Shingeki no Kyojin - 95%

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Slyšela a čet­la jsem něko­lik názo­rů, že prv­ních pár dílů se musí pře­tr­pět, a plně s nimi sou­hla­sím. Příběh mě začal pořád­ně zají­mat až asi od 5. dílu. Takže pokud je mezi vámi někdo, kdo má na sle­do­vá­ní seri­á­lu zálusk, ale prv­ní epi­zo­da ho odra­dí, dopo­ru­ču­ji vytr­vat, sto­jí to za to.

Ještě jsem se snad nese­tka­la s dílem (kniž­ním, fil­mo­vým, jakým­ko­li), kde by bylo tak efek­tiv­ně vyu­ži­to huš­tě­ní děje. Obzvláště v prv­ní polo­vi­ně se toho stih­ne udát oprav­du hod­ně. Pouhých 13 pět­a­dva­ce­ti­mi­nu­to­vých epi­zod, z nichž navíc vel­kou část zau­jí­ma­jí zněl­ky, sou­hrn před­cho­zí­ho děje a ukáz­ky z dal­ších dílů. A do toho­to krát­ké­ho času se poda­ři­lo vměst­nat vel­kou spous­tu udá­los­tí, kte­ré jsou navíc čas­to dost detail­ně vykres­le­ny. Aby toho neby­lo málo, tak se ješ­tě našlo mís­to pro sta­tic­ké zábě­ry, kte­ré demon­stru­jí tíhu někte­rých situ­a­cí, a důklad­ný roz­bor myš­le­nek někte­rých postav. Část z nich se i opa­ku­je, ale toto opa­ko­vá­ní nepů­so­bí zby­teč­ně nebo ruši­vě. Ve zby­lých 12 dílech se potom poně­kud zpo­ma­li­lo tem­po. Několik epi­zod se věno­va­lo jed­né jedi­né ope­ra­ci, ode­hrá­va­lo se v jed­nom pro­stře­dí a tro­chu to zavá­ně­lo nudou a pro­ta­ho­vá­ním. Ale přes­to neza­čal být děj mono­tón­ní. Tuto táh­lou chví­li osvě­žo­va­ly Erenovy výle­ty do minu­los­ti.

Charaktery postav nejsou zdlou­ha­vě popi­so­va­né, ale přes­to jsou dosta­teč­ně čitel­né, dokon­ce i jejich vývoj. Většinou jsou vede­ny krát­ké dia­lo­gy. Všechno je pros­tě struč­né a jas­né. Celý seri­ál má díky tomu vel­mi rych­lý spád a nehro­zí, že by začal nudit. Akcí je zde pří­mo nabi­to.

Zmiňované sou­hr­ny děje umož­ňu­jí snad­nou ori­en­ta­ci v pří­bě­hu a sle­do­vá­ní je tudíž svým způ­so­bem oddycho­vé. Nemusíte se sna­žit pocho­pit úpl­ně vše, pro­to­že vám ano­nym­ní hlas v příš­tím díle prav­dě­po­dob­ně všech­no vysvět­lí.

V počá­teč­ní recen­zi jsem hod­ně báji­la o hud­bě, kon­krét­ně o úvod­ní i závě­reč­né zněl­ce. Tyto obě se v polo­vi­ně změ­ní. Od oka­mži­ku, kdy jsem zača­la seri­ál sle­do­vat, do chví­le, kdy došlo ke změ­ně, uply­nu­lo asi 14 dní. A po vět­ši­nu toho­to času mi buď jed­na nebo dru­há z původ­ních zně­lek hrá­la v hla­vě. Prostě nešlo se toho zba­vit. A neva­di­lo mi to. Druhým ver­zím jsem něja­kou chví­li nemoh­la při­jít na chuť. Po čase jsem v nich našla zalí­be­ní, ale těm prv­ním se nevy­rov­na­ly. Sem tam jsem ve spo­i­le­rech zmí­ni­la i hudeb­ní dopro­vod někte­rých scén. Ten, i ten nezmí­ně­ný, byl na špič­ko­vé úrov­ni. Hudbě pros­tě není co vytknout.

Jako vel­mi sou­cit­né­mu a nekon­flikt­ní­mu člo­vě­ku mi byl ohro­mě pří­jem­ný fakt, že se v pří­bě­hu nevy­sky­tu­je žád­ný „lid­ský“ zápo­rák. Ani jed­na z postav mi neby­la nesym­pa­tic­ká a ani v jedi­ném oka­mži­ku mi ničí cho­vá­ní nelezlo na ner­vy. Každé jed­ná­ní mělo svůj pocho­pi­tel­ný důvod a s kaž­dým jsem muse­la sou­hla­sit. Na dru­hou stra­nu mi ale žád­ná z postav nijak výraz­ně nepři­rost­la k srd­ci. Nelitovala jsem ničí smr­ti a žád­ný smu­tek bych prav­dě­po­dob­ně necí­ti­la ani v pří­pa­dě úmr­tí kte­ré­ko­li z postav, kte­ré pře­ži­ly. Jednoduše řeče­no, posta­vy nesvá­dí k tomu, aby si k nim divák vybu­do­val cito­vý vztah. Pro spous­tu sle­du­jí­cích je to mož­ná ško­da, ale mně to moc vyho­vu­je, pro­to­že jsem byla ušet­ře­na jakých­ko­li emo­ci­o­nál­ních otře­sů.

Z čeho jsem byla posa­ze­na na zadek, byl výskyt sprostých výra­zů. Neočekávala jsem pohád­ku vhod­nou pro děti, ale slo­va jako sráč mi vyra­zi­la dech. Nehodnotím to však ani pozi­tiv­ně, ani nega­tiv­ně. Do děje tato slo­va sedě­la, nepů­so­bi­la nijak nepa­t­řič­ně, ale záro­veň by se nic nesta­lo, kdy­by tam neby­la. Chci pros­tě jen říct, že množ­ství a druh pou­ži­tých expre­siv mě pře­kva­pi­ly.

Shingeki no Kyojin je doko­na­le nami­xo­va­ný miš­maš akč­ní­ho seri­á­lu a psy­cho­lo­gic­ké­ho dra­ma­tu. Je plný neu­vě­ři­tel­né kom­bi­na­ce filo­so­fic­kých úvah, morál­ních posel­ství a napí­na­vých sou­bo­jů, při kte­rých nestih­ne­te vydech­nout. Pokud to z před­cho­zích dvou vět neby­lo dosta­teč­ně poznat, chtě­la jsem tím říct, že ten­to výtvor v sobě v pod­sta­tě spo­ju­je téměř nespo­ji­tel­né aspek­ty.

Každé slo­vo, ges­to i jen výraz tvá­ře – a to pova­žu­ji u ani­mo­va­né­ho díla za obzvlášť těž­ké – je napros­to uvě­ři­tel­né a při­ro­ze­né. Nemluvě o atmo­sfé­ře vyvo­la­né skvě­lou hud­bou a ani­ma­cí – napří­klad str­nu­lé zábě­ry, barev­né efek­ty, pohy­bu­jí­cí se detai­ly.

Když jsem se do sle­do­vá­ní seri­á­lu pus­ti­la, vlast­ně jsem vůbec nevě­dě­la, co od něj čekat. Mým úmys­lem bylo jen to zku­sit, poznat. Otázkou tedy je, jest­li jsem vůbec moh­la být zkla­ma­ná. Rozhodně ale nejsem. Nelituji jedi­né minu­ty strá­ve­né u Shingeki no Kyojin. Po počá­teč­ním odstu­pu si mě seri­ál zís­kal a už teď vím, že nebýt dru­hé řady, kte­rou začnu bez­od­klad­ně sle­do­vat, stýska­lo by se mi po něm. Na dru­hou sérii se tedy těším.

Jen dvě věci shle­dá­vám na seri­á­lu nega­tiv­ní. O prv­ní už jsem mlu­vi­la v úvo­du. Je vel­ká ško­da, že prv­ní díly nema­jí tako­vou sílu zaujmout. Druhým nedo­stat­kem je, že infor­ma­ce v zápis­ní­ku zná­mých fak­tů se čas­to opa­ku­jí a jsou čím dál méně zají­ma­vé. Původně jsem zápis­ník pova­žo­va­la za fajn věc, kte­rá pomů­že ori­en­ta­ci v pří­bě­hu, ale postup­ně ztrá­cí důle­ži­tost.

Budu cito­vat část ze své počá­teč­ní recen­ze:

„Fanoušky ani­má­čů je Shingeki no Kyojin řazen mezi vrcho­lo­vá díla. Nechápu proč. Nechápu, co je na něm tak skvě­lé­ho. Faktem ovšem je, že napros­to nedo­ká­žu říct, co je na něm špat­ně. Moje nepo­cho­pe­ní jis­tě pra­me­ní z toho, že já nejsem fanou­šek ani­má­čů.

A jako nefa­nou­šek dávám tomu­to pří­bě­hu po zhléd­nu­tí třech dílů pro­za­tím odta­ži­té hod­no­ce­ní 60%. Vrátím se na kon­ci 1. série, kdy snad budu způ­so­bi­lej­ší recen­zo­vat, zatím se jed­ná jen o prv­ní dojem.“

Ani za těch 25 dílů se ze mě fanou­šek ani­me nestal. Asi se ze mě ale stal fanou­šek Shingeki no Kyjoin. A jako stále-nefanoušek-animáčů ten­to­krát hod­no­tím jen a jen klad­ně.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře