Predátor

Predator je ame­ric­ký akč­ní sci-fi horor z roku 1987, kte­rý reží­ro­val John McTiernan a scé­nář napsa­li brat­ři Jim a John Thomasovi. Jedná se o prv­ní díl série Predátor. V hlav­ní roli se obje­vu­je Arnold Schwarzenegger jako vůd­ce elit­ní­ho polo­vo­jen­ské­ho záchran­né­ho týmu, kte­rý má za úkol zachrá­nit rukojmí na úze­mí ovlá­da­ném par­ty­zá­ny ve stře­do­a­me­ric­kém dešt­ném pra­le­se a kte­rý se střet­ne se smr­tí­cím Predátorem (Kevin Peter Hall), tech­no­lo­gic­ky vyspě­lým mimo­zemš­ťa­nem, jenž je pro­ná­sle­du­je a loví.

Predátor byl napsán v roce 1984 pod pra­cov­ním názvem Hunter. Natáčení pro­bí­ha­lo od břez­na do červ­na 1986 a efek­ty pří­šer vymys­lel Stan Winston; roz­po­čet se pohy­bo­val kolem 15 mili­o­nů dola­rů. Společnost 20th Century Fox uved­la film do kin 12. červ­na 1987 ve Spojených stá­tech, kde vydě­lal 98,3 mili­o­nu dola­rů. První recen­ze byly smí­še­né, ale film je od té doby pova­žo­ván za kla­si­ku akč­ní­ho žán­ru.

Úspěch Predátora dal vznik­nout medi­ál­ní fran­ší­ze fil­mů, romá­nů, komik­sů, video­her a hra­ček. Vznikla tři pří­má pokra­čo­vá­ní: Predátor 2 (1990), Predátoři (2010) a Predátor (2018) a při­pra­vo­va­ný prequel s názvem Prey (2022). Křížením se sérií Vetřelec vznik­ly fil­my Vetřelec vs. Predátor, mezi něž pat­ří Vetřelec vs. Predátor (2004) a Vetřelci vs. Predátor:

Děj

Vesmírná loď mimo­zemš­ťa­nů vyšle na Zemi rake­to­plán. Mezitím je vete­rán viet­nam­ské vál­ky major Alan „Dutch“ Schaefer a jeho vojen­ský záchran­ný tým - Mac Eliot, Jorge „Poncho“ Ramírez, Blain Cooper, Billy Sole a Rick Hawkins - pově­řen záchra­nou minis­t­ra zahra­nič­ní­ho kabi­ne­tu a jeho poboč­ní­ka před povstal­ci. Důstojník CIA Al Dillon, Dutchův kama­rád z viet­nam­ské vál­ky, je přes Dutchovy námit­ky pově­řen, aby tým dopro­vá­zel.

Na ces­tě tým obje­ví vrak vrtu­l­ní­ku a tři mrt­vo­ly sta­že­né z kůže. Dutch je iden­ti­fi­ku­je jako zele­né bare­ty, kte­ré kdy­si znal, a začne mít pode­zře­ní na Dillonovy zámě­ry. Poté, co tým dora­zí do par­ty­zán­ské­ho tábo­ra a zabi­je něko­lik z nich a sovět­ských zpra­vo­daj­ských důstoj­ní­ků, Dutch kon­fron­tu­je Dillona, kte­rý odha­lí, že jejich sku­teč­ným úko­lem bylo zasta­vit plá­no­va­nou inva­zi pod­po­ro­va­nou Sověty a že CIA posla­la Zelené bare­ty na stej­nou misi o něko­lik týd­nů dří­ve. Po zaje­tí pře­ži­vší par­ty­zán­ky Anny a zjiš­tě­ní, že se blí­ží dal­ší povstal­ci, se tým vra­cí na mís­to vyzved­nu­tí. Jsou sle­do­vá­ni skry­tou pří­tom­nos­tí, kte­rá pou­ží­vá mas­ko­va­cí zaří­ze­ní, ale vydě­še­ný Billy ji zahléd­ne, zatím­co Anna uni­ká.

Hawkins ji chy­tí, ale tvor na něj zaú­to­čí a zabi­je ho, zatím­co Annu ušet­ří. Dutch zor­ga­ni­zu­je pát­ra­cí sku­pi­nu, ale Blain je zabit plazmo­vým dělem tvo­ra. Rozzuřený Mac pod­ně­cu­je všech­ny, aby stří­le­li ze svých zbra­ní do džun­gle, čímž nevě­dom­ky tvo­ra zra­ní. Zatímco se tvor uzdra­vu­je, koman­do se přesku­pí a uvě­do­mí si, že je pro­ná­sle­do­vá­no. Dillon se domní­vá, že za to mohou dal­ší par­ty­zá­ni, ale Billy je neob­lom­ný a tvr­dí, že jejich pro­ná­sle­do­va­tel není člo­věk. Na noc se utá­bo­ří a nastra­ží pas­ti, ale divo­čák je vyve­de z míry. Ve zmat­ku ho Mac zabi­je, zatím­co zví­ře ukrad­ne Blainovo tělo. Dutch si poz­dě­ji uvě­do­mí, že jejich nepří­tel vyu­ží­vá k ces­to­vá­ní stro­my, a osvo­bo­dí Annu, kte­rá pro­zra­dí, že byla jako dítě svěd­kem počí­ná­ní tvo­ra.

Další den, poté co všich­ni posta­ví síťo­vou past, ji tvor spus­tí, ale unik­ne a zra­ní Poncha. Mac a Dillon se ho poku­sí pro­ná­sle­do­vat, ale ono je oba přelstí a zabi­je. Když pře­ži­vší utí­ka­jí, Billy zůsta­ne, aby s tvo­rem bojo­val a dal ostat­ním čas na útěk, ale ten ho zabi­je, než dostih­ne pře­ži­vší a zabi­je Poncha. Dutch si uvě­do­mí, že na neoz­bro­je­né jedin­ce neú­to­čí, a pošle Annu na mís­to vyzved­nu­tí samot­nou, neoz­bro­je­nou. Dutch se při útě­ku pokou­ší odlá­kat pozor­nost tvo­ra, ale nako­nec skon­čí v bahni­tém bře­hu řeky, kde ho dostih­ne.

Tvor si ho nevšim­ne a ode­jde si pro tro­fe­je od ostat­ních. Dutch si uvě­do­mí, že díky říč­ní­mu bahnu je pro tvo­ra nevi­di­tel­ný, a tak si vyro­bí pro­vi­zor­ní pas­ti a zbra­ně a v noci vylá­ká tvo­ra ven pomo­cí bojo­vé­ho pokři­ku a pochod­ně. Lehce stvo­ře­ní zra­ní a vyřa­dí jeho mas­ko­va­cí zaří­ze­ní a stvo­ře­ní divo­ce vystře­lí do lesa, aby Dutche splách­lo, násled­ně způ­so­bí, že spad­ne do řeky a ztra­tí mas­ko­vá­ní.

Stvoření zahá­ní Dutche do kou­ta, ale sun­dá si brně­ní a mas­ku, aby s ním moh­lo bojo­vat zblíz­ka, pro­to­že ho pova­žu­je za důstoj­né­ho pro­tiv­ní­ka. Přestože je Dutch v pře­si­le, poku­sí se tvo­ra nastra­žit do nastra­že­né pas­ti. Ta ho obe­jde, ale Dutch past bez ohle­du na to spus­tí a roz­dr­tí tvo­ra pro­ti­zá­va­žím pas­ti. Téměř ho zabi­je, ale zasta­ví se, aby se ho zeptal: „Co jsi sak­ra zač?“. Tvor mu otáz­ku zopa­ku­je a akti­vu­je své auto­de­strukč­ní zaří­ze­ní, čímž napo­do­bí Billyho smích. Když si Dutch uvě­do­mí, co udě­lal, utí­ká do úkry­tu a výbuch pře­ži­je, aby byl nako­nec zachrá­něn.

Obsazení

-Arnold Schwarzenegger jako major Alan „Dutch“ Schaefer

-Carl Weathers jako Al Dillon, Dutchův kama­rád z viet­nam­ské vál­ky, nyní agent CIA

-Elpidia Carrillo jako Anna Gonsalves, povstal­ky­ně

-Bill Duke jako ser­žant Mac Eliot, Blainův pří­tel a kulo­metčík

-Richard Chaves jako Jorge „Poncho“ Ramírez, expert na výbuš­ni­ny

-Jesse Ventura jako Blain Cooper, těž­ký stře­lec, pou­ží­vá mini­gun pře­zdí­va­ný „Ol“ Painless“

-Sonny Landham jako Billy Sole, sto­pař a prů­zkum­ník

-Shane Black jako Rick Hawkins, radis­ta

-R.G. Armstrong jako gene­rál­ma­jor Homer Philips

-Kevin Peter Hall jako Predátor / pilot vrtu­l­ní­ku

-Peter Cullen dodá­vá Predátorovi hlas, ve štáb­ním sním­ku je uve­den jako hla­sa­tel (uve­de­no jako „Vocalizations By“). Jeho jmé­no se obje­vu­je mno­hem poz­dě­ji než u zbyt­ku obsa­ze­ní.

-Sven-Ole Thorsen jako sovět­ský vojen­ský porad­ce (v nepři­psa­né roli)

Produkce

Vývoj

Po uve­de­ní fil­mu Rocky IV kolo­val v Hollywoodu vtip, že jeli­kož Rockymu Balboovi došli pozemští pro­tiv­ní­ci, bude muset v pří­pa­dě nato­če­ní páté­ho fil­mu bojo­vat s mimo­zemš­ťa­nem. Scenáristé Jim a John Thomasovi se tím­to vti­pem inspi­ro­va­li a napsa­li pod­le něj scé­nář. Thomasův scé­nář k fil­mu Predátor se původ­ně jme­no­val Lovec. Původní kon­cept, jehož středo­bo­dem byla záplet­ka o tom, „jaké to je být loven“, se týkal sku­pi­ny mimo­zem­ských lov­ců růz­ných dru­hů, kte­ří hle­da­jí růz­né cíle; ten­to kon­cept byl nako­nec zjed­no­du­šen na jed­no­ho mimo­zemš­ťa­na loví­cí­ho nej­ne­bez­peč­něj­ší druh, člo­vě­ka, a „nej­ne­bez­peč­něj­ší­ho člo­vě­ka“, bojo­vé­ho vojá­ka. Kromě toho byla jako mís­to děje zvo­le­na Střední Amerika, kde v tom­to obdo­bí pro­bí­ha­ly neu­stá­lé ope­ra­ce spe­ci­ál­ních jed­no­tek.

Jelikož brat­ři Thomasové byli začí­na­jí­cí­mi sce­náris­ty s malou důvě­ry­hod­nos­tí v Hollywoodu, sna­ži­li se zís­kat pozor­nost pro svůj navr­ho­va­ný film a nako­nec se uchý­li­li k tomu, že scé­nář pod­str­či­li pod dve­ře pro­du­cen­ta spo­leč­nos­ti 20th Century Fox Michaela Levyho (kte­rý poz­dě­ji půso­bil jako výkon­ný pro­du­cent pokra­čo­vá­ní fil­mu, Predátor 2). Levy pak při­ne­sl scé­nář pro­du­cen­to­vi Joelu Silverovi, kte­rý se na zákla­dě svých zku­še­nos­tí s Komandem roz­ho­dl, že ze sci-fi pří­bě­hu udě­lá vel­ko­roz­počto­vý film. Silver anga­žo­val jako kopro­du­cen­ta své­ho býva­lé­ho šéfa Lawrence Gordona a jako reži­sér byl pro svůj prv­ní stu­di­o­vý film najat John McTiernan. V jed­nu chví­li se uva­žo­va­lo i o novozéland­ském reži­sé­ro­vi Geoffu Murphym.

Osazení

Silver a Gordon nej­pr­ve oslo­vi­li Arnolda Schwarzeneggera s nabíd­kou hlav­ní role.

Schwarzenegger řekl: „První věc, kte­rou u scé­ná­ře hle­dám, je dob­rý nápad, vět­ši­na scé­ná­řů jsou vykrá­dač­ky jiných fil­mů. Lidé si mys­lí, že se mohou stát úspěš­ný­mi přes noc. Jeden víkend si sed­li a napsa­li scé­nář, pro­to­že si pře­čet­li, že to udě­lal Stallone s Rockym. Predátor byl jeden ze scé­ná­řů, kte­rý jsem četl, a vadil mi v jed­nom smě­ru. Byl jsem tam jen já a mimo­zemšťan. Tak jsme to celé pře­dě­la­li, aby to byl tým com­man­dos, a pak se mi ten nápad zalí­bil. Myslel jsem si, že by to byl mno­hem efek­tiv­něj­ší film a byl by mno­hem uvě­ři­tel­něj­ší. Líbila se mi myš­len­ka začít akč­ním dob­ro­druž­stvím, ale pak při­jít s tro­chou horo­ru a sci-fi.“

Předtím hrál ve fil­mu Komando, na kte­rém se Silver podí­lel jako pro­du­cent. Pro roli elit­ní sku­pi­ny vojá­ků hle­da­li Silver i Gordon se spo­lu­pro­du­cen­tem Johnem Davisem dal­ší muže akce vět­ší než život. Jejich prv­ní vol­bou pro roli Dillona byl Carl Weathers, kte­rý byl neza­po­me­nu­tel­ný jako boxer Apollo Creed ve fil­mech o Rockym, zatím­co pro­fe­si­o­nál­ní wrest­ler a býva­lý člen námoř­nic­tva Jesse Ventura byl najat pro svou impo­zant­ní posta­vu jako Blain, kte­rý si ve stej­ném roce zahrál spo­leč­ně se Schwarzeneggerem ve fil­mu Běžící muž. Obsazeni byli také Sonny Landham, Richard Chaves a Bill Duke, kte­rý hrál spo­leč­ně se Schwarzeneggerem ve fil­mu Komando.

Jean-Claude Van Damme byl původ­ně obsa­zen do role Predátora se zámě­rem, aby tato fyzic­ky zdat­ná akč­ní hvězda vyu­ži­la své schop­nos­ti v bojo­vých umě­ních a vytvo­ři­la z Predátora mršt­né­ho lov­ce při­po­mí­na­jí­cí­ho nin­džu. Když byl však Van Damme měří­cí metr deva­de­sát srov­ná­ván se Schwarzeneggerem, Weathersem a Venturou - her­ci vyso­ký­mi přes metr osm­de­sát a zná­mý­mi svý­mi kul­tu­ris­tic­ký­mi reži­my - bylo zřej­mé, že je zapo­tře­bí fyzic­ky impo­zant­něj­ší­ho muže, aby tvor půso­bil hro­zi­vě. Navíc se obje­vi­ly zprá­vy, že si Van Damme neu­stá­le stě­žo­val, že mu je v oble­ku mon­stra pří­liš hor­ko a že omdlé­vá. Údajně také opa­ko­va­ně vyja­d­řo­val výhra­dy k tomu, aby se před kame­rou obje­vo­val pou­ze v oble­ku. Původní návrh Predátora se navíc zdál být pří­liš těž­ko­pád­ný a obtíž­ně ovla­da­tel­ný v džun­g­li a ani s impo­zant­něj­ším her­cem nevy­vo­lá­val dosta­teč­ný strach. Van Damme byl z fil­mu odstra­něn a nahra­zen dvou­me­t­ro­vým Kevinem Peterem Hallem, kte­rý prá­vě dokon­čil prá­ci jako sněž­ný muž ve fil­mu Harry a Hendersonovi.

Natáčení

Schwarzeneggerovy závaz­ky zpoz­di­ly začá­tek natá­če­ní o něko­lik měsí­ců. Zpoždění poskyt­lo Silverovi dosta­tek času na zajiš­tě­ní drob­né­ho pře­pi­su scé­ná­ře od sce­náris­ty Davida Peoplese. Hlavní natá­če­ní nako­nec zača­lo v džun­g­li Palenque v mexic­kém Chiapasu v posled­ním břez­no­vém týd­nu roku 1986, ale vět­ši­na fil­mu se natá­če­la v mexic­kém Mismaloya. Většina mate­ri­á­lu pojed­ná­va­jí­cí­ho o nasa­ze­ní jed­not­ky v džun­g­li byla dokon­če­na během něko­li­ka krát­kých týd­nů a Silver i Gordon byli spo­ko­je­ni s den­ní­mi sním­ky, kte­ré jim posky­tl McTiernan. V pátek 25. dub­na se natá­če­ní zasta­vi­lo, aby se Schwarzenegger mohl včas dostat na svou svat­bu a odle­tět do Hyannis Port v Learjetu, kte­rý pro­na­jal Silver. Schwarzenegger se 26. dub­na 1986 ože­nil s Marií Shriverovou a líbán­ky strá­vil pou­ze tři dny, zatím­co dru­hý štáb dokon­čil dal­ší natá­če­ní. Natáčení pokra­čo­va­lo 12. květ­na a skon­či­lo kon­cem červ­na 1986.

Během natá­če­ní McTiernan i Schwarzenegger zhub­li 25 kilo­gra­mů. Schwarzeneggerovo hub­nu­tí bylo pro­fe­si­o­nál­ním roz­hod­nu­tím, zatím­co McTiernan zhu­bl, pro­to­že se ze zdra­vot­ních důvo­dů vyhý­bal jídlu v Mexiku. Na roz­díl od McTiernana vět­ši­na her­ců a čle­nů štá­bu trpě­la Montezumovou pomstou, pro­to­že mexic­ký hotel, ve kte­rém byd­le­li, měl pro­blémy s čiš­tě­ním vody. Carl Weathers v jed­nom roz­ho­vo­ru uve­dl, že her­ci taj­ně vstá­va­li už ve tři hodi­ny ráno, aby si před den­ním natá­če­ním zacvi­či­li. Weathers také uve­dl, že se cho­val, jako by mu byla posta­va při­ro­ze­ně dána, a cvi­čil až poté, co ostat­ní her­ci neby­li nikde k vidě­ní.

Podle Schwarzeneggera bylo natá­če­ní fyzic­ky nároč­né. Herec - a býva­lý kul­tu­ris­ta - si do Mexika nechal poslat vyba­ve­ní do posi­lov­ny a kaž­dý den před začát­kem natá­če­ní inten­ziv­ně tré­no­val, obvykle se svý­mi herec­ký­mi kole­gy. Scénárista Jim Thomas byl tré­nin­ko­vým reži­mem ohro­men a řekl: „Myslím, že výraz „muž­ní muži“ vzni­kl [během natá­če­ní Predátora]“. Schwarzenegger musel mimo jiné pla­vat ve vel­mi stu­de­né vodě a kvů­li vrchol­né bitvě s mimo­zemš­ťa­nem strá­vil tři týd­ny celý od blá­ta. Kromě toho her­ci a štáb sná­še­li v mexic­ké džun­g­li vel­mi níz­ké tep­lo­ty, kte­ré vyža­do­va­ly neu­stá­le zapnu­té tepel­né lam­py. Herci a štáb natá­če­li v drs­ném teré­nu, kte­rý pod­le her­ce nikdy nebyl rov­ný, „vždyc­ky na kop­ci. Celý den jsme stá­li na kop­ci, jed­nou nohou dolů, dru­hou naho­ru. Bylo to hroz­né.“ Schwarzenegger se také potý­kal s výzvou pra­co­vat s Kevinem Peterem Hallem, kte­rý v oble­ku Predátora nevi­děl. Herec vzpo­mí­nal, že „když mě měl fac­ko­vat a držet se dale­ko od mého obli­če­je, najed­nou šup! Objeví se ruka s drá­py!“. Hall v roz­ho­vo­ru uve­dl, že jeho zku­še­nost z natá­če­ní „neby­la fil­mem, ale pří­bě­hem o pře­ži­tí nás všech“. Například ve scé­ně, kdy Predátor pro­ná­sle­du­je Dutche, byla voda zne­čiš­tě­ná, sto­ja­tá a plná pija­vic. Hall nevi­děl z mas­ky a musel si scé­ny zkou­šet bez ní a pama­to­vat si, kde co je. Oblek se mu špat­ně nosil, pro­to­že byl těž­ký a ovliv­ňo­val jeho rov­no­váhu.

Vizuální efekty

Původní stvo­ře­ní Predátora vytvo­řil Richard Edlund z fil­mo­vých stu­dií Boss a bylo to nepro­por­ci­o­nál­ní, neo­hra­ba­né stvo­ře­ní s vel­ký­ma žlu­tý­ma oči­ma a psí hla­vou, kte­ré neby­lo zda­le­ka tak mršt­né, jak tvůr­ci zamýš­le­li. Poté, co byla vypsá­na výzva na nový kos­tým mimo­zem­ské­ho tvo­ra, podal nabíd­ku tvůr­ce kre­a­tur­ních efek­tů Rick Baker, ale nako­nec se McTiernan pora­dil se Stanem Winstonem. Winston již dří­ve spo­lu­pra­co­val se Schwarzeneggerem jako tvůr­ce vizu­ál­ních efek­tů na fil­mu Terminátor z roku 1984. Během ces­ty leta­dlem do stu­dií Fox spo­lu s reži­sé­rem Vetřelců Jamesem Cameronem Winston načr­tl nápa­dy na mon­stra. Cameron nazna­čil, že vždyc­ky chtěl vidět tvo­ra s čelist­mi, kte­ré se sta­ly sou­čás­tí iko­nic­ké­ho vzhle­du Predátora.

R/Greenberg Associates vytvo­ři­li optic­ké efek­ty fil­mu, včet­ně schop­nos­ti vetřel­ce stát se nevi­di­tel­ným, jeho tepel­né­ho zor­né­ho úhlu, žhnou­cí krve a efek­tů elek­tric­kých jis­ker.

Efekt nevi­di­tel­nos­ti byl dosa­žen tím, že někdo měl na sobě jas­ně čer­ve­ný oblek (pro­to­že byl nej­vzdá­le­něj­ším pro­ti­kla­dem zele­né džun­gle a mod­ré oblo­hy) veli­kos­ti Predátora. Červená barva byla odstra­ně­na tech­ni­kou chro­ma key a zůsta­la prázd­ná plo­cha. Záběr byl poté zopa­ko­ván bez her­ců s pou­ži­tím o 30 % šir­ší­ho objek­ti­vu kame­ry. Když byly oba zábě­ry optic­ky spo­je­ny, džun­gle z dru­hé­ho zábě­ru vypl­ni­la prázd­nou oblast. Protože dru­hý záběr byl nato­čen šir­ším objek­ti­vem, bylo mož­né vidět nejas­ný obrys mimo­zemš­ťa­na s kuli­sou v poza­dí, kte­rá se ohý­ba­la kolem jeho tva­ru.

Pro ter­mo­vi­zi neby­lo mož­né pou­žít infra­čer­ve­ný film, pro­to­že neza­zna­me­ná­val v roz­sa­hu vlno­vých délek těles­né tep­lo­ty. Filmaři pou­ži­li ter­mo­viz­ní ske­ner Inframetrics, pro­to­že posky­to­val dob­ré tepel­né sním­ky objek­tů a lidí. Svítící krve bylo dosa­že­no zele­nou teku­ti­nou ze sví­tí­cích tyči­nek smí­cha­nou s osob­ním mazi­vem pro vytvo­ře­ní tex­tu­ry. Elektrické jis­kry byly roto­sko­pic­kou ani­ma­cí pomo­cí bílých papí­ro­vých kolíč­ků zazna­me­na­ných na pře­nos­ných svě­tel­ných sto­lech do čer­no­bí­lých výtis­ků fil­mo­vých sním­ků. Kresby byly optic­kým týmem zkom­po­no­vá­ny pro výsled­né efek­ty. Další vizu­ál­ní efek­ty, pře­de­vším pro úvod­ní titul­ko­vou sek­ven­ci pří­le­tu Predátora na Zemi, doda­la spo­leč­nost Dream Quest Images (poz­děj­ší drži­te­lé Oscara za prá­ci na fil­mech Propast a Total Recall). Film byl nomi­no­ván na Oscara za nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty.

• Zdroj: Anglická Wikipedie
• Photo © 20th Century Fox

Části seriálu:  Predátor

• Predátor
• Predátor 2
• Vetřelec vs. Predátor
• Vetřelci vs. Predátor 2
• Predátor: Kořist - 95 %