Ti tvrdší mezi vámi, milí čtenáři, to nejspíš budou brát na první pohled jako měknutí mého mozku. Není to dávno, co jsem se mnohým, jež mi psali...
 | ||||
 | WHAT DREAMS MAY COME JAK PŘICHÁZEJÍ SNY | |||
| Recenzuje Sid Páral, Kalifornie | 15. prosince 1998 | |||
| ||||
| Polygram Films, USA 2. října 1998, PG-13, posmrtné drama, 113 minut, Česko 25. března 1999 | ||||
| Režie: | Vincent Ward |  | ||
| Hrají: | Robin Williams, Annabella Sciorra, Cuba Gooding Jr., Max von Sydow, Jessica Brooks Grant, Josh Paddock, Rosalind Chao, Werner Herzog, Lucinda Jenney, Clara Thomas. | |||
| Web: | http://www.whatdreamsmay.com/ | |||
| ||||
 | ||
| Annie Nielsen bojuje se šílenstvím | ||
 | ||
| Chris Nielsen na svém vlastním pohřbu | ||
Ti tvrdší mezi vámi, milí čtenáři, to nejspíš budou brát na první pohled jako měknutí mého mozku. Není to dávno, co jsem se mnohým, jež mi psali dožadujíce se recenze toho či onoho, oháněl ve výmluvách nechutenstvím k sentimentálním, romantickým filmům, a vskutku, věc se nezměnila a o Olbřímovi nadále odmítám psáti. Nečekejte na mne, pěkně běžte do kina.
Klíčovým slovem předchozích vět je právě ono na první pohled -- dnešní film totiž nehodlám zařazovat mezi sentimentální.
Nejprve se musím vypořádat s názvem. Slova „What Dreams May Come“ pocházejí ze světoznámého Hamletova monologu (Být či nebýt...) a já bych si je ve své zpupnosti troufal v našem kontextu přeložit „Ať cokoliv si dáme zdát“. Podle údajů v Cinema.cz volila česká distribuce méně vzletnou verzi. Inu.
 | ||
| Skutečnost je vše, co si umíš představit | ||
 | ||
| Průšvih! Jsem v psím nebi! | ||
Smrt představuje v naší civilisaci vícerozměrný fenomén. Pro mnohé z nás znamená absolutní konec všeho, jiným je symbolem brány do nového, lepšího světa, za jehož kvalitu musíme zaplatit utrpením teď a tady; další shledávají v čase rozkladu těla období přechodu z jednoho života do druhého. Spekulace jsou poměrně silným tabu a možnost vědomí či znalost skutečnosti si implicitně nepřipouštíme, případně máme zakázáno si připouštět. Logické úvahy jsou briskně přesouvány do roviny náboženských mystérií, kde jest jim vyhrazen tichý kout. Mně ovšem připadá, že naopak mnohé religiózní konstrukce jsou výsledkem našeho nutkání vypořádávat se s existencí, významem a důvodem smrti a ničeho jiného.
What Dreams May Come pojednává o smrti a tom, co následuje po ní, v citlivých a jen nepatrně děsivých tónech. Chris Nielsen (Robin Williams) se ženou Annie (Annabella Sciorra) ztratili dceru Marii (Jessica Brooks Grant) a syna Iana (Josh Paddock) v tragické autonehodě. Annie neštěstí dohnalo na hranici šílenství a její vztah s Christym dospěl téměř k rozvodu. V den výročí jejich rozhodnutí zůstat spolu Chris umírá, rovněž v dopravní nehodě.
 | ||
| Jedno z mnoha pater pekla | ||
 | ||
| Přátelé pomáhají v nemožném | ||
Christy ale nepřestává existovat a s hrůzou pozoruje, nehmotný a neschopný komunikace se světem živých, jak se Annie trápí a uvadá. Novou realitu Christymu pomáhá přijmout podivná osoba, která si nechá říkat Doc a jež novopečeně mrtvého provádí základními pravidly života po smrti, z nichž nejdůležitější je: „Neexistují žádná pravidla.“ Toto tvrzení se však nezdá docela přesné -- Annie, se kterou je Christy podivuhodně spojen i po smrti prostřednictvím jejích obrazů, spáchá sebevraždu, ale nedostává se do stejných míst, jako Chris. Nezbývá mu než se za pomoci přátel a rodiny vydat za nadějí, že i v nebi (a pekle) jsou možné zázraky.
Žádná ze scén filmu neodporovala tomu, co považuji za možné, a snad právě proto se mi film velice líbil. Třebaže základní děj je poutavý, klíčové mi připadly spíš nenápadné dialogy plné neúprosné logiky a podstatných názorů. Robin Williams, jehož jsem dosud uznával spíše jako komedianta, je prostě perfektní v situacích vyžadujících cit a hloubku. Počítačové efekty, bez nichž by se tento snímek nikdy nepodařilo zrealizovat, jsem ještě nikdy neviděl v takovém rozsahu a zároveň dokonalosti splynutí s hranou scénou.
Máte-li někoho, kdo je vám duší blízký, určitě běžte do kina spolu. Jakkoli asi ne každého Jak přicházejí sny osloví tak jako mne, fantastický příběh z míst mimo naši realitu (nikoli ovšem mimo naši představivost) snad aspoň zarezonuje s vaší představou lásky a hlubokého vztahu. Příjemná absence megalomaničnosti, minimální sentiment, úchvatné scény nebe a pekla, mimořádně zdařilé herectví. Vy, jejichž život není jen rvačkou o přežití, a hlavně vy, pro které je smrt spíš otazníkem než vykřičníkem, si What Dreams May Come určitě nenechte ujít.
Hodnocení: VYNIKAJÍCÍ
|
 | ||
| Stopy (vpravo) po pneumatikách v nebeské trávě? | ||
 | ||
| Nepravděpodobné oblečení v Alpách. | ||
HNIDOPICHOVO REJPÁNÍ
POZOR - AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ
- Annie, když se poprvé s Christym potkali, měla na sobě naprosto nepravděpodobně nepraktické oblečení, tuze rozevláté a titěrné -- zato však extra sexy. Omluvou budiž řečeno, že scéna se odehrává ve vzpomínkách, jež máme, jak dobře víme, nekriticky přibarveny.
- V intensivní scéně Chrisovy havárie si povšimněte záběru, kdy kamera najíždí do ústí tunelu, sledujíc běžícího Chrise (snad jsem si zapamatoval správně). Kus dolly (vozíku, co kameru nese) je pěknou dobu vlevo dole vidět.
- Barvy, kterými je Chris pomazán, pouští naprosto náhodně -- po vlastním oblečení se mu rozmazávají, zatímco o psa ani o Doca se neotírají (namazán má jen hřbet ruky, že ano). Jak se mu podařil vyčistit betálný chlístanec od ptáka?
- Další rodina (jako třeba rodiče) jsou z posmrtného světa vyloučeni? Situace by se asi tuze komplikovala s návalem zesnulých tetiček...
- Tvrzení, že lidem uvězněným ve vlastním pekle není pomoci, je podle mého názoru příliš zpupné. Ostatně, film je o tom, jak moc to není pravda.
