Poslouchám pohádku a čtu podle obrázků

DSC 0463

Celkem dva­cet krát­kých pří­bě­hů zaži­je Anička se svým bráš­kou Pepíkem doma, ve škol­ce, u dok­to­ra a v dal­ších, dětem dob­ře zná­mých, mís­tech. Krátký pří­běh je vždy dopl­něn řadou pik­to­gra­mů a obráz­ků, kte­ré dětem pře­čte­ný děj při­po­me­ne, a v dal­ší čás­ti si pod­le obráz­ku mohou pří­běh pře­vy­prá­vět. Autorkou tex­to­vé čás­ti je spi­so­va­tel­ka Marcela Kotová, kte­rá již pro děti před­škol­ní­ho a mlad­ší­ho škol­ní­ho věku napsa­la něko­lik kní­žek. Tentokrát zvo­li­la pří­běhy krát­ké, kte­ré odpo­ví­da­jí nejen schop­nos­tem začí­na­jí­cích čte­ná­řů, ale jsou také dob­rým scé­ná­řem pro ilu­strá­tor­ku. Proto je mož­né zopa­ko­vat pří­běh nejen pod­le toho, jak si čte­nář nebo poslu­chač čte­ný text zapa­ma­to­val, ale také s pomo­cí malých obráz­ků a pik­to­gra­mů. Autorka kni­hy napsa­la také pro rodi­če a peda­go­gy struč­nou před­mlu­vu a meto­dic­ké poky­ny, jak lze kni­hu vyu­ží­vat.

Podstatnou roli hra­jí v kni­ze ilu­stra­ce, přes­to­že nejsou vyu­ži­té pro osvět­le­ní a při­blí­že­ní psa­né­ho pří­bě­hu. Jednotlivé malé obráz­ky a pik­to­gra­my nahra­zu­jí slo­ve­sa a pod­stat­ná jmé­na.  I když může být pro někte­ré mlad­ší děti obtíž­né dopl­nit text správ­nou před­lož­kou, není to neře­ši­tel­ný pro­blém. V tako­vém pří­pa­dě lze dopo­ru­čit, aby si kni­hu pro­hlí­že­lo dítě spo­leč­ně s dospě­lým nebo vyspě­lej­ším čte­ná­řem. Společně pak najdou správ­né řeše­ní. Autorkou ilu­stra­cí je Veronika Kubáčová, kte­rá zvo­li­la obráz­ky hod­ně sty­li­zo­va­né a dítě­ti sro­zu­mi­tel­né.

Vzhledem k tomu, že kni­ha by měla slou­žit k roz­vo­ji čte­nář­ských doved­nos­tí, není na ško­du, když se spo­lu s kaž­dým novým pří­bě­hem opa­ku­je sezná­me­ní s význa­mem jed­not­li­vých gra­fic­kých pik­to­gra­mů a obráz­ků. Právě díky sys­té­mu opa­ko­va­ných čin­nos­tí se dob­ře fixu­jí urči­té návy­ky a vytvá­ří se logic­ké vaz­by, kte­ré pomá­ha­jí k roz­vo­ji čte­nář­ských schop­nos­tí. Jako dob­rý nápad mi při­pa­dá, že pod obráz­ky a pik­to­gra­my jsou napsa­ná slo­va v bar­vě jen o málo odli­še­né od barev­né­ho pod­kla­du strán­ky. Proto ten­to psa­ný text neod­vá­dí pozor­nost od obráz­ků a umož­ňu­je roz­ví­jet vlast­ní inter­pre­ta­ci pří­bě­hu. Nevylučuje to však mož­nost, aby si začí­na­jí­cí čte­nář mohl číst jed­not­li­vá slo­va sám. Kromě roz­vo­je schop­nos­tí, kte­ré uvá­dí autor­ka, je čte­ní pod­le obráz­ků také dob­rým cvi­če­ním pro roz­voj pamě­ti i tvo­ři­vos­ti.

Název “Poslouchám pohád­ku a čtu pod­le obráz­ků“ může být tro­chu zavá­dě­jí­cí. Nejedná se o vyprá­vě­ní zná­mé z kla­sic­kých pohá­dek, kde pohád­ko­vý pří­běh není pří­liš vázán na pod­mín­ky reál­né­ho svě­ta a vyu­ží­vá nad­při­ro­ze­né jevy. Příběhy jsou nao­pak hod­ně pro­vá­za­né s reál­ným sou­čas­ným svě­tem, kte­rý je dětem zná­mý. Jen něko­lik pří­bě­hů (Na lou­ce, V lese, U ryb­ní­ka) mají pohád­ko­vé prv­ky. S hlav­ní dvo­ji­cí dět­ských hrdi­nů se mohou malí čte­ná­ři dob­ře zto­tož­nit.

Vzhledem k nápa­di­té­mu řeše­ní a cel­ko­vé gra­fic­ké úpra­vě může být kníž­ka vel­mi uži­teč­ným pomoc­ní­kem pro uči­te­le a logo­pe­dy. Stejně tak může být zají­ma­vým dár­kem pro děti před­škol­ní­ho a mlad­ší­ho škol­ní­ho věku.

Knihu vyda­lo nakla­da­tel­ství Grada Publishing,a.s. pod znač­kou bam­book.