When a Stranger Calls (2006)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Mladá stře­do­ško­lač­ka Jill prá­vě pro­chá­zí boles­ti­vým roz­cho­dem se svým pří­te­lem a navíc dosta­la pěk­ně vyhu­bo­vá­no od své­ho otce, pro­to­že znač­ně pře­sáh­la svůj tele­fon­ní limit. Aby mu moh­la dluh spla­tit, je nuce­na mís­to škol­ní akce jít hlí­dat děti. Otec jí zave­ze do luxus­ní­ho domu na samo­tě, kde žije rodi­na dok­to­ra Mandrakise v honos­né vile. Po let­mém sezná­me­ní s domem a alar­mem, man­že­lé odjíž­dí a Jill zůsta­ne v domu sama. Děti spí a slu­žeb­ná má brzy ode­jít k nemoc­né mat­ce. Znuděná dív­ka začne pro­zkou­má­vat jed­not­li­vé poko­je, ale je vyru­še­na zazvo­ně­ním tele­fo­nu. Na dru­hé stra­ně se však nikdo neo­zý­vá, je jen sly­šet lid­ský dech. To Jill sice roz­ru­ší, ale nevě­nu­je tomu zpo­čát­ku pří­liš vel­kou pozor­nost. Jenomže záhy násle­du­jí dal­ší tele­fo­ná­ty a je jas­né, že Jill musí někdo pozo­ro­vat…

Český název: Na lin­ce je vrah

Režie: Simon West

Rok výro­by: 2006

Délka: 87 min

Země: USA

Hrají:

Camilla Belle...(Jill Johnson)

Tommy Flanagan...(neznámý vrah)

Katie Cassidy...(Tiffany)

Tessa Thompson...(Scarlet)

Brian Geraghty...(Bobby)

...a dal­ší

Jeden by si řekl, že by moh­lo jít o zají­ma­vý thriller s psy­cho­lo­gic­kou záplet­kou, zvláš­tě pokud jste vidě­li původ­ní film z roku 1979. Já ho bohu­žel nevi­děl a úpl­ně stej­ně jsem na tom i u tele­viz­ní­ho fil­mu z roku 1993. I pro­to jsem abso­lut­ně nevě­děl, co si mám od toho sli­bo­vat. Začátek vypa­dal doce­la zají­ma­vě – prv­ní vraž­da se sice ode­hrá­la mimo zábě­ry kame­ry, ale pln oče­ká­va­ní lep­ších zítř­ků jsem nad tím roz­hod­ně nehod­lal lámat hůl. Jenomže to jsem ješ­tě netu­šil, že reži­sér West se roz­ho­dl pro zce­la odliš­ný styl natá­če­ní, než tomu bývá u podob­ných fil­mů a já se během násle­du­jí­cí hodi­ny a půl doslo­va unu­dil k smr­ti.

Samotný dům v němž se pře­váž­ně zby­tek fil­mu ode­hrá­vá, byl však oprav­du luxus­ní. Jeho vyba­ve­ní i samot­ná podo­ba – no pros­tě nád­he­ra a nespl­ni­tel­ný sen. Doslova jsem si tu pro­hlíd­ku jed­not­li­vých poko­jů uží­val, ale po očku jsem už netr­pě­li­vě oče­ká­val pří­chod ner­vy drá­sa­jí­cí atmo­sfé­ry a dal­ší hry na koč­ku s myší. Jenomže to dopadlo úpl­ně jinak. Ve fil­mu se totiž za celou dobu vůbec nic nedě­je. Holka si cho­dí po bará­ku, sem tam jí někdo zavo­lá, ona pani­ka­ří - stá­le pani­ka­ří, ale pořád nic!!!!

Potom se tam obje­ví vyši­nu­tý magor, nasta­ne men­ší honič­ka a už je konec. Tohle by klid­ně moh­li pouš­tět i v osm ráno, pro­to­že děc­ka se u toho roz­hod­ně bát nebu­dou.

Za zmín­ku sto­jí leda tak maxi­mál­ně závě­reč­ných pat­náct minut a to ješ­tě s při­vře­ním oka. Žádné gran­di­óz­ní finá­le s našla­pa­nou atmo­sfé­rou se neko­ná, napě­tí aby tu člo­věk hle­dal doslo­va pod lupou a tak jedi­né co se dá sku­teč­ně pochvá­lit (když nebu­du počí­tat pěk­ný dům), je před­sta­vi­tel­ka hlav­ní hrdin­ky. Camilla Belle je doce­la hezká hereč­ka a tak se bylo ale­spoň na co kou­kat. Na něja­kou naho­tu však rov­nou zapo­meň­te. Takže když to všech­no sečte­me, vyjde nám z toho pod­prů­měr­ný film, kte­rý je svým způ­so­bem abso­lut­ně zby­teč­ný.  

Hodnocení:

30%

Podívejte se na hod­no­ce­ní When a Stranger Calls na Kinoboxu.