­ku psy­chic­ké trau­ma - to odmít­ne. Paul pak vidí, jak se k němu blí­ží Annie, a uvě­do­mí si, že má halu­ci­na­ce. Ve sku­teč­nos­ti je posta­va, kte­rou vidí, ser­vír­ka, kte­rá Paulovi řek­ne, že je jeho fanyn­kou čís­lo jed­na, což Paula při­mě­je pokor­ně odpo­vě­dět: „To je od vás moc milé.“

Obsazení

-James Caan jako Paul Sheldon

-Kathy Batesová jako Annie Wilkesová

-Richard Farnsworth jako šerif Buster

-Frances Sternhagenová jako zástup­ky­ně Virginie

-Lauren Bacallová jako Marcia Sindellová

-Graham Jarvis jako Libby

-Jerry Potter jako Pete

J. C. T. Walsh se obje­vu­je v neza­psa­né epi­zod­ní roli stát­ní­ho poli­cis­ty Shermana Douglase. Režisér Rob Reiner se také obje­vu­je v nepři­zna­né roli pilo­ta vrtu­l­ní­ku.

Produkce

Producent Andrew Scheinman četl v leta­dle román Stephena Kinga Misery a poz­dě­ji ho dopo­ru­čil své­mu reži­sér­ské­mu part­ne­ro­vi ze spo­leč­nos­ti Castle Rock Entertainment Robu Reinerovi. Reiner nako­nec při­zval spi­so­va­te­le Williama Goldmana, aby k fil­mu napsal scé­nář.

V původ­ním romá­nu Annie Wilkesová seke­rou usek­ne Paulu Sheldonovi jed­nu nohu. Goldmanovi se tato scé­na líbi­la a zasa­zo­val se o její zařa­ze­ní, ale Reiner trval na tom, aby byla změ­ně­na tak, že mu zlo­mí pou­ze kot­ní­ky. Goldman násled­ně napsal, že to bylo správ­né roz­hod­nu­tí, pro­to­že vizu­ál­ní ztvár­ně­ní ampu­ta­ce by způ­so­bi­lo, že by divá­ci Annie nená­vi­dě­li, mís­to aby sou­cí­ti­li s jejím šílen­stvím.

Původně byla role Paula Sheldona nabíd­nu­ta Williamu Hurtovi (dva­krát), poté Kevinu Klineovi, Michaelu Douglasovi, Harrisonu Fordovi, Dustinu Hoffmanovi, Robertu De Nirovi, Al Pacinovi, Richardu Dreyfussovi, Genu Hackmanovi a Robertu Redfordovi, ale všich­ni ji odmít­li. O roli měl zájem Warren Beatty, kte­rý z něj chtěl udě­lat méně pasiv­ní posta­vu, ale nako­nec musel od natá­če­ní upus­tit, pro­to­že post­pro­duk­ce Dicka Tracyho se pro­táh­la. Nakonec někdo navr­hl Jamese Caana, kte­rý s rolí sou­hla­sil. Caan se vyjá­d­řil, že ho láka­lo, že Sheldon je role, kte­rá se nepo­do­bá žád­né z jeho ostat­ních, a že „být napros­to reakč­ní posta­vou je oprav­du mno­hem těž­ší“. Role Annie Wilkesové byla nabíd­nu­ta Anjelice Hustonové a Bette Midlerové, ale obě ji odmít­ly. Midlerová poz­dě­ji řek­la, že její roz­hod­nu­tí odmít­nout roli bylo hloupé. Podle Reinera to byl prá­vě Goldman, kdo navr­hl, aby Annie Wilkesovou ztvár­ni­la teh­dy nezná­má Kathy Batesová.

Hudba

Hudbu k fil­mu slo­žil Marc Shaiman. Ve fil­mu se obje­vu­jí tři nahráv­ky Liberaceho, oblí­be­né­ho hudeb­ní­ka Annie Wilkesové, a také sklad­ba „Shotgun“ od Juniora Walkera and the All-Stars, kte­rá zazní před Paulovou auto­ne­ho­dou.

Premiéra

Misery o pre­mi­é­ro­vém víken­du vydě­la­la 10 076 834 dola­rů a skon­či­la v poklad­nách kin na dru­hém mís­tě za fil­mem Sám doma. Nakonec skon­čil s 61 mili­o­ny dola­rů na domá­cím trhu.

Recenze

Na strán­kách agre­gá­to­ru recen­zí Rotten Tomatoes má Misery hod­no­ce­ní 90 na zákla­dě 68 recen­zí s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 7,60/10. Shoda kri­ti­ků na této strán­ce zní: „Tento napí­na­vý a děsi­vý film, kte­rý vyzdvi­hu­jí vyni­ka­jí­cí herec­ké výko­ny Jamese Caana a Kathy Batesové, je jed­nou z nej­lep­ších adap­ta­cí Stephena Kinga.“ Na ser­ve­ru Metacritic, kte­rý recen­zím při­řa­zu­je váže­ný prů­měr hod­no­ce­ní, má film na zákla­dě 23 kri­ti­ků skó­re 75 bodů ze 100, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“. Diváci dota­zo­va­ní ser­ve­rem CinemaScore udě­li­li fil­mu prů­měr­nou znám­ku „A-“ na stup­ni­ci od A do F.

Roger Ebert z dení­ku Chicago Sun-Times ohod­no­til film tře­mi hvěz­dič­ka­mi ze čtyř a uve­dl, že „je to dob­rý pří­běh, při­ro­ze­ný a chyt­ne nás“. Variety jej ozna­čil za „vel­mi zřej­mý a vel­mi komerč­ní gotic­ký thriller, funkč­ní adap­ta­ci best­selle­ru Stephena Kinga“. Derek Malcolm z dení­ku The Guardian film ohod­no­til klad­ně, když napsal, že „si s námi hra­je dost tri­ků na to, abychom nikdy nic nebra­li úpl­ně váž­ně, a Goldmanův scé­nář má dost dob­rých hlá­šek a situ­a­cí na to, aby člo­vě­ka zají­ma­lo, co přes­ně při­jde dál.“ A pochvá­lil herec­ké obsa­ze­ní, zejmé­na Batesovou, když napsal, že její „dement­ní cti­tel­ka v Misery je inspi­ra­tiv­ní cas­ting“. Vincent Canby z The New York Times pochvá­lil výkon Kathy Batesové a ozna­čil ji za „sku­teč­ně zábav­ný výkon v roli šíle­né Annie, kte­rá je ve scé­ná­ři pana Goldmana napsá­na stej­ně chrapla­vě jako v romá­nu pana Kinga.“

Sám King ve své sbír­ce Stephen King jde do kin z roku 2009 uve­dl, že Misery pat­ří mezi jeho deset nej­ob­lí­be­něj­ších fil­mo­vých adap­ta­cí. Ve svých pamě­tech z roku 2000 nazva­ných On Writing: A Memoir of the Craft, se King o fil­mo­vé adap­ta­ci kni­hy zmi­ňu­je tak­to:“

Na začát­ku osm­de­sá­tých let jsme se ženou jeli do Londýna na kom­bi­no­va­nou služební/zábavní ces­tu. V leta­dle jsem usnul a zdál se mi sen o popu­lár­ním spi­so­va­te­li (mož­ná jsem to byl já, mož­ná ne, ale urči­tě to nebyl James Caan)...

V roce 2003 se Annie Wilkesová umís­ti­la na 17. mís­tě v žeb­říč­ku AFI 100 Years...100 Heroes & Villains.

Scéna „hob­lo­vá­ní“ ve fil­mu, v níž Annie zlo­mí Paulovi kot­ní­ky kla­di­vem, se v roce 2004 umís­ti­la na 12. mís­tě v pořa­du The 100 Scariest Movie Moments (100 nejdě­si­věj­ších fil­mo­vých momen­tů) spo­leč­nos­ti Bravo.

V roce 2009 Chris Eggertsen z Bloody Disgusting zařa­dil Misery na čtvr­té mís­to své­ho sezna­mu „10 klaus­tro­fo­bic­kých horo­rů“.


  • Photo © Metro-Goldwyn-Mayer / Merrick Morton
  • Zdroj: Anglická Wikipedie

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Misery nechce zemřít7. července 2022 Misery nechce zemřít Stephen King je patrně nejadaptovanější autor. Jeho obrovská literární produkce dala vzniknout podobně obrovské produkci filmové. Ta je však svou úrovní mírně rozkolísaná. Mezi snímky více […] Posted in Retro filmové recenze
  • V tento den roku 1974 byl ve Spojených státech uveden do kin film "Kmotr, část II"20. prosince 2023 V tento den roku 1974 byl ve Spojených státech uveden do kin film "Kmotr, část II" Francis Ford Coppola, který byl několikrát málem vyhozen z prvního filmu, dostal od Paramount Pictures limuzínu Mercedes-Benz jako odměnu za rekordní úspěch "Kmotra" (1972) a pobídku k […] Posted in Zajímavosti
  • V tento den roku 1997 byl uveden film Titanic19. prosince 2023 V tento den roku 1997 byl uveden film Titanic Výroba filmu začala v roce 1995, kdy James Cameron natočil záběry skutečného vraku Titaniku. Podařilo se mu přesvědčit společnost 20th Century Fox, aby předem investovala 4 miliony dolarů […] Posted in Zajímavosti
  • Vlk z Wall Street: Peníze, moc a pád do propasti17. května 2023 Vlk z Wall Street: Peníze, moc a pád do propasti Jordan Belfort (Leonardo DiCaprio) si na svůj vstup do světa makléřů na Wall Street vybral docela nevhodnou chvíli. Krize trhu způsobila, že spousta makléřů přišla o práci, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Titanic Jamese Camerona po 25 letech7. února 2023 Titanic Jamese Camerona po 25 letech V dubnu 1912 vyrazila luxusní zaoceánská loď Titanic z Anglie na svou první, a bohužel i poslední plavbu. Své pasažéry ale do cíle cesty nikdy nedovezla – narazila na ledovec a klesla pod […] Posted in Filmové recenze
  • Kmotr II (The Godfather: Part II)1. prosince 2022 Kmotr II (The Godfather: Part II) Kmotr II. část je americký kriminální film z roku 1974, který natočil a režíroval Francis Ford Coppola. Film je částečně založen na románu Kmotr z roku 1969 od Maria Puza, který společně s […] Posted in Speciály
  • Kmotr (The Godfather)25. listopadu 2022 Kmotr (The Godfather) Kmotr je americký kriminální film z roku 1972, který natočil režisér Francis Ford Coppola společně s Mariem Puzem podle stejnojmenného Puzova bestselleru z roku 1969. Ve filmu hrají Marlon […] Posted in Speciály
  • Příliš vzdálený most15. srpna 2022 Příliš vzdálený most Příliš vzdálený most je válečný film z roku 1977, který popisuje operaci Market Garden, neúspěšnou spojeneckou operaci v nacisty okupovaném Nizozemsku během druhé světové války. Film […] Posted in Speciály
  • Vnitřní vesmír4. července 2022 Vnitřní vesmír Innerspace (Vnitřní vesmír) je americká sci-fi komedie z roku 1987, kterou režíroval Joe Dante a produkoval Michael Finnell. Steven Spielberg působil jako výkonný producent. Film byl […] Posted in Speciály
  • Kmotr II6. dubna 2022 Kmotr II Mladičký Vito Andolini (Oreste Baldini) jako jediný z rodiny ujde krutému osudu, který pro ní připravil sicilský kmotr Don Francesco Ciccio (Giuseppe Sillato). Podaří se mu utéct do […] Posted in Retro filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,59719 s | počet dotazů: 258 | paměť: 72311 KB. | 03.05.2024 - 17:46:22