Sleepwalkers (1992)

Ke své­mu pře­ži­tí potře­bu­jí život­ní ener­gii mla­dých panen, aneb dal­ší prů­měr­ná kin­gov­ka.

Charles se spo­leč­ně se svou mat­kou pře­stě­hu­jí do jed­no­ho maleb­né­ho malé­ho měs­teč­ka. Na prv­ní pohled vypa­da­jí jako pří­jem­ní a sym­pa­tič­tí sou­se­di a oni se tak sku­teč­ně ze začát­ku cho­va­jí, ale oba skrý­va­jí děsi­vé tajem­ství. Chlapec se brzy sezná­mí s milou dív­kou Tanyou, kte­rá se do něj brzy zami­lu­je. Oba si spo­leč­ně uží­va­jí kaž­dou chvil­ku, kdy jsou spo­lu, ale tahle idyl­ka se brzy změ­ní v kru­tou rea­li­tu. Charles a jeho mat­ka totiž ve sku­teč­nos­ti nejsou oby­čej­ní smr­tel­ní­ci, ale krve­lač­ní tvo­ro­vé jenž si říka­jí ‘‘Sleepwalkers‘‘. Jde o jakousi for­mu upí­rů, kte­ří ke své­mu živo­tu potře­bu­jí život­ní ener­gii mla­dých panen a nebo­há Tanya se má stát jejich dal­ší obě­tí.

Režie: Mick Garris
Rok výro­by: 1992
Délka: 91 minut
Země: USA

Hrají:
Brian Krause ... (Charles Brady)
Mädchen Amick ... (Tanya Robertson)
Alice Krige ... (Mary Brady)
Jim Haynie ... (Ira)
Ron Perlman ... (Kapitán Soames)
... a dal­ší

Jedná se o dal­ší film, kte­rý byl nato­čen pod­le kniž­ní před­lo­hy od mis­tra horo­ru Stephena Kinga. Tentokrát v podá­ní zku­še­né­ho reži­sé­ra Micka Garrise, kte­rý má na svém kon­tě již něko­lik veli­ce úspěš­ných fil­mů a to pře­de­vším samo­zřej­mě v horo­ro­vém žán­ru. Bohužel však ani mu se nepo­da­ři­lo dostat své dílo na stej­nou úro­veň, jakou se může pyš­nit stej­no­jmen­ná kni­ha. Film za ní v mno­ha ohle­dech doce­la dost zao­stá­vá a tak není divu, že se zrov­na vel­ké oblí­be­nos­ti nikdy netě­šil, přes­to­že se na něj roz­hod­ně dívat dá.

Již začá­tek fil­mu nám napo­ví, že by se na něj roz­hod­ně nemě­li dívat ochrán­ci zví­řat, pro­to­že zde hra­jí důle­ži­tou roli koč­ky a ne vždy je zde s nimi zachá­ze­no jako s domá­cí­mi maz­líč­ky. Tyto zví­řa­ta jsou úhlav­ním nepří­te­lem podiv­ných Sleepwalkerů a vždy se drží v jejich pří­tom­nos­ti. Ti se jich sna­ží zba­vit za kaž­dou cenu, pro­to­že jsou si vědo­mi, že jim tyhle zví­řa­ta doká­ží pěk­ně zato­pit a mnoh­dy i zabít. Navíc jim pří­tom­nost koček brá­ní pou­ží­vat své nad­při­ro­ze­né schop­nos­ti, kte­rý­mi je nevi­di­tel­nost a schop­nost zakrýt svou pra­vou tvář. Ve fil­mu zařve hned něko­lik desí­tek těch­to chlu­pa­tých maz­lí­ků.

Dalším zne­po­ko­ju­jí­cím fak­tem je i smil­stvo mezi pří­buz­ný­mi. Charles a jeho mat­ka jsou totiž záro­veň i milen­ci a své sexu­ál­ní uspo­ko­je­ní si pěk­ně dopřá­va­jí ve své roze­hřá­té postýl­ce. Musím vás však upo­zor­nit, že pokud oče­ká­vá­te něja­ké orgie, či ero­tic­kou spar­ta­ki­á­du bude­te hod­ně zkla­má­ni, pro­to­že hereč­ky v tomhle sním­ku toho moc neod­ha­lí. Přestože jak Alice Krige, tak Mädchen Amick roz­hod­ně pat­ří k doce­la atrak­tiv­ním kous­kům. Zvláště pak dru­há jme­no­va­ná jenž roz­hod­ně během své kari­é­ry něko­li­krát doká­za­la, že s naho­tou roz­hod­ně pro­blém nemá.

Asi nej­vět­ším pro­blé­mem Sleepwalkers je doce­la vel­ká dáv­ka nud­ných pasá­ží, kte­ré mě během fil­mu něko­li­krát doslo­va uspá­va­ly. Dále pak hod­ně prů­měr­né herec­ké výko­ny vět­ši­ny akté­rů a nepří­liš záživ­ná atmo­sfé­ra. Pořádná dáv­ka horo­ro­vé atmo­sfé­ry se totiž uká­že až téměř na kon­ci, kdy dojde k finál­ní bitvě o pře­ži­tí. Prostřední pasáž je totiž vypl­ně­na spí­še roman­ti­kou oko­ře­ně­nou o něko­lik humor­ných scén dochu­ce­né čer­ným humo­rem. Například scé­na, při kte­ré zemře uči­tel je po tri­ko­vé strán­ce téměř kata­stro­fál­ní a spe­ci­ál­ní efek­ty jsou k smí­chu, ale zase jsem se u ní poba­vil díky něko­li­ka pepr­ným hláškám. Samotné spe­ci­ál­ní efek­ty ve zbyt­ku fil­mu jsou rov­něž na veli­ce prů­měr­né úrov­ni, ale něko­lik zábě­rů hlav­ně co se pro­mě­ny týče se tvůr­cům doce­la poved­li. Především pak ve scé­ně, kdy dív­ka tan­čí s Charlesem v jeho domě. Zde mě však spí­še než samot­ná nestvů­ra zau­jal hudeb­ní dopro­vod.

Během fil­mu lze spat­řit i něko­lik neza­po­me­nu­tel­ných scén, kte­ré sice nepat­ří k žád­ným skvos­tům, ale roz­hod­ně divá­ka zaujmou. Jedná se pře­de­vším o usmr­ce­ní kuku­ři­cí a tanec se sme­tá­kem v kině. Ve ved­lej­ších rolích zde lze spat­řit i něko­lik zná­mých tvá­ří a to pře­de­vším samot­né­ho Kinga, kte­rý si zde zahrál hrob­ní­ka, dále pak Rona Perlmana, Clive Barkera a Tobe Hoopera. Snímek Sleepwalkers zís­kal v roce 1992 i čty­ři oce­ně­ní na Fantafestivalu.

Hodnocení:
50%

---