Asylum (2008)

Tvé noč­ní můry se brzy sta­nou sku­teč­nos­tí!

Madison při­jíž­dí na uni­ver­zi­tu, kde nedáv­no spáchal její bra­tr sebe­vraž­du. Právě začí­ná nový semestr a tak poté co se uby­tu­je na míst­ní kole­ji se sezná­mí s nový­mi spo­lu­žá­ky. Po nut­né pro­hlíd­ce ško­ly a při­leh­lých budov uspo­řá­da­jí mla­dí tee­nage­ři sezna­mo­va­cí akci. Při ní zabrou­sí do his­to­rie ško­ly a zjis­tí, že zde kdy­si bylo výchov­né zaří­ze­ní, kte­ré vedl dok­tor Burke. Ten zde pro­vá­děl na svých paci­en­tech oční lobo­to­mie, aby jim z hla­vy vyhnal zlé myš­len­ky. Pacienti se ovšem vzbou­ři­li a dok­tora zabi­li. Od té doby se tra­du­je pově­ra, že šíle­ný dok­tor blou­má po chod­bách staré­ho kří­d­la a čeká až mu někdo ote­vře ces­tu za svo­bo­dou, aby mohl pokra­čo­vat v zapo­ča­tém díle. Šestice stu­den­tů nedbá varo­vá­ní a ote­ví­ra­jí uza­vře­né pro­sto­ry pro­kle­té­ho mís­ta. Netuší, že za svůj neroz­váž­ný čin brzy zapla­tí svým živo­tem. Někteří z nich zce­la zmi­zí ze svě­ta Madison začí­ná tušit, že hrůza před kte­rou je varo­val sta­rý údrž­bář je sku­teč­ná. Doktor se dostal na svo­bo­du a už ho nic nedo­ká­že zasta­vit.

Český název: Azyl

Režie: David R. Ellis

Rok výro­by: 2008

Délka: 93.minut

Země: USA

Hrají:

Sarah Roemer ... (Madison)

Jake Muxworthy ... (Holt)

Mark Rolston ... (Doktor)

Travis Van Winkle ... (Tommy)

Ellen Hollman ... (Ivy)

...a dal­ší

Po nepří­liš úspěš­ném fil­mu Hadi v leta­dle ( Snakes on a Plane) se reži­sér David R. Ellis poku­sil zavdě­čit horo­ro­vým fanouškům tím­to kous­kem, ale moc se mu to nepo­ved­lo. Autor fil­mů jako Nezvratný osud 2 , nebo nej­no­věj­ší čtyř­ky se poku­sil sklou­bit prv­ky sla­she­ru a ducha­ři­ny oko­ře­ně­nou i tro­chou sci­fi pří­chu­tě. Bohužel ve výsled­né fázi z toho vyšel jen dal­ší tuc­to­vý film, kte­rý nespíš brzy upad­ne v zapo­mně­ní.

Co se týká fil­mu po atmo­sfé­ric­ké strán­ce, tak tu doká­zal zvlád­nout cel­kem obstoj­ně. Co už ovšem pokul­há­vá tro­chu víc je kva­li­ta scé­ná­ře, kte­rá má znač­né výky­vy. Začátek nám při­po­mí­ná oby­čej­nou tee­nager­skou kome­dii, pokud tedy nepo­čí­tám začá­tek s pro­stře­le­ním hla­vy, kdy na nás posta­vy chr­lí jed­nu rádo­by směš­nou hlás­ku za dru­hou. V této fázi fil­mu jsem si dokon­ce začal luš­tit kří­žov­ku. Protože se mě zmoc­ňo­va­la nuda. Nezachránilo to ani pár fla­shbac­ků do minu­los­ti. Vše se zača­lo měnit k lep­ší­mu tepr­ve s ote­vře­ním zavře­ných dve­ří. Během něko­li­ka minut se koneč­ně dostá­vá na scé­nu ten nej­dů­le­ži­těj­ší ‘‘člo­věk‘‘ celé­ho fil­mu pan dok­tor osob­ně. A pěk­ně bez okol­ků zamor­du­je prv­ní­ho stu­den­tí­ka. Další vraž­dy už násle­du­jí v cel­ku pra­vi­del­ných inter­va­lech, kte­ré ovšem čas­to pře­ru­šu­je dal­ší nesmy­sl­né a zdr­žu­jí­cí tla­chá­ní kolem hor­ké kaše.

Jakmile se do toho však dok­tor vrhl pře­sta­la být nuda ovšem obje­vi­lo se mír­né zne­po­ko­je­ní. Lehce jsem si při­pa­dal jako při řádě­ní mnou milo­va­né­ho Freddyho, kte­rý své obě­ti zabí­jel pře­váž­ně ve snech. Zde tomu bylo podob­ně, tedy dok­tor je vtá­hl do jejich noč­ních můr. Některé scé­ny byly doce­la trap­né, ale najde se zde i něko­lik, jenž musím pochvá­lit. Nebudu je všech­ny jme­no­vat, ale napří­klad ta s míšen­kou byla super. Divák se zde dočká hrubé­ho nási­lí, psy­cho­lo­gic­ké hry i dosta­teč­né­ho množ­ství krve. Každý vraž­da pro­bí­há v jiném duchu, tak­že kre­a­ti­vi­tu tvůr­ců musím kaž­do­pád­ně oce­nit. Škoda jen, že film netr­val tro­chu del­ší dobu, pro­to­že čím se děj blí­žil ke kon­ci, tím víc mě to bavi­lo.

Jednu z hlav­ních rolí si zde střih­la i pohled­ná hereč­ka Sarah Roemer, kte­rou bude­te nej­spíš znát pře­de­vším z fil­mu Disturbia. Přestože její výkon nepa­t­řil k nej­lep­ším, tak její spr­cho­vá scé­na zaru­če­ně ano. Myslím, že zde asi uká­zal víc než chtě­la, ale co by neu­dě­la­la k uspo­ko­je­ní náru­ži­vé­ho divá­ka. Za to z muž­ských před­sta­vi­te­lů mi je zná­mý pou­ze Travis Van Winkle, kte­ré­ho znám z rema­ku Pátka 13.

Hodnocení:
Jde o prů­měr­ný film, kte­rý má mís­ty oprav­du svět­lé chvil­ky, kte­ré mi urči­tě uvíz­nou v pamě­ti, ale i spous­tu napros­to nud­ných pasá­ží jenž jsou zby­teč­nou ztrá­tou času. Navíc se pořád nemůžu zba­vit dojmu, že se Ellis pokou­šel kopí­ro­vat něko­lik jiných fil­mů z nichž si pokaž­dé kou­sek vzal pro své dílo, ale už to nedo­ká­zal dát pořád­ně splá­cat dohro­ma­dy. 50%

---