Příběh seriálu: Arabela

V říši lidí je v cen­t­ru dění rodi­na Majerova, jejichž hla­vou je herec Karel Majer (Vladimír Menšík) a se ženou Věrou (Stella Zázvorková) mají dva syny, star­ší­ho Petra (Vladimír Dlouhý), kte­rý stu­du­je vyso­kou ško­lu tech­nic­kou, a mlad­ší­ho Honzíka (Ondřej Kepka), žáka 3.B. Jejich sou­se­dy jsou Hermannovi (Ladislav Županič a Jana Drbohlavová), kte­ří mají dce­ru Mařenku (Veronika Týblová), Honzíkovu nej­lep­ší kama­rád­ku. Majerům se od zákla­du změ­ní život, když pan Majer při natá­če­ní nalez­ne kou­zel­ný zvo­ne­ček, kte­rý fun­gu­je jako spoj­ni­ce s říší pohá­dek, o kte­ré si všich­ni až dosud mys­le­li, že exis­tu­je jen ve fan­ta­zii.

Vlastimil Brodský a Jana Brejchová byli v době natá­če­ní Arabely již 5 let roz­ve­de­ní.

Pohádkové říši vlád­ne spra­ved­li­vý král Hyacint II. (Vlastimil Brodský) po boku s las­ka­vou (a beze­jmen­nou) krá­lov­nou (Jana Brejchová), s níž mají dvě dce­ry, pyš­nou Xénii (Dagmar Patrasová) a půvab­nou Arabelu (Jana Nagyová), kte­rá je hlav­ní hrdin­kou seri­á­lu. Do Arabely se zami­lo­val hlav­ní padouch, čaro­děj dru­hé kate­go­rie Rumburak (Jiří Lábus), pomoc­ník čaro­dě­je prv­ní kate­go­rie pana Viga (Jiří Sovák). Právě Rumburak ces­tu­je do říše lidí na zavo­lá­ní zvo­neč­ku, aby lidem plnil přá­ní. Když pana Majera učí stří­let, zastře­lí omy­lem mlu­ví­cí­ho vlka od Červené Karkulky, za což je krá­lov­nou odsou­zen nahra­dit jej. Když je ježi­ba­bou z per­ní­ko­vé cha­loup­ky (Luba Skořepová) zba­ven vlčí podo­by, pomstí se krá­lov­ně tím, že ji pro­mě­ní v hrd­lič­ku a na její mís­to nastr­čí čaro­děj­ni­ci (Jana Andresíková), ale i panu Majerovi, když mu zni­čí tele­viz­ní pohád­ky. Paradoxem je, že malé děti si teh­dy Jiřího Lábuse zami­lo­va­ly, což ostře kon­tras­tu­je s tím, jak dospě­lí nená­vi­dě­li Josefa Vinkláře za dok­to­ra Cvacha z Nemocnice na kra­ji měs­ta.

Přestože je Rumburak abso­lut­ní padouch, děti Jiřího Lábuse díky němu milo­va­ly.

K dokres­le­ní vzta­ho­vé mapy je tře­ba dodat, že hlav­ní milost­ná lin­ka se ode­hrá­vá mezi Arabelou a Petrem, kte­ří se do sebe vzá­jem­ně zami­lu­jí již při prv­ním setká­ní, a přes­to­že zaži­jí dlou­hé odlou­če­ní, když Petr omy­lem zapne knof­lík kou­zel­né­ho ces­tov­ní­ho pláš­tě a zmi­zí do říše pohá­dek, zatím­co Arabela se v lid­ském svě­tě u Majerů ukrý­vá před Rumburakem, na kon­ci seri­á­lu se vez­mou. Xénie se na počát­ku sed­mé­ho dílu pro­vdá za prin­ce Vilibalda (Oldřich Vízner), kte­rý původ­ně usi­lo­val o Šípkovou Růženku, avšak Rumburak s podo­bou pana Majera z něj v pople­te­né pohád­ce udě­lal zlo­dě­je. Xénie má vůbec výraz­nou ved­lej­ší lin­ku, když se za nepří­tom­nos­ti krá­le Hyacinta a pana Viga, kte­ří se vyda­li zachrá­nit Arabelu do říše lidí před Rumburakem, poku­sí zmo­der­ni­zo­vat pohád­kou říši, k čemuž zne­u­ži­je Petra. Poddaní se však vzbou­ří, za což jsou pro­mě­ně­ni v auta. Trochu netra­dič­ní roman­ce se ode­hrá­vá mezi čer­tem Blekotou (František Filipovský), zpo­čát­ku Rumburakovým slu­hou, a vda­vekch­ti­vou uči­tel­kou kla­ví­ru Miriam Milerovou (Iva Janžurová), kte­rou Blekota une­se v domně­ní, že se jed­ná o Arabelu.

Z dal­ších pohád­ko­vých postav sto­jí za zmín­ku zejmé­na Fantomas (František Peterka), nej­moc­něj­ší vlád­ce říše pohá­dek pro dospě­lé, kte­rý je zde opro­ti ori­gi­nál­ní­mu fran­couz­ské­mu Fantomasovi klad­nou posta­vou, jeli­kož na kon­ci zasáh­ne do děje jako deus ex machi­na, když pora­zí Rumburaka a zachrá­ní Petra před popra­vou. Na Rumburakově hra­dě, kte­rý původ­ně pat­řil čaro­dě­ji Chechotovi, jsou ved­le Blekoty dal­ší­mi slu­hy trpas­lík Mekota (Jiří Krytinář) a Pekota (Stanislav Hájek), kte­rý má sun­da­va­cí hla­vu. Nechybí zde ani vod­ník, kte­ré­ho nemohl hrát nikdo jiný než nej­slav­něj­ší „vod­ní­ko­he­rec“ Josef Dvořák.  Z postav z lid­ské­ho svě­ta je tře­ba zmí­nit zejmé­na Rumburakova spo­lu­pa­ci­en­ta z vězeň­ské nemoc­ni­ce, zlo­dě­je Fouska, kte­rý byl jed­nou z posled­ních rolí Václava Lohniského. Výrazné posta­vy najde­me i ve ško­le, kon­krét­ně uči­te­le Adama (Antonín Jedlička) a ředi­te­le Dudu (Luděk Kopřiva), v psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně, kte­ré velí pro­fe­sor Hromádka (Josef Větrovec) a jeho pod­ří­ze­ným je i Petrův kama­rád Jirka (Petr Svojtka), či v tele­vi­zi, kde tele­viz­ní pohád­ky při­pra­vu­je tým v čele s reži­sé­rem Novákem (Jiří Kodet) za asi­s­ten­ce Františka Grose (Jiří Hrzán), kte­ré­mu nále­ží jed­na z vrchol­ných scén seri­á­lu, kdy jej Rumburakovým při­či­ně­ním pan Majer nosí v žalud­ku, při­čemž mu Gros asis­tu­je při vyprá­vě­ní pohád­ky.

Velkou por­ci humo­ru do seri­á­lu při­ná­šel Vladimír Menšík, při­čemž vrchol­ná je scé­na v obřím sve­t­ru. 

V čele všech pohád­ko­vých rekvi­zit sto­jí kou­zel­ný prs­ten (násle­do­va­ný výše zmí­ně­ný­mi pláš­těm a zvo­neč­kem), z jehož pro­měn ved­le výše zmí­ně­né sve­t­ro­vé scé­ny nej­ví­ce sto­jí za zmín­ku pro­mě­na uči­te­le Adama v Mickey Mouse, za kte­rou vdě­čí­me němec­ké kopro­duk­ci (kon­krét­ně s tele­viz­ní sta­ni­cí Westdeutsche Rundfunk Köln), jeli­kož to byl v dobách tuhé nor­ma­li­za­ce oprav­do­vý závan zápa­du.

Zajímavostí rov­něž je fakt, že vel­ká část postav byla pře­da­bo­vá­na a to i včet­ně samot­né Arabely, pro níž byla teh­dy cel­kem logic­kou původ­ní vol­bou Libuše Šafránková. Ta však teh­dy one­moc­ně­la a natá­če­ní se nemoh­lo odlo­žit kvů­li němec­ké kopro­duk­ci, tak­že aspoň z úst slo­ven­ské hereč­ky Jany Nagyové (dnes Pulm), sest­ry popu­lár­ní­ho slo­ven­ské­ho zpě­vá­ka Petra Nagye, sly­ší­me její hlas. Předabována byla i čaro­děj­ni­ce v podá­ní Jany Andresíkové, kte­rá si krát­ce před post­syn­chro­ny zlo­mi­la nohu, pro­čež jí hlas pro­půj­či­la Jana Dítětová. Ani spe­ci­fic­ký hlas Luby Skořepové hra­jí­cí ježi­ba­bu v seri­á­lu nesly­ší­me (zde se však nepo­da­ři­lo zjis­tit, kte­rá hereč­ka jí hlas pro­půj­či­la). Postsynchronů se nedo­žil Václav Lohniský, tudíž zlo­dě­je Fouska namlu­vil Jiří Bruder. Z úst Pekoty ali­as Stanislava Hájka pak sly­ší­me hlas Oldřicha Musila.

Arabela se v poz­děj­ších letech dočka­la hned dvou nava­zu­jí­cích pro­jek­tů. Prvním z nich byl spin-off Rumburak (1984), kte­rý vyšel jako film i dvou­díl­ná tele­viz­ní mini­sé­rie, při­čemž pro kaž­dou ver­zi byly pou­ži­té zábě­ry z růz­ných kla­pek. Rumburak zde je netra­dič­ně pojat jako klad­ná posta­va, při­čemž se tvůr­ci sna­ži­li jej hlou­bě­ji pro­kres­lit. Naopak hlav­ním zápo­rá­kem je sliz­ký inže­nýr Zachariáš (Oldřich Kaiser), kte­rý nená­vi­dí zví­řa­ta. Dalšími nový­mi posta­va­mi je pak rodi­na Trojanova, kte­rou tvo­ří ředi­tel ško­ly Trojan (Vlastimil Hašek), jeho sest­ra Evženie (Jiřina Bohdalová) a jeho dvě děti, půvab­ná kra­so­brus­lař­ka Helenka (Eva Jeníčková), do kte­ré je Rumburak zami­lo­ván a na jejíž tré­nin­ky v podo­bě havra­na létá, a mlad­ší Vilík (Lukáš Bech). Přestože se ten­to spin-off dočkal více­mé­ně pozi­tiv­ních ohla­sů, nesmr­tel­nou kla­si­kou jako jeho star­ší sest­ra Arabela se nestal, jeli­kož jeho děj je pře­ce jen řid­ší a postrá­dá správ­ný tah na bran­ku.

V seque­lu Arabela se vra­cí aneb Rumburak krá­lem říše pohá­dek z roku 1993 pře­vza­la titul­ní roli Miroslava Šafránková, mlad­ší sest­ra slav­něj­ší Libuše Šafránkové.

Druhý nava­zu­jí­cí pro­jekt při­šel až po revo­lu­ci a jed­na­lo se o šest­a­dva­ce­ti­díl­ný sequel s dlou­hým názvem Arabela se vra­cí aneb Rumburak krá­lem říše pohá­dek (1993). Oproti prv­ní sérii došlo k něko­li­ka změ­nám v obsa­ze­ní a to i včet­ně samot­né titul­ní posta­vy, jeli­kož Nagyová si řek­la o pří­liš vyso­ký hono­rář, pro­čež ji nahra­di­la Miroslava Šafránková, mlad­ší sest­ra Libuše Šafránkové. Lišila se i před­sta­vi­tel­ka Mařenky a Veroniku Týblovou nahra­di­la Hana Ševčíková (dnes Igonda). V této sérii při­by­la celá řada nových postav jako napří­klad král hra­ček pan Papp (Marián Labuda), kte­rý zde coby zámož­ný kapi­ta­lis­ta repre­zen­tu­je symptom raných deva­de­sá­tek, jeho roz­to­mi­lá dce­ra Natálka ali­as „Cvrček“ (Jana Kimlová), roz­pus­ti­lý princ Fredy (Matouš Soukenka), syn Xénie a Vilibalda, zla­to­kop­ka Roxana (Jaroslav Kretschmerová), kte­rá zne­u­ží­vá kou­zel­né voňav­ky, po jejímž potře­ní se muži do ní zami­lu­jí, hloupý a snad­no mani­pu­lo­va­tel­ný strý­ček Pompo (Václav Štekl), kte­ré­mu vyros­te coko­liv zasa­dí, a pře­de­vším pak syno­vé Arabely a Petra Karel (Petr Nárožný) a Hyacint (Pavel Zedníček), kte­ří se Rumburakovým při­či­ně­ním naro­di­li jako sta­ří děd­ko­vé (kvů­li jabl­ku z ost­ro­va Pultanela, kde život běží pozpát­ku). Arabela a Petr jsou v pokra­čo­vá­ní upo­za­dě­ní, opro­ti tomu více do popře­dí se dostá­va­jí Honzík a Mařenka, kte­ří ces­tu­jí říší pohá­dek na Pultanelu pro čer­ve­né jabl­ko, díky němuž se z děd­ků sta­nou mimin­ka. Více pro­sto­ru má rov­něž Fantomas (ten­to­krát již dabo­va­ný Miroslavem Moravcem, hla­sem ori­gi­nál­ní­ho Fantomase) díky sblí­že­ní s Xénií, kte­rá pro­jde vel­kým vývo­jem cha­rak­te­ru. Největší pro­stor má pocho­pi­tel­ně Rumburak, kte­rý je zde ješ­tě vět­ší padouch než v prv­ní sérii. Pokračování je cel­ko­vě méně pohád­ko­vé, má blí­že má ke sci-fi a fan­ta­sy, děj je mno­hem kom­pli­ko­va­něj­ší a díky výraz­né­mu deva­de­sát­ko­vé­mu odé­ru je ten­to sequel méně nad­ča­so­vý. Na dru­hou stra­nu po revo­lu­ci nevznik­lo mno­ho lep­ších dět­ských seri­á­lů.

Arabela na počát­ku osm­de­sá­tých let zasáh­la i do pop music a byla vůbec prv­ním hitem slo­ven­ské dět­ské hvěz­dič­ky Darinky Rolincové, ze kte­ré v poz­děj­ších letech vyrost­la popo­vá diva Dara Rolins. V pís­ni i video­kli­pu, kte­rý zpě­vač­ce vyne­sl prv­ní umís­tě­ní ve Zlatém Slavíku, jí sekun­do­va­la prá­vě Nagyová.

Kromě Rumburakova spin-offu a deva­de­sát­ko­vé­ho seque­lu při­šlo tvůr­čí duo Macourek - Vorlíček ješ­tě se dvě­ma popu­lár­ní­mi dět­ský­mi seri­á­ly Létající Čestmír (1983) a Křeček v noč­ní koši­li (1987), kte­ré u před­pu­ber­tál­ní­ho pub­li­ka výraz­ně bodo­va­ly. Arabelu však nepře­ko­na­ly, jeli­kož ta byla po výše zmí­ně­né Nemocnici dru­hým čes­kým seri­á­lem, kte­rý pře­sá­hl čes­ko­slo­ven­ské hra­ni­ce a to nejen do Německa, ale i do Japonska a Austrálie. Kombinace čes­ké pohád­ko­vé poe­ti­ky, oso­bi­té­ho humo­ru a plejá­dy herec­kých legend jako Vladimír Menšík, Stella Zázvorková, Vlastimil Brodský, Jana Brejchová či Jiří Sovák ve spo­je­ní s teh­dy vychá­ze­jí­cí­mi hvězda­mi (Jiří Lábus, Vladimír Dlouhý, Jana Nagyová, Dagmar Patrasová) je nato­lik sil­ná, že vždy spo­leh­li­vě při­ko­vá k tele­viz­ním obra­zov­kám nejen malé děti, ale i jejich rodi­če a pra­ro­di­če.

Sedmým seri­á­lem, kte­rý si v rám­ci toho­to občas­ní­ku roze­be­re­me pod lupou, je rodin­ná sága ze sklář­ské­ho pro­stře­dí Synové a dce­ry Jakuba Skláře, kte­rá v úno­ru osla­ví 40 let od tele­viz­ní pre­mi­é­ry.

Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Youtube; Foto: © Česká tele­vi­ze / Jitka Bylinská