Pátek třináctého - Crystal Lake 29 let po prvním filmu.

Málokterý film se může pyš­nit tak hou­žev­na­tým počtem pokra­čo­vá­ní jako tato nesmr­tel­ná série, saha­jí­cí až do 80. let minu­lé­ho sto­le­tí, s maso­vým vra­hem Jasonem od Crystal Lake. Producenti se v posled­ní době roz­hod­li, že se poku­sí oži­vit leckte­ré vraž­dí­cí feno­mé­ny. Jason Voorhees je jen dal­ším v řadě po Halloweenu nebo kotel­ní­ko­vi z Elm Street.

Ovšem v tom­to již 11. díle (pokud nebu­de­me počí­tat cro­o­so­ver Fredie vs. Jason) nepo­čí­tej­te s něja­kým pokra­čo­vá­ním ve sty­lu zmrtvýchvstá­ní, jako tomu bylo dopo­sud. Tentokrát chtě­jí fil­ma­ři začít zno­vu od nuly, vrá­tit se na začá­tek a nabíd­nout divá­ko­vi vylep­še­nou ver­zi prv­ních tří dílů. Hollywoodská továr­na se vždy chvás­tá, jak tou­ží vizu­ál­ně vylep­šit slav­ný film, jak chtě­jí dát fil­mu to, co před dva­ce­ti - tři­ce­ti lety bylo nemož­né. Nejsme malé děti, abychom si neda­li dohro­ma­dy jed­na a jed­na a pocho­pi­li sku­teč­né důvo­dy, proč se rema­ky slav­ných sním­ků točí. Jde o nepře­ber­né množ­ství peněz, jež se v této stá­le oblí­be­něj­ší vol­bě natá­če­ní skrý­vá. Množství peněz, kte­ré je pře­dem zaru­če­no díky 29 let zná­mé rekla­mě, jako je to  v tom­to pří­pa­dě Pátku tři­nác­té­ho.

Film začí­ná finál­ní scé­nou z prv­ní­ho dílu, načež se roz­je­de zbru­su nová ver­ze s dal­ší­mi nic netu­ší­cí­mi mla­dý­mi lid­mi, kte­ří by rádi strá­vi­li něko­lik hez­kých chvil u pro­slu­lé­ho jeze­ra smr­ti nesou­cí­ho název Crystal lake. Především musím fil­ma­ře pochvá­lit, že při­stu­po­va­li k fil­mu s dosta­teč­nou úctou a pří­liš se nesna­ži­li měnit jeho skvost­nou podo­bu. Ze začát­ku má Jason na hla­vě sta­rý děro­va­ný pytel, jenž ho zdo­bil v dru­hém díle, tepr­ve až v dru­hé polo­vi­ně fil­mu si natáh­ne svou pro­slu­lou hoke­jo­vou mas­ku. Režisér Marcus Nispel dokon­ce neo­po­mněl na Jasonovo oblí­be­né zbra­ně a do boje ho nemohl vyslat s ničím jiným, než s mače­tou a seke­rou, přes­ně jak to má rád.

Nových prv­ků je ve fil­mu oprav­du po skrom­nu, ale i tak se jich pár najde. Jason je o dost rych­lej­ší, než tomu bylo v původ­ní ver­zi a jeho způ­so­by vraž­dě­ní jsou pro­myš­le­něj­ší a chytřej­ší, což je pod­le mě přes­ně to, o co pro­du­cen­ti usi­lo­va­li a čehož dosáh­li. Diváci se totiž střet­nou s Jasonem ve vylep­še­né podo­bě a jeho vraž­dě­ní nebu­de tak pro­s­to­du­ché, jak tomu bylo teh­dy v prv­ních dílech. Co bohu­žel musím fil­mu vytknout, je výběr her­ce Dereka Mearse do hlav­ní role. Ač se Derek sna­ží jak chce, Jasonovi nedo­ká­zal vdech­nout ten jeho úžas­ný styl neza­sta­vi­tel­né­ho stro­je na zabí­je­ní a spíš půso­bí jako tuc­to­vý zabi­ják moder­ní­ho horo­ru. Možná je to tou mršt­nos­tí, kte­rou reži­sér v tom­to rema­ku pro­pa­gu­je. Vzpomeňme si na Kane Hoddera nebo Kena Kirzingera, kte­ří ho ztvár­ni­li tou typic­kou nikam nespě­cha­jí­cí gole­mo­vi­tou chůzí, a to si prá­vě mys­lím, že ten­to film mír­ně pošra­mo­ti­lo.

Navíc se s tím­to dílem může­me roz­lou­čit s jakým­ko­liv pokra­čo­vá­ním roz­je­té sériie. Tento rema­ke vše utnul a s Jasonem se asi nadob­ro roz­lou­čí­me. Pro zary­té­ho fan­du se ten­to sní­mek sta­ne posled­ní mož­nos­tí nos­tal­gic­ké­ho zavzpo­mí­ná­ní a pro neza­svě­ce­né­ho divá­ka prů­měr­nou podí­va­nou s prů­měr­ným obsa­ze­ním.

Pro zary­té­ho fan­du se ten­to fil­mo­vý počin stá­vá skvě­lou pří­le­ži­tos­tí, jak spo­lu s Jasnem zavzpo­mí­nat na sta­ré dob­ré časy. Na dru­hou stra­nu pro neza­svě­ce­né­ho divá­ka se ten­to film sta­ne prů­měr­nou podí­va­nou.

---

Photo © Paramount Pictures

---