Nolanův nejvelkolepější epos: Mýtická Odyssea s Mattem Damonem přepíše historii IMAXu

Zdroj: Universal Pictures

LODĚ

Ve fil­mu ces­tu­jí Odysseus a jeho muži během své pová­leč­né ces­ty výhrad­ně lodí. Nolanovým cílem bylo zachy­tit inten­ziv­ní záži­tek z toho, jaké to pro muže na palubě muse­lo být – ces­to­vá­ní po moři v době bron­zo­vé, se vší jeho krá­sou, potu i hrů­zy, pro­ží­va­li muži na palubě. To zna­me­na­lo najít sta­ro­vě­ké lodě. A natá­čet na moři. Realizaci této vize měl na sta­ros­ti námoř­ní koor­di­ná­tor NEIL ANDREA, kte­rý s Nolanem spo­lu­pra­co­val na fil­mech Dunkirk a Tenet a jehož význam­ná fil­mo­vá kari­é­ra zahr­nu­je fil­my Cast Away, Piráti z Karibiku a nej­no­věj­ší dva fil­my ze série Mission: Impossible.

„Naší nej­vět­ší pře­káž­kou na začát­ku bylo zjis­tit, odkud všech­ny ty lodě vez­me­me,“ říká Andrea. „S podob­nou pře­káž­kou jsme se setka­li i u fil­mu Dunkirk, ale neby­la tak obtíž­ná. Pro film Odyssea jsme je muse­li najít, nebo si je vytvo­řit sami.“ Řešením bylo udě­lat obo­jí.

Jako hlav­ní loď pro Odyssea našli Andrea, Nolan a výtvar­ni­ce Ruth De Jong v nor­ském Stavangeru Draken, plno­hod­not­nou drak­ka­ru posta­ve­nou pod­le sta­ro­vě­kých spe­ci­fi­ka­cí a z mate­ri­á­lů odpo­ví­da­jí­cích dané­mu obdo­bí. Trup a take­láž Drakenu odpo­ví­da­ly výsled­kům výzku­mu, pokud jde o typu lodi z mykén­ské éry, kte­rou mohl Odysseus pou­ží­vat, a umě­lec­ké oddě­le­ní muse­lo pro­vést pou­ze drob­né úpra­vy. A co je nej­dů­le­ži­těj­ší, loď Draken je schop­ná plav­by na ote­vře­ném oce­á­nu (dva­krát již pře­ko­nal Atlantik) a dis­po­no­va­la kom­plet­ní pla­veb­ní posád­kou, kte­rá se těši­la na to, že se sta­ne sou­čás­tí fil­mu.

„Odysseova loď muse­la být schop­ná zvlád­nout ote­vře­né moře s vyso­ký­mi vlna­mi a sil­ným větrem a bez­peč­ně pře­pra­vit her­ce i štáb v nároč­ných pod­mín­kách,“ říká Andrea. „Loď Draken nám nám to všech­no, ale muse­la ji řídit z polo­vi­ny sku­teč­ná posád­ka a z polo­vi­ny her­ci.“

To zna­me­na­lo, že her­ci hra­jí­cí Odysseovu posád­ku se muse­li nau­čit vzty­čo­vat plach­ty a ves­lo­vat. A ne fil­mo­vé ves­lo­vá­ní. Skutečné ves­lo­vá­ní. Rychle zjis­ti­li, že pohá­nět loď na oce­á­nu pou­hou sva­lo­vou silou není žád­ná rekre­ač­ní plav­ba. „Veslovat celé hodi­ny v kuse není žád­ná legra­ce; rych­le si začne­te vážit vyná­le­zu moto­ru,“ říká Andrea se smí­chem.

Herci však našli svůj ryt­mus a výdrž a během celé pří­pra­vy, tré­nin­ku i natá­če­ní zůsta­la bez­peč­nost her­ců i štá­bu pro Andreu a Nolana nej­vyš­ší pri­o­ri­tou. „Málokdo si uvě­do­mu­je, že jed­nou z nej­ne­bez­peč­něj­ších věcí na těch­to lodích jsou ves­la,“ říká Andrea. „Když se loď pohy­bu­je vyso­kou rych­los­tí a vy omy­lem upus­tí­te jed­no z vel­kých vesel do vody nebo špat­ně odhad­ne­te vlny, může­te si snad­no zlo­mit žeb­ra a v někte­rých pří­pa­dech vás vlna zved­ne a vymrští přes palu­bu.“ To se Nolan roz­ho­dl ve fil­mu dra­ma­tic­ky ztvár­nit.

Herci se také muse­li nau­čit, jak zved­nout mohut­nou dře­vě­nou ráh­no a napnout plach­ty, což je slo­ži­tý a nebez­peč­ný postup. „Sledovat, jak se her­ci učí ves­lo­vat a plach­tit, a mít mož­nost vyra­zit na ote­vře­né moře a natá­čet tyto her­ce v reál­ných situ­a­cích, při pro­vá­dě­ní sku­teč­ných úko­nů, doda­lo těm­to sek­ven­cím pocit auten­ti­ci­ty,“ říká Nolan. „Vidíme výzvy, kte­rým čeli­li Odysseovi muži, a začí­ná­me s nimi sou­cí­tit. Drsná rea­li­ta jejich ces­ty je pod­stat­nou sou­čás­tí pří­bě­hu a odhod­lá­ní těch­to neu­vě­ři­tel­ných her­ců bylo pro úspěch toho­to pro­jek­tu zásad­ní.“

Natáčecí dny na vodě před­sta­vo­va­ly pro všech­ny na palubě vel­kou výzvu, včet­ně kame­ro­vé­ho a zvu­ko­vé­ho štá­bu, kte­ří muse­li plnit všech­ny své obvyk­lé slo­ži­té úko­ly na sku­teč­né lodi na sku­teč­ném oce­á­nu. Námořní oddě­le­ní muse­lo najít způ­so­by, jak všem pomo­ci vyko­ná­vat jejich prá­ci na moři a záro­veň zajis­tit bez­peč­nost všech. „Jakmile jste na těch lodích,“ říká Andrea říká, „už se z nich nedo­sta­ne­te.“

Štáb natá­čel na vodě téměř všu­de, kam se vydal, a kaž­dá loka­ce, od Maroka po Itálii, Řecko, Island a Skotsko, při­ná­še­la své vlast­ní pře­káž­ky. „Náš prv­ní den natá­če­ní na vodě v Řecku fou­kal vítr rych­los­tí šede­sá­ti uzlů, a to bez nad­sáz­ky,“ říká Andrea. „Místní se na nás díva­li, jako bychom se zbláz­ni­li. Ale dělá­me to bez­peč­ně a poma­lu a natá­čí­me, co se dá. Při tom­to natá­če­ní neby­ly žád­né dny, kdy bychom nic nedě­la­li. Každý den se sna­ží­te ze všech sil. Rychlost a efek­ti­vi­ta celé­ho týmu byly oprav­du pozo­ru­hod­né.“

Pohyb na sever věci nijak neu­snad­nil. Island i Skotsko při­nes­ly své vlast­ní výzvy. „Bojujeme s pří­li­vy a odli­vy, boju­je­me s poča­sím, a kdy­ko­li se spo­jí pobře­ží, lodě a vlny jaké­ko­li veli­kos­ti, je to obtíž­né,“ říká Andrea. Každé pla­vi­dlo, kaž­dý výstup na pláž, kaž­dá míle uje­tá na moři byla pohá­ně­na odhod­lá­ním k auten­tič­nos­ti a pro­vá­dě­ní námoř­ních výko­nů, kte­ré v mno­ha pří­pa­dech nikdo před­tím nezku­sil. Do kon­ce natá­če­ní flo­ti­la ura­zi­la tisí­ce mil, vydr­že­la bou­ře, vlny, mra­zi­vým tep­lo­tám a někte­rým z nej­ná­roč­něj­ších pod­mí­nek pro natá­če­ní na moři, jaké kdy byly pro celo­ve­čer­ní film vyzkou­še­ny. „Právě to dělá Chrisův pří­stup a ten­to film tak výji­meč­ným,“ říká Andrea.