Nolanův nejvelkolepější epos: Mýtická Odyssea s Mattem Damonem přepíše historii IMAXu

Zdroj: Universal Pictures

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Postavy

Odysseus

Matt Damon

Poté, co Odysseus ukon­čil oblé­há­ní Tróje lsti­vým tahem, kte­rý měl zni­ču­jí­cí násled­ky, vyplul se svý­mi věr­ný­mi vojá­ky domů: na ost­rov­ní krá­lov­ství Ithaku, kde na hrdi­nu čeka­jí jeho žena Penelopa a syn Telemachos. Jeho kli­ka­tou a plnou zvra­tů ces­tu zkom­pli­ku­jí bouř­li­vé živly, nepřá­tel­ské bytos­ti i jeho vlast­ní poše­ti­lost a svě­do­mí, což vede k napja­tým setká­ním a morál­ním zúčto­vá­ním.

Do role Odyssea Christopher Nolan obsa­dil Matta Damona, kte­rý se pro­sla­vil fil­mem Good Will Hunting (a zís­kal cenu Akademie^® za spo­lu­au­tor­ství scé­ná­ře) a mezi jehož mno­ho neza­po­me­nu­tel­ných výko­nů pat­ří i role, za kte­ré byl nomi­no­ván na Oscara^® v Marťanovi a Invictusovi. Vzhledem k jejich před­cho­zí spo­lu­prá­ci – Damon ztvár­nil plu­kov­ní­ka Leslieho Gravese ve fil­mu Oppenheimer a své­ráz­né­ho ast­ro­nau­ta dr. Manna ve fil­mu Interstellar – neměl Nolan žád­né pochyb­nos­ti o tom, že ten­to herec doká­že ztě­les­nit hlav­ní roli a pomo­ci vést film The Odyssey.

„Potřeboval jsem Matta, pro­to­že jsem potře­bo­val něko­ho, kdo má mimo­řád­ný talent a neu­vě­ři­tel­né spo­je­ní s divá­ky, a on se prá­vě nachá­zel v té správ­né život­ní a kari­ér­ní fázi, aby tuto roli ztvár­nil,“ říká Nolan. „Odysseus je posta­va s vel­kou před­sta­vi­vos­tí a moud­ros­tí, ale má v sobě i jis­tou úna­vu. Je to zra­lá role, kte­rá je vel­mi kom­plex­ní a vel­mi obtíž­ná na ztvár­ně­ní, ale Matt se do ní oprav­du zakou­sl. Potřeboval jsem také něko­ho, kdo by byl nejen ocho­ten vydat se na nároč­nou ces­tu, ale také ji pomá­hat vést. A Matt je někdo, kdo do vše­ho, co dělá, vná­ší tako­vou pozi­tiv­ní ener­gii. To živí jeho řemes­lo a umě­ní a on je scho­pen pře­ta­vit úzkost z nároč­ných natá­če­cích pod­mí­nek do posta­vy. Je neu­vě­ři­tel­ným moti­vá­to­rem a skvě­lým pří­klad pro zby­tek herec­ké­ho obsa­ze­ní i štá­bu. Bez něj by ten film byl nemys­li­tel­ný.“

Pro Damona je spo­lu­prá­ce s Nolanem tak samo­zřej­má, že zapo­mněl polo­žit důle­ži­tou otáz­ku, když se ho reži­sér zeptal na jeho dostup­nost pro nový pro­jekt. „Řekl jsem ano, ješ­tě než mi vůbec řekl, o co jde,“ říká Damon. „Chris řekl: ‚Nechceš si poslech­nout námět?‘ Já na to: ‚Dobře, jas­ně.‘ A on řekl dvě slo­va: ‚Odysea‘.“

Poté, co si Damon nej­pr­ve pře­če­tl Homérovu báseň a poté Nolanův scé­nář, ohro­mi­la ho kva­li­ta adap­ta­ce a význam­ná téma­ta, kte­rá Nolan vyzdvi­hl. „Připomnělo mi to jeho scé­nář k fil­mu Oppenheimer, pro­to­že i ten film vychá­zel z obsáh­lé a pod­nět­né kni­hy a on našel úžas­ný způ­sob, jak ji zre­du­ko­vat na to pod­stat­né, aniž by ztra­til coko­li z děje, témat nebo boha­tosti,“ říká Damon. „Chris umně pře­bu­do­val vyprá­vě­ní tak, aby bylo sku­teč­ně úspor­né, a téma­ta, kte­rá zdů­raz­ňu­je, mu dodá­va­jí jedi­neč­nou identi­tu a význam. Stále se však jed­ná pře­de­vším o HomérovuOdyssea. Má také sil­né emo­ci­o­nál­ní jádro a čer­ve­nou nit, kte­rá půso­bí hlu­bo­ce osob­ně. V její kon­krét­nos­ti je uni­ver­zál­nost, kte­rá pod­le mě dojme kaž­dé­ho. Témata roz­hod­ně rezo­no­va­la s mým vlast­ním živo­tem. Byl to neu­vě­ři­tel­ný scé­nář.“

Aby se při­pra­vil na to, co Damon nazý­vá „rolou na celý život“, se hvězda série Jason Bourne dosta­la do kon­di­ce akč­ní­ho hrdi­ny, a to nejen pro­to, aby ztě­les­ni­la posta­vu, ale také aby zvlád­la nároč­nost natá­če­ní. „Chris mi při jed­nom z našich prv­ních setká­ní řekl, že to bude těž­ký film,“ říká Damon. „Řekl jsem: ‚Jo, to vím.‘ A on na to: ‚Ne, tohle bude oprav­du nároč­ný film.‘ Od samé­ho začát­ku jsem si uvě­do­mo­val nejen to, jak chce, abych fyzic­ky vypa­dal, ale i to, co pro natá­če­ní zna­me­ná být v kon­di­ci – peč­li­vě dbát na své zdra­ví, výži­vě a odpo­čin­ku během natá­če­ní, abych si nezpů­so­bil žád­né zra­ně­ní, kte­ré­mu se dá pře­de­jít a kte­ré by nás moh­lo zpo­ma­lit a stát nás celé dny.“

To, že se Damon řídil Nolanovým nabá­dá­ním, se mu vypla­ti­lo při fil­mo­vém dob­ro­druž­ství po celém svě­tě a v extrém­ních pod­mín­kách, kte­ré bylo stej­ně namá­ha­vé jako vzru­šu­jí­cí. „Na kaž­dém mís­tě, kam jsme při­je­li, jsem se tam dostal a pros­tě jsem se začal smát a říkal si: ‚Kdo si mys­lel, že by se tady měl točit film?‘“ říká Damon. „Pamatuju si, jak jsme dora­zi­li na Island po natá­če­ní na těch nároč­ných mís­tech a všich­ni pořád říka­li: ‚Na Islandu to bude snad­né, je léto.‘ A Island na to řekl: ‚Podrž mi pivo, sle­duj tohle.‘ Noční natá­če­ní na plá­žích s čer­ným pís­kem, déšť, kte­rý nám bičo­val tvá­ře ze stra­ny, fou­kal vítr, byla zima. Na tomhle fil­mu neby­ly žád­né snad­né dny. Každý den by byl nej­těž­ším dnem na jakém­ko­li jiném fil­mu. Ale vždyc­ky to bylo úžas­né a obo­ha­cu­jí­cí a kama­rád­ství bylo neu­vě­ři­tel­né. Je na tom něco zvlášt­ní­ho, když se oto­čí­te a kaž­dý den vidí­te stej­nou sku­pi­nu lidí, s vědo­mím, že kaž­dé oddě­le­ní dává ze sebe abso­lut­ně maxi­mum.“

Na konciDamon říká, že je hlu­bo­ce vděč­ný za tuto pře­lo­mo­vou zku­še­nost ve své kari­é­ře. „Mám pocit, že celý můj život tak nějak smě­řo­val k tomu­to fil­mu,“ říká Damon. „Je to nej­vět­ší film, jaký jsem kdy nato­čil, co se týče jeho roz­sa­hu. Rozhodně nej­vět­ší film, jaký jsem kdy nato­čil, co se týče jeho ambi­cí. Nevím, jak dlou­ho ješ­tě bude­me moci točit fil­my tím­to způ­so­bem, tak­že jsem po celou dobu poci­ťo­val téměř nos­tal­gii. A oprav­du to změ­ni­lo můj pohled na věci, kte­ré jsou těž­ké a nároč­né. Protože u toho­to fil­mu jsem to tak nikdy nevní­mal, ani v těch nej­ná­roč­něj­ších momen­tech, což vypo­ví­dá o Chrisovi, Emmě, jejich týmu a všech, kte­ří se na tom chtě­li podí­let. Byl to pro mě hlu­bo­ký záži­tek a oprav­du, oprav­du vel­ká zába­va.“

Penelope

Anne Hathaway

Penelope, kom­plex­ní a obe­zřet­ná krá­lov­na a man­žel­ka, jejíž půvab skrý­vá sku­teč­nou oce­lo­vou vůli a dout­na­jí­cí zuři­vost, čeká na Odysseův návrat, zatím­co sná­ší pozor­nost dra­vých nápad­ní­ků, kte­ré pod­le zvy­ku nesmí odmít­nout, a drží je na uzdě lstí, kte­rá se vyrov­ná lsti její­ho man­že­la. V boji o záchra­nu sebe samé a vše­ho, co je pro ni důle­ži­té, se uka­zu­je být více než rov­no­cen­nou sou­peř­kou mužům, kte­ří se ji sna­ží ovlád­nout.

Pro roli Penelopy se Christopher Nolan obrá­til na dal­ší důvě­ry­hod­nou spo­lu­pra­cov­ni­ci, drži­tel­ku Oscara^® Anne Hathawayovou (Bídníci), kte­rá ztvár­ni­la roli anti­hr­din­ky a zlo­děj­ky Seliny Kyleové ve fil­mu Temný rytíř povstal a ast­ro­naut­ku a věd­ky­ně Amelii Brandovou ve fil­mu Interstellar. Mezi dal­ší role v její uzná­va­né kari­é­ře pat­ří Rachel Getting Married, za kte­rou zís­ka­la nomi­na­ci na Oscara^®, The Devil Wears Prada a jeho nedáv­né kasov­ní pokra­čo­vá­ní.

„Anne v roli Penelope vyza­řu­je pozo­ru­hod­nou zra­lost a vyrov­na­nost,“ říká Nolan. „Penelope je nave­nek sebe­o­vlá­da­ná a stra­te­gic­ká, s zdán­li­vým kli­dem se ori­en­tu­je v nebez­peč­né poli­ti­ce Ithaky, ale Anne doká­že ztvár­nit veš­ke­rou vášeň, kte­rou Penelope musí skrý­vat. S Anne jsem již dva­krát spo­lu­pra­co­val a věděl jsem, že potře­bu­ji její neu­vě­ři­tel­nou schop­nost zahrát všech­ny vrst­vy této posta­vy, abych vyne­sl na povrch napě­tí mezi Penelopiným ovlá­da­ným vnějš­kem a inten­ziv­ní­mi emo­ce­mi pod povr­chem.“

Pro Hathawayovou neby­lo mož­né odmít­nout Odyseu, a to nejen pro­to, že ji reží­ro­val Christopher Nolan. „Když mi Chris řekl, na čem pra­cu­je, vůbec jsem se nedo­ká­za­la uklid­nit, pro­to­že jsem napros­to zami­lo­va­ná do řec­ké myto­lo­gie, a to už od osmé tří­dy,“ říká Hathawayová. „Ve vol­ném čase sle­du­ji pořa­dy o řec­ké myto­lo­gii a nej­ra­dě­ji mám alter­na­tiv­ní lite­ra­tu­ru, kte­rá řec­kou myto­lo­gii pře­vy­prá­ví. Takže Odysea zau­jí­má v mém srd­ci vel­mi zvlášt­ní mís­to. Patří mezi nej­vý­znam­něj­ší pří­běhy, jaké lid­stvo kdy vytvo­ři­lo: je to směs filo­zo­fie a mýtu, emo­cí, logi­ky, roz­sa­hu a před­sta­vi­vos­ti. Když Chris řekl, že ten pří­běh bude vyprá­vět, pomys­le­la jsem si: ‚No, lep­ší­ho tvůrce-materiálové spo­je­ní než tohle.“

Mezi mno­ha věc­mi, kte­ré na Hathawayovou v Nolanově adap­ta­ci Odysey udě­la­ly dojem, byl i pohled na Penelopu. „Za všech­ny ty roky, co jsem si ten pří­běh před­sta­vo­va­la, je Penelopa, kte­rou Chris napsal, nad rámec vše­ho, co jsem moh­la oče­ká­vat,“ říká Hathawayová. „Měla v sobě tolik ohně a váš­ně. Jednou z věcí, kte­rou jsem vel­mi oce­ni­la, bylo, že Chris vne­sl mož­nost, že se Penelopa moh­la cítit nepo­cho­pe­ná, a že prá­vě to je sou­čás­tí pou­ta, kte­ré ji spo­ju­je s Odysseem. Také se mi líbi­lo, že Chris věno­val vel­kou pozor­nost vzta­hu mezi Odysseem a Penelopou. Obajsou sice důle­ži­tý­mi posta­va­mi pro ostat­ní, ale v mno­ha ohle­dech se pří­běh točí kolem toho, co pro sebe navzá­jem zna­me­na­jí, a kolem kva­li­ty živo­ta, kte­rou pro­ží­va­jí, když jsou spo­lu.“

Hathawayová vzdá­vá hold kos­tým­ní výtvar­ni­ci Ellen Mirojnickové a mas­ké­r­ce Luise Abelové za to, že jí pomoh­ly vyjá­d­řit posta­vu a inspi­ro­va­ly ji. „Ellen má tak ote­vře­né srd­ce, jis­tou ruku a – řek­nu to na rovi­nu – je to génius,“ říká Hathawayová. „Ve fil­mu mám na sobě deset kos­tý­mů a jsou to záři­vé barev­né skvos­ty, přes­ně tak, jak by bar­vy na Penelopě měly být. Říkají vám něco o ženě, jejíž man­žel je už vel­mi dlou­ho pohře­šo­ván: říka­jí vám, že se nepo­va­žu­je za vdo­vu, že se tato krá­lov­na kaž­dý den oblé­ká jako krá­lov­na, čás­teč­ně pro­to, že by to mohl být prá­vě ten den, kdy se vrá­tí domů. Znamenalo to, že nemu­sím říct ani slo­vo a vy přes­ně víte, co potře­bu­je­te vědět o Penelope.

„A Luisa je ve svém obo­ru mimo­řád­nou mis­try­ní,“ pokra­ču­je Hathawayová. „Byla jsem tak vděč­ná za to, jak důsled­ně zkou­še­la růz­né vari­an­ty líče­ní, aby vytvo­ři­la něco, co umož­ní vyprá­vět pří­běh, co nebu­de ruši­vé a co umož­ní zná­zor­nit ply­nu­tí času. Vše bylo naná­še­no záměr­ně a jem­ně, a to vás dob­ře při­pra­vi­lo na den­ní prá­ci: vždy jste měli pocit, že jste sou­čás­tí něče­ho.“

Další sou­čás­tí Hathawayové pří­pra­vy na roli Penelope bylo nau­čit se tkát na tkal­cov­ském sta­vu. „Christopher Nolan a Emma Thomas mi našli tu nej­ú­žas­něj­ší a nej­vý­ji­meč­něj­ší uči­tel­ku v sever­ní Kalifornii, kte­rá je expert­kou na tka­ní na sta­ro­dáv­ných typech tkal­cov­ských sta­vů,“ říká Hathawayová. „Začali jsme s jed­no­du­chým tkal­cov­ským sta­vem pro začá­teč­ní­ky a postup­ně jsme se pro­pra­co­va­li k mno­hem vět­ší­mu. Přišel oka­mžik, kdy mi to najed­nou všech­no došlo, jako bych se spo­ji­la s doved­nos­tí, kte­rá je zákla­dem lid­ství. Aby bylo jas­no, trvá roky, než se člo­věk nau­čí na tkal­cov­ském sta­vu vytvo­řit něco oprav­du krás­né­ho a slo­ži­té­ho. Ale jsem vděč­ná, že jsem se to nau­či­la, a tak doká­žu vytvo­řit ilu­zi a pře­svěd­čit vás, že sama Penelopa strá­vi­la roky u své­ho tkal­cov­ské­ho sta­vu.“

Telemachos

Tom Holland

Telemachos, jedi­ný syn Odyssea a Penelopy, se bojí o svůj život i o osud své mat­ky, zatím­co sku­pi­na bez­o­hled­ných mužů usi­lu­je o to, aby si ji vza­li a zís­ka­li kon­t­ro­lu nad Ithakou. Cestuje po Jónských ost­ro­vech, sna­ží se zjis­tit, co se sta­lo s jeho otcem a hle­dá důvod k nadě­ji na jeho brz­ký návrat. Jeho vlast­ní ces­ta je pří­bě­hem o dospí­vá­ní, v němž musí rych­le dospět, aby pomohl zachrá­nit svou rodi­nu a zajis­tit budouc­nost Ithaky.

Roli Telemacha ztvár­ňu­je Tom Holland, kte­rý na sebe upo­zor­nil jako význam­ný mla­dý talent v kata­stro­fic­kém fil­mu z roku 2014 The Impossible a mezi­ná­rod­ní slá­vu si zís­kal rolí Petera Parkera, zná­mé­ho jako Spider-Man, v Marvel Cinematic Universe. Další slá­vu a uzná­ní si zís­kal díky svým výko­nům ve fil­mech Ztracené měs­to Z, Uncharted, a v seri­á­lu Apple TV+ The Crowded Room. „Telemachus je chla­pec, kte­rý se pro­střed­nic­tvím své vlast­ní ces­ty stá­vá mužem: syn, kte­rý chrá­ní svou mat­ku a zno­vu nava­zu­je vztah s otcem, o kte­rém si mys­lel, že ho ztra­til,“ říká Holland. „Jde ale také o mla­dé­ho člo­vě­ka, kte­rý vidí šílen­ství své­ho svě­ta a sna­ží se v něm najít své správ­né mís­to.“

Pro Christophera Nolana a Emmu Thomasovou se Holland uká­zal jako ide­ál­ní vol­ba pro ztvár­ně­ní této role. „Nikdy před­tím jsem neměl pří­le­ži­tost s Tomem spo­lu­pra­co­vat, ale už dlou­ho obdi­vu­ji jeho mimo­řád­ný talent,“ říká Nolan. „Spolupráce s ním mi potvr­di­la, že pat­ří k nej­lep­ším her­cům své gene­ra­ce. Do své prá­ce vklá­dá odhod­lá­ní a sou­stře­dě­ní, kte­ré spo­ju­jí při­ro­ze­ný talent s dis­ci­pli­no­va­ným pří­stu­pem zamě­ře­ným na ztvár­ně­ní prav­dy dané posta­vy. Odysea je z vel­ké čás­ti pří­bě­hem Telemachova dospí­vá­ní a Tom vne­sl cit­li­vé pocho­pe­ní vrs­tev a slo­ži­tos­ti této posta­vy, kte­ré jsou pro ten­to pří­běh zásad­ní.“

Thomasová dodá­vá: „Myslím si, žesi nemys­lím, že jsem si kdy uvě­do­mil, jak fyzic­ky expre­siv­ní herec Tom je. Samozřejmě jsem viděl jeho prá­ci, ale člo­věk to doo­prav­dy nepo­cho­pí, dokud ho nevi­dí hrát naži­vo. Vlastně prá­vě pro­to, že Telemachos je mla­dý muž, kte­rý tepr­ve nabý­vá na síle a cha­rak­te­ro­vých kva­li­tách, byly chví­le, kdy Chris musel říkat: ‚Prosím nedě­lej to až tak dob­ře! Ještě nemáš být tak doko­na­lý!‘ Byl pros­tě úžas­ný.“

Holland už roky slý­chá­val od své­ho dlou­ho­le­té­ho koor­di­ná­to­ra kaska­dé­rů pro fil­my o Spider-Manovi, GEORGE COTTLEA, kte­rý s Nolanem spo­lu­pra­co­val na všech jeho fil­mech od Batman Begins, jaké to je natá­čet film Christophera Nolana. „Posledních deset let mi George vyprá­věl o zázra­cích natá­če­ní u Chrise Nolana a já si vždyc­ky říkal: ‚Jak moc se to vlast­ně může lišit?‘“ říká Holland. „Ale nepo­cho­pí­te to, dokud to neu­vi­dí­te na vlast­ní oči. Pamatuji si svůj prv­ní den v Maroku, roz­sah a veli­kost natá­če­ní byly oprav­du ohro­mu­jí­cí. A kame­ry IMAX vás jako her­ce téměř vrá­tí na začá­tek: Musíte tak nějak odho­dit tech­ni­ky, kte­ré jste se nau­či­li s digi­tál­ní kame­rou nebo men­ší kame­rou, a nau­čit se tan­čit s kame­rou. Ale Chris a jeho tým jsou tak skvě­lí v tom, že vám dají čas, kte­rý potře­bu­je­te, abys­te se při­způ­so­bi­li jejich sty­lu a jejich způ­so­bu prá­ce. Bylo to neu­vě­ři­tel­ně napl­ňu­jí­cí.“

Jedna nová doved­nost, kte­rou si Holland musel osvo­jit pří­mo při prá­ci, byla poně­kud iro­nic­ká: zatím­co jako Spider-Man strá­vil více než deset let natá­če­ním někte­rých z nej­kom­plex­něj­ších bojo­vých scén v nedáv­né fil­mo­vé his­to­rii, The Odyssey od něj vyža­do­va­la, aby spl­nil podob­ný stan­dard, a při­tom byl vidět jeho obli­čej. „Nedělali jsme akci jen pro akci samot­nou; sna­ži­li jsme se slou­žit posta­vám a posu­nout pří­běh vpřed,“ říká Holland. „Natáčeli jsme jed­nu kon­krét­ní bojo­vou scé­nu. Naučil jsem se ji; měl jsem ji napros­to v malí­ku. Zopakovali jsme to něko­li­krát a Chris řekl: ‚Potřebuju, abys byl víc pro­po­je­ný s tím, co dělá ta dru­há posta­va.‘ To není něco, nad čím jsem vždyc­ky musel pře­mýš­let. Jsem zvyk­lý natá­čet bojo­vé scé­ny s mas­kou, tak­že jsem se musel nau­čit, jak do vel­ko­le­posti těch sou­bo­jů vnést více herec­ké­ho pro­je­vu.“ Podle vše­ho to zvlá­dl na jed­nič­ku. „Tom musel znát svou část toho sou­bo­je do nejmen­ších detai­lů,“ říká Nolan. „A musel to zvlád­nout rych­le, efek­tiv­ně a opa­ko­vat to pod­le potře­by celé dny. Naštěstí je to výji­meč­ný spor­to­vec.“

Spolupráce s Nolanem, jeho štá­bem a tím­to herec­kým obsa­ze­ním byla pro Hollanda vrchol­ným zážit­kem v kari­é­ře. „Připomnělo mi to, jak mi bylo 18 a popr­vé jsem se oci­tl na pla­ce se vše­mi Avengery a byl jsem z toho úpl­ně une­še­ný,“ říká Holland. „Prostě se cítím tak šťast­ný, že jsem toho mohl být sou­čás­tí. Každý podal abso­lut­ně špič­ko­vý výkon. Každý den jsem sle­do­val úžas­né lidi, jak dáva­jí ze sebe to nej­lep­ší a děla­jí, co je v jejich silách. Byla to obrov­ská radost.“

Antinous

Robert Pattinson

Mezi mno­ha ucha­ze­či o Odysseův trůn, kte­ří se usa­di­li v jeho palá­ci na Ithace, není nikdo zlo­věst­něj­ší než Antinous, jenž ztrá­cí trpě­li­vost s Penelopinýmodmítá vybrat si nové­ho man­že­la, a pro­to vymys­lí plán, jak ji k tomu donu­tit.

Do role Antinoa si Christopher Nolan vybral jed­nu ze svých hvězd z fil­mu Tenet, Roberta Pattinsona, kte­rý se pro­sla­vil rolí Edwarda Cullena ve fil­mo­vé sérii Twilight a nyní ztvár­ňu­je Temného rytí­ře ve fil­mech The Batman. „Rob je herec, kte­rý rád pře­ko­ná­vá sám sebe a popí­rá oče­ká­vá­ní,“ říká Nolan. „Ztvárnění Antinoa mu umož­ni­lo obo­jí a bylo oprav­du vzru­šu­jí­cí sle­do­vat, jak kaž­dý den při­chá­zí na plac a vždy při­ná­ší pře­kva­pe­ní v tom, jak ztvár­ní šarm, hroz­bu a kru­tost této bizar­ní a zlo­me­né posta­vy. Všechna Robova roz­hod­nu­tí jsou pro­myš­le­ná a zakot­ve­ná v his­to­rii a prav­dě této zba­bě­lé a ambi­ci­óz­ní posta­vy.“

Pattinson si rych­le osvo­jil spe­ci­fic­ký pohled na Antinouse. „Antinous před­sta­vu­je urči­tý druh moder­ni­ty bez eti­ky,“ říká Pattinson. „Chtěl jsem, aby v tom­to poměr­ně pri­mi­tiv­ním pro­stře­dí půso­bil tak tro­chu okouz­lu­jí­cím dojmem. Je vel­mi oká­za­lý, ale je to člo­věk, kte­rý se nechce prát. Může ostat­ním naři­zo­vat, aby byli násil­ní, ale sám tou­ží po jakési ukra­de­né slá­vě. Chce si uží­vat bohat­ství, kte­ré zís­ka­li lep­ší muži.“ Aby lépe ztvár­nil svou vizi této posta­vy, Pattinson úzce spo­lu­pra­co­val s kos­tým­ní výtvar­ni­cí Ellen Mirojnick. „Nakonec jsme pro­ved­li spous­tu expe­ri­men­tů s růz­ný­mi dru­hy mate­ri­á­lů,“ říká Pattinson. „A expe­ri­men­to­va­li jsme se zla­tou nití – což nazna­ču­je, že Antinous nosí zla­té spod­ní prádlo.“

Třídenní natá­če­ní na ital­ském ost­ro­vě Favignana vyža­do­va­lo kaž­do­den­ní pěší výstup po str­mém kop­ci ke sta­ro­by­lé­mu hra­du – nároč­ná ces­ta, kte­rá však her­ce a štáb sblí­ži­la. „Když točí­te film Chrise Nolana, je to 45minutová túra do kop­ce v san­dá­lech a v plném kos­tý­mu,“ říká Pattinson. „Ale něco to s vámi udě­lá. Opravdu máte pocit, že jste na výpra­vě někam smě­řu­je­te, a je to skvě­lý vyrov­ná­vač. Každý člen štá­bu i herec­ké­ho obsa­ze­ní pro­ží­vá totéž. Je to pozi­tiv­ní záži­tek, kte­rý stme­lu­je.“

I samot­né­ho Nolana to nabu­di­lo. „Jedna z věcí, kte­ré se mi na natá­če­ní v exte­ri­é­rech líbí, je to, že se kaž­dých pár týd­nů pře­sou­vá­me do jiné země nebo na jiné mís­to a zís­ká­vá­te tak nový úhel pohle­du,“ říká Nolan. „Dodává vám to neu­vě­ři­tel­ný elán. Abychom dosáh­li tako­vé­ho roz­sa­hu toho­to fil­mu, chtě­li jsme být na mimo­řád­ných mís­tech, kam se těž­ko dostá­vá a kde se těž­ko natá­čí. Pro všech­ny zúčast­ně­né to byl zda­le­ka nej­in­ten­ziv­něj­ší a nej­ná­roč­něj­ší film, jaký jsme kdy nato­či­li.“

Pattinsonova dru­há spo­lu­prá­ce s Nolanem v něm zane­cha­la ješ­tě vět­ší obdiv k reži­sé­ro­vu pří­stu­pu k natá­če­ní. „Musí na něj být vyví­jen obrov­ský tlak, ale i tak doká­že z natá­če­ní udě­lat zábav­ný zážitek,“natáčíte,“ říká Pattinson. „Vlastně mi při­pa­da­lo, že Chris půso­bil při tomhle pro­jek­tu klid­ně­ji než při Tenetu, což je šíle­né. Prostě není jako ostat­ní lidé; mys­lím, že má pola­ri­tu obrá­ce­nou. Chci říct, oprav­du si pokaž­dé vybí­rá ten nej­těž­ší mož­ný způ­sob, jak točit fil­my. Jak se dosta­ne­te od: ‚Udělám sku­teč­nou jader­nou bom­bu‘ k ‚Chci udě­lat všech­no pro to, abych ve Středozemním moři vytvo­řil doslo­va vír?‘ To je tak šíle­né!“

Helena a Klytaimnestra

Lupita Nyong’o

Helena je krá­lov­na Sparty, pro­vda­ná za krá­le Menelaa. Helenin nejed­no­znač­ný vztah s Parisem, mla­dým mužem, kte­rý byl její legen­dár­ní krá­sou tak okouz­len, že jiod­ve­dl ji z domo­va (a od man­že­la) do Tróje, vyvo­lal trój­skou vál­ku. Jednou z vel­kých záhad antic­ké lite­ra­tu­ry je, zda byla Helena une­se­ná Parisem, nebo s ním ode­šla dob­ro­vol­ně. Nyní, po krva­vé dese­ti­le­té vál­ce, kte­rá skon­či­la Pyrrhovým vítěz­stvím Menelaa (drži­tel ceny Emmy Jon Bernthal; The Punisher, The Bear) a Řeků, se Menelaos vrá­til domů se svou kořis­tí, Helenou. Stále ješ­tě řeší někte­ré pro­blémy.

V roli Heleny, legen­dár­ní „tvá­ře, kte­rá vypus­ti­la tisíc lodí“, se před­sta­ví Lupita Nyong’o, kte­rá zís­ka­la Oscara^® ve svém fil­mo­vém debu­tu 12 let v otroc­tví a od té doby si zahrá­la v tako­vých oce­ňo­va­ných fil­mech jako Black Panther a Tiché mís­to: Den prv­ní. „Je doce­la zastra­šu­jí­cí hrát ženu, o kte­ré se v řec­ké myto­lo­gii říká, že je nej­krás­něj­ší ženou na svě­tě,“ říká Nyong’o. „Ale oprav­du mě zají­ma­lo, jaká ta žena byla za tou tvá­ří. Aby bylo jas­no, pro Chrise Nolana bych taha­la i kabe­ly, tak­že když mi řekl, koho chce, abych hrá­la, úpl­ně mě to ohro­mi­lo.“

Ukázalo se, že role, kte­ré pro ni měl na mys­li, byly ve množ­ném čís­le. Nyong’o ztvár­ňu­je také Heleninu dvoj­či­ci, Klytaimnéstru, krá­lov­nu Mykén a man­žel­ku obá­va­né­ho a pano­vač­né­ho krá­le Agamemnona (drži­tel ceny Emmy Benny Safdie; Oppenheimer, Licorice Pizza). Ačkoli se jejich osob­nos­ti liší, Helen a Klytaimnéstra jsou obě v bouř­li­vých man­žel­stvích, a to z růz­ných důvo­dů. „Jedna věc je pra­co­vat s Chrisem jed­nou, ale jiná je pra­co­vat s ním dva­krát v jed­nom fil­mu,“ říká Nyong’o. „Bylo vzru­šu­jí­cí hrát dvoj­ča­ta a obje­vo­vat nuan­ce v obou posta­vách.“

Kalypso

Charlize Theron

Během své ces­ty domů do Ithaky strá­ví ztra­ce­ný Odysseus del­ší dobu na ost­ro­vě Ogygia, domo­vě okouz­lu­jí­cí Kalypso, kte­rá je v řec­ké myto­lo­gii pova­žo­vá­na za nym­fu a dce­ru staré­ho boha Atlase.

Roli Kalypso ztvár­ni­la Charlize Theron, hvězda fil­mu Šílený Max: Zběsilá ces­ta, kte­rá zís­ka­la cenu Akademie^® za hlav­ní roli ve fil­mu Monster a zís­ka­la dal­ší nomi­na­ce za své výko­ny v dra­ma­tech North Country a Bombshell. „Charlize se s nad­še­ním zhos­ti­la toho ris­kant­ní­ho úko­lu, kte­rý jsme s posta­vou Kalypso chtě­li dosáh­nout,“ říká Christopher Nolan. „V prů­bě­hu dějin byla tato posta­va inter­pre­to­vá­na vel­mi pro­ti­chůd­ný­mi způ­so­by a sna­ha o vyře­še­ní těch­to roz­po­rů vyža­do­va­la něko­ho s inte­lek­tem a empa­tií, jaké má Charlize.“

Podobně jako u Heleny byly i moti­vy a pova­ha Kalypso po sta­le­tí před­mě­tem mno­ha debat. Nabízí Odysseovi náznak nesmr­tel­nos­ti, nebo mu brá­ní najít ces­tu domů? Je pro něj úto­čiš­těm, nebo kle­cí? Je do něj zami­lo­va­ná, nebo ho pros­tě chce vlast­nit? V prů­bě­hu času byla Calypso vní­má­na jak jako zápor­ná posta­va, tak jako tra­gic­ká posta­va. „Vidím v ní všech­ny tyto věci a záro­veň žád­nou z nich,“ řek­la Theronová v nedáv­ném roz­ho­vo­ru a doda­la, že si uží­vá ztvár­ně­ní jed­né z nejmé­ně zná­mých postav této ságy. „Dostala jsem pří­le­ži­tost udě­lat něco, k čemu jsem dosud nemě­la moc pří­le­ži­tos­tí, pro­to­že ona je tro­chu od vše­ho. To je na ní tak krás­né. I když je bohy­ně, tou­ží po spo­je­ní. A bylo zají­ma­vé sle­do­vat něko­ho, kdo má tako­vé schop­nos­ti, jaký­mi dis­po­nu­je ona, ale přes­to s nimi ve sku­teč­nos­ti nedo­ká­že toho moc udě­lat.“

Athéna

Zendaya

V řec­ké myto­lo­gii je Athéna pova­žo­vá­na za dce­ru Dia a bohy­ni řeme­sel, vál­ky a moud­ros­ti. Po doby­tí Tróje se Odysseovi pra­vi­del­ně zje­vu­je a při­po­mí­ná mu, kým je, co doká­zal a kam musí smě­řo­vat.

Do role Athény obsa­dil Christopher Nolan Zendayu, kte­rá si vyslou­ži­la celo­svě­to­vé uzná­ní za své role ve fil­mech Challengers, The Greatest Showman a séri­ích Spider-Man a Duna. Měla obrov­skou radost za své­ho herec­ké­ho kole­gu a part­ne­ra Toma Hollanda, když dostal roli Telemacha. Ještě vět­ší radost měla, když se Holland vrá­til domů ze schůz­ky s reži­sé­rem s něja­kou novin­kou.

„Pamatuji si, jak Tomovi zavo­la­li, a byla jsem nad­še­ná, že dostal pří­le­ži­tost hrát v dal­ším fil­mu Christophera Nolana,“ říká Zendaya. „Nikdy mě nena­padlo, že by se naskyt­la pří­le­ži­tost, kdy bychom se toho moh­li zúčast­nit oba. Prostě jsem byla nad­še­ná, že to bude točit. Takže když při­šel domů a řekl: ‚Chris s tebou chce o něčem mlu­vit,‘ řek­la jsem: ‚Počkej – co?!‘ Bylo to, jako bych vyhrá­la v lote­rii. Je to tak výji­meč­né, moci sle­do­vat, jak všich­ni pra­cu­jí, a sle­do­vat, jak pra­cu­je někdo, koho milu­ješ, a pak tam s nimi být a pra­co­vat s nimi taky. Nejúžasnější prá­ce na svě­tě.“

Zendaya se do role Athény vži­la tím, že se sou­stře­di­la na její lid­ské vlast­nos­ti a její vztah k Odysseovi. „Opravdu jsem se zto­tož­ni­la s tou emo­ci­o­nál­ní strán­kou,“ říká Zendaya. „Athéna se stá­vá odra­zem morál­ní­ho boje, kte­rý Odysseus svá­dí sám se sebou. Uvědomíte si, že ztě­les­ně­ní této bohy­ně je jakousi tvr­dé lás­ky, kte­rá ho vede a pro­vá­zí ho na jeho ces­tě. V hlub­ším smys­lu si mys­lím, že ho pro­ná­sle­du­jí roz­hod­nu­tí, kte­rá uči­nil, a bolest, kte­rou způ­so­bil. Smíření se s tím je sou­čás­tí boje o návrat k jeho vlast­ní rodi­ně.“

První pra­cov­ní dny strá­vi­la natá­če­ním doby­tí Tróje na gigan­tic­ké, pohl­cu­jí­cí fil­mo­vé scé­ně v Maroku. „Byla jsem tak ner­vóz­ní,“ říká Zendaya. „Řekněme pros­tě, že to bylo inten­ziv­ní. A to nemlu­vím o svě­tě, kte­rý pro nás Chris vytvo­řil. Kulisy jsou tak obrov­ské a v kaž­dém kos­tý­mu i kuli­so­vém prv­ku je tolik detai­lů a pro­myš­le­nos­ti. Nemusela jsem moc hrát, pro­to­že jsem měla pocit, že jsem se ocit­la pří­mo v Troji. Bylo to ale vzru­šu­jí­cí a při­pa­da­lo mi to sko­ro jako sen. Byla zima a prše­lo, ale mys­lím, že díky adre­na­li­nu jsem to necí­ti­la. Všichni se mě pořád pta­li: ‚Chceš bun­du?‘ Byla jsem tak nabu­ze­ná, že jsem zapo­mně­la, že je zima.“

V sou­la­du s posta­vou ztě­les­ně­ním moud­ros­ti, kte­rou hra­je, Zendaya říká, že z této zku­še­nos­ti jí nej­ví­ce utkvě­ly v pamě­ti hlub­ší význa­my Nolanovy adap­ta­ce. „Přišlo mi to vel­mi lid­ské a vel­mi emo­tiv­ní,“ říká Zendaya. „Je to pří­běh o lás­ce, ať už jde o lás­ku k vlast­ní­mu lidu, k dětem nebo k part­ne­ro­vi. Ale v koneč­ném důsled­ku­je to pří­běh o lás­ce k ostat­ním lidem. Ve fil­mu je to zakot­ve­no v Zeusově záko­ně, nebo v tom, co dnes zná­me jako Zlaté pra­vi­dlo: Chovej se k lidem tak, jak chceš, aby se cho­va­li k tobě. A to je něco, co si musí­me při­po­mí­nat. Často zapo­mí­ná­me vní­mat ostat­ní lidi jako lid­ské bytos­ti, vidět život jejich oči­ma, vní­mat jejich bolest a uvě­do­mo­vat si, jaký vliv máme na ostat­ní. To pro mě byl emo­ci­o­nál­ní význam toho­to pří­bě­hu.“

Circe

Samantha Morton

Circe je zemi­tá čaro­děj­ka, kte­rá žije osa­mě­lým živo­tem na ost­ro­vě Aeaea. Není zvyk­lá na návštěvy a ti, kdo ji ura­zí hrubým cho­vá­ním a nevhod­ným jed­ná­ním, obvykle potká podiv­ný, avšak iro­nic­ky pří­hod­ný osud. V řec­ké myto­lo­gii je pova­žo­vá­na za dce­ru star­ší­ho boha slun­ce Hélia a moř­ské nym­fy Perse.

Circe ztvár­ňu­je Samantha Morton, dvoj­ná­sob­ná nomi­nant­ka na Oscara^® (Sweet and Lowdown; In America), jejíž dal­ší tvor­ba zahr­nu­je neza­po­me­nu­tel­né výko­ny ve fil­mech Morvern Callar, Minority Report a The Messenger. K fil­mu The Odyssey se dosta­la, aniž by kdy čet­la původ­ní báseň, ale adap­ta­ce této posta­vy od Christophera Nolana ji oka­mži­tě zau­ja­la. „Prostě jsem měla instink­tiv­ní, instink­tiv­ní reak­ci na scé­nář a řídi­la jsem se jí,“ říká Mortonová. „Circe v mno­ha ohle­dech před­sta­vu­je nepo­cho­pe­ní a očer­ňo­vá­ní žen. Cítila jsem sku­teč­né spo­je­ní s její reak­cí na vojá­ky, kte­ří při­chá­ze­jí na její ost­rov, s tím, co děla­jí a co před­sta­vu­jí, včet­ně hie­rar­chic­kých a mocen­ských struk­tur v jejím svě­tě.“

Mortonová ozna­ču­je svou zku­še­nost ze spo­lu­prá­ce s Nolanem na fil­mu Odysea za „zno­vuzro­ze­ní“, kte­ré ji zno­vu spo­ji­lo s silou a mož­nost­mi kine­ma­to­gra­fie. „Hraji už vel­mi, vel­mi dlou­ho, od svých asi 12 let,“ říká Mortonová. „Dnes reži­sé­ři čas­to jen oče­ká­va­jí, že se obje­ví­te a udě­lá­te, co máte. Je ale úžas­né, když od vás lidé nejen hod­ně oče­ká­va­jí, ale také se nebo­jí vás reží­ro­vat, spo­lu­pra­co­vat s vámi, tvo­řit s vámi a pomá­hat vám být lep­ší. Být reží­ro­vá­na a být lep­ší, než jste si mys­le­la, že může­te být, je úžas­né. Při spo­lu­prá­ci s Chrisem bylo osvě­žu­jí­cí vidět, že někdo může být génius ve svém obo­ru a záro­veň gentle­man: ucti­vý, ochot­ný a zdvo­ři­lý.“

Eumaeus

John Leguizamo

Eumaeus, Odysseův věr­ný a upo­ví­da­ný pří­tel a cho­va­tel pra­sat, věr­ně slou­žil Penelopě a Telemachovi na Ithace během dlou­hých let, kdy byl jejich král pryč. Eumaeus a jeho bojov­ný pes Argus se uká­žou jako neo­ce­ni­tel­ní pro krá­lov­skou rodi­nu v jejich sna­ze zma­řit úmys­ly Penelopiných pochyb­ných nápad­ní­ků a jejich násil­né spik­nu­tí.

Roli Eumaea ztvár­ňu­je John Leguizamo, jehož téměř čty­ři­ce­ti­le­tá herec­ká kari­é­ra v Hollywoodu zahr­nu­je fil­my jako To Wong Foo, Thanks for Everything! Julie Newmar, Moulin Rouge!, a John Wick, a jehož oce­ňo­va­né sólo­vé vari­et­ní show, včet­ně Freak! a Latin History for Morons, mu vynes­ly ceny Emmy i Tony.

„Byl jsem straš­ně nad­še­ný, když mi zavo­lal Chris Nolan, že mě chce do své­ho dal­ší­ho fil­mu, pro­to­že je bez­po­chy­by jed­ním z nej­lep­ších reži­sé­rů naší doby,“ říká Leguizamo. „Ale když jsem se dozvě­děl, že jde o The Odyssey, říkal jsem si: ‚Koho sak­ra budu hrát?‘ Chris odpo­vě­děl: ‚Budeš hrát nej­věr­něj­ší posta­vu západ­ní lite­ra­tu­ry.‘ A já si pomys­lel: Jak bych tomu mohl odo­lat?“

Aby se Leguizamo při­pra­vil na roli sle­pé posta­vy, pora­dil se s pří­tel­ky­ní, kte­rá o zrak při­šla v mlá­dí. Při spo­lu­prá­ci s mas­kér­ským týmem, kdy tes­to­va­li kon­takt­ní čoč­ky, kte­ré mají navo­dit dojem šedé­ho záka­lu posta­vy, při­šel Leguizamo s nápa­dem, že kaž­dá čočka by měla mít jinou bar­vu. Tento výběr při­spí­vá k jedi­neč­né­mu vzhle­du posta­vy, kte­rý ho při pohle­du do zrca­dla poně­kud zne­po­ko­jo­val. „Museli mě zestár­nout o něko­lik desí­tek let,“ říká Leguizamo. „Vrásky na krku. Vlasy jsou odbar­ve­né – ‚vysma­že­né, vysu­še­né a pone­cha­né ven­ku‘, jak se říká v kos­me­tic­kém prů­mys­lu. Natáhli mi obli­čej, pak vytvo­ři­li vrás­ky, sta­řec­ké skvr­ny a popraska­né žil­ky. Bylo to všech­no tak rea­lis­tic­ké a zne­po­ko­ju­jí­cí. Pomyslel jsem si: ‚Budu takhle vypa­dat, až tak zestár­nu?!‘“

Štáb i hlav­ní hvězda fil­mu mu byli opo­rou. „Matt Damon byl tak milý,“ říká Leguizamo. „Mám k němu obrov­ský respekt. Je živou­cím důka­zem toho, jakým může být člo­věk jako hvězda. Nemusíte být pri­ma­do­na. Můžeš být oprav­du milý člo­věk a ke všem se cho­vat s respek­tem.“

Leguizamův dal­ší herec­ký part­ner toho moc nena­mlu­vil: pes, kte­rý hrál Arguse. „Ten pes je por­tu­gal­ský poden­go,“ říká Leguizamo. „Na svě­tě jich je asi jen 75 nebo tak nějak. Jde o sta­ro­by­lé ital­ské ple­me­no.“