Nový film Stopaři Václava Havla vznikl u příležitosti výročí 17. listopadu„Proč připomínat rok 1989?

Ve fil­mu Stopaři Václava Havla hra­je i pre­zi­den­tův legen­dár­ní auto­mo­bil VW Golf

U pří­le­ži­tos­ti 17. lis­to­pa­du, Dne boje za svo­bo­du a  demo­kra­cii a Mezinárodního dne stu­dent­stva, vzni­kl a bude popr­vé k vidě­ní film s názvem Stopaři Václava Havla. Dokument reži­sé­ra Pavla Štingla při­po­mí­ná jak lis­to­pa­do­vé udá­los­ti před jed­na­tři­ce­ti lety, tak sou­čas­né akti­vi­ty Památníku ticha. Lidé oko­lo památ­ní­ku vzni­ka­jí­cí­ho na praž­ském nádra­ží Bubny zor­ga­ni­zo­va­li k loň­ské­mu 30. výro­čí same­to­vé revo­lu­ce roz­sáh­lý výstav­ní pro­jekt Komunikace 89 aneb stát­ní pře­vrat bez inter­ne­tu. Nyní před­sta­ví pro­střed­nic­tvím doku­men­tu České tele­vi­ze téměř hodi­no­vý film na téma odka­zu pře­vra­tu v roce 1989.

Premiéra pro­běh­ne v úte­rý 17. lis­to­pa­du v 17.40 hodin na ČT 2. Významným moti­vem sestři­hu jsou lidé, kte­ří vlo­ni nahrá­li vzkaz prv­ní­mu pre­zi­den­to­vi České repub­li­ky Václavu Havlovi pří­mo v jeho legen­dár­ním autě VW Golf zapar­ko­va­ném před výstav­ním pavi­lo­nem na Letenské plá­ni. Režisér Pavel Štingl navíc oslo­vil loň­ské „sto­pa­ře“, mezi nimi napří­klad reži­sé­ra Michala Cabana, sce­náris­tu a sená­to­ra Davida Smoljaka, her­ce Zdeňka Svěráka či Bolka Polívku, sená­to­ra Pavla Fischera, eko­no­ma Tomáše Sedláčka či ředi­te­le Centra sou­čas­né­ho umě­ní DOX Leoše Válku a pozval je zno­vu na Letenskou pláň. Protagonisté z doku­men­tu se přes­ně po roce od výsta­vy Komunikace 89 a na

31. výro­čí lis­to­pa­do­vých udá­los­tí sna­ží pro film vyjá­d­řit, co se změ­ni­lo či  nezmě­ni­lo na jejich vní­má­ní odka­zu lis­to­pa­do­vých hod­not v prů­bě­hu posled­ní­ho roku. A také, jak se mění odkaz same­to­vé revo­lu­ce se zku­še­nos­tí naší rea­li­ty, kdy svůj boj o svo­bo­du svá­dí­me s nevi­di­tel­ným virem.

Součástí dopro­vod­né­ho pro­gra­mu loň­ské výsta­vy Komunikace 89 aneb stát­ní pře­vrat bez inter­ne­tu bylo sedm veřej­ných dis­ku­sí o pro­bou­ze­ní médií ze soci­a­lis­tic­ké cen­zu­ry i jejich sou­čas­ném sta­vu. V doku­men­tu Stopaři Václava Havla vystu­pu­jí také hos­té těch­to debat, mezi nimi Jan Urban, Světlana Witowská, Petr Fischer, Jacques Rupnik nebo Fedor Gál. Výstava, kte­rou vlo­ni navští­vi­lo na deset tisíc lidí, mezi nimi v rám­ci pro­gra­mu pro ško­ly i tisí­ce stu­den­tů, vyvr­cho­li­la 25. lis­to­pa­du 2019. Toto jubi­lej­ní datum orga­ni­zá­to­ři pojme­no­va­li jako Den pádu cen­zu­ry. Letenskou pláň vlo­ni na ten­to den ozá­ři­ly obra­zy tři­cet let sta­ré z maxi­ob­ra­zov­ky, kte­rá na Letnou vir­tu­ál­ně vrá­ti­la nej­vět­ší mani­festa­ci naší národ­ní his­to­rie.

Ve svém zbru­su novém sním­ku reži­sér Štingl kom­bi­nu­je tři­cet let sta­ré archi­vy se zázna­my loň­ských lis­to­pa­do­vých oslav, výsled­kem je mimo jiné mozai­ka odpo­vě­dí na otáz­ky proč lis­to­pa­do­vé výro­čí při­po­mí­nat a co je odka­zem pře­vra­tu roku 1989. Názory poli­ti­ků, někdej­ších disi­den­tů či sou­čas­ných akti­vis­tů se zde stří­da­jí s postře­hy doce­la nezná­mých lidí. „Škála názo­rů se pohy­bu­je na ose od Andreje Babiše až po Mikuláše Mináře. Osciluje mezi věko­vý­mi kate­go­ri­e­mi a  postup­ně dospí­vá k tomu, že svo­bo­du slo­va sice máme, ale slo­vo samo se nám poda­ři­lo za tři­cet let poně­kud vyprázd­nit. Mnoho růz­ných osob­nos­tí hovo­ří o podob­ných hod­no­tách, odka­zu­je se ke stej­ným hrdi­nům a pou­ží­vá téměř stej­né for­mu­la­ce, a  při­tom repre­zen­tu­jí roz­díl­né hod­no­to­vé prou­dy,“ říká reži­sér Pavel Štingl. Vzhledem k sou­čas­né­mu nou­zo­vé­mu sta­vu tak doku­men­tár­ní sní­mek Stopaři Václava Havla nejen při­bli­žu­je vrchol udá­los­tí roku 1989, ale stá­vá se také vzpo­mín­kou na chví­le, kdy bylo ješ­tě mož­né svo­bod­ně vyra­zit do ulic. „Koho by před rokem napadlo, že letoš­ní při­po­me­nu­tí význam­né­ho data našich dějin bude celé vir­tu­ál­ní a vir­tu­ál­ně se dokon­ce budou i  roz­svě­cet svíč­ky na Národní tří­dě. Já však věřím, že jed­nou se zase dočká­me chvil, kdy se bude­me spo­leč­ně pro­mo­řo­vat para­le­la­mi minu­los­ti se sou­čas­nos­tí a ne pou­ze viry letoš­ní pan­de­mie,“ uza­ví­rá Štingl. Televizní doku­ment Stopaři Václava Havla reží­ro­va­ný kurá­to­rem výsta­vy Komunikace 89 Pavlem Štinglem je zatím posled­ní fází spo­lu­prá­ce Památníku ticha a České tele­vi­ze.

Scénář a  režie: Pavel Štingl

Kamera: Miroslav Janek
Střih: Zdeněk Marek

Zvuk: Vladimír Chrastil

Dramaturgie: Alena Müllerová, Hana Stibralová

Produkce: Jana Vokrouhlíková, Žaneta Malečková, Věra Weinerová

Stopáž: 52 min

Oslav tři­cá­té­ho výro­čí lis­to­pa­do­vých udá­los­tí roku 1989 se v České repub­li­ce svým dílem účast­nil sko­ro kaž­dý. Mnozí hovo­ři­li veřej­ně a pou­ží­va­li při tom stej­né obra­ty, odka­zo­va­li se ke stej­ným hrdi­nům a dovo­lá­va­li se stej­ných hod­not. Přesto pokrý­va­li šká­lu od poli­ti­ků napříč spek­trem až po  akti­vis­ty vše­mi poli­ti­ky kri­ti­zo­va­ný­mi. Snímek Stopaři Václava Havla je posled­ním děj­stvím spo­lu­prá­ce České tele­vi­ze a Památníku ticha na výsta­vě Komunikace 89, kte­rá při­bli­žo­va­la medi­ál­ní poza­dí roku 1989 a poklá­da­la otáz­ky ke svo­bo­dě slo­va dnes. Její vrchol­nou atrak­cí byly Autodialogy s Václavem Havlem, ve kte­rých mno­ho zná­mých i nezná­mých pole­mi­zu­je v autě býva­lé­ho pre­zi­den­ta o  tom, jak to dneska máme na medi­ál­ní scé­ně a jak nalo­žit se svo­bo­dou, když obsa­hy slov se vyprázd­ni­ly a soci­ál­ní sítě une­sou jakou­ko­li modi­fi­ka­ci jejich význa­mu.