Colic: dek hen pee (2006)

Je oprav­du mož­né, aby jste za svo­je hří­chy z minu­lé­ho živo­ta pla­ti­li vy a vaši blíz­cí nyní?

Phrae a Pong jsou mla­dý pár zami­lo­va­ných lidí, kte­rým do jejich živo­ta vstou­pí radost­ná novi­na: čeka­jí potom­ka. Narychlo se vez­mou a teď jako novo­man­že­lé se pře­stě­hu­jí z měs­ta na ven­kov k mat­ce Ponga, kte­rá má vel­ký rodin­ný dům. Ze začát­ku všech­no šla­pe jako hodin­ky, ale vše se změ­ní, když se Phrae sezná­mí z naru­še­nou zná­mou její­ho man­že­la. Jedné noci se tato žena upá­lí a Phrae, kte­rá jí vidě­la hořet, před­čas­ně poro­dí. Syn je zdra­vý, ale brzy začí­ná kři­čet a pro­bre­čí celé dny a noci. Ani dok­to­ři si s tím nevě­dí rady a mnich z míst­ní­ho kláš­te­ra jim pora­dí, ať ho bez pře­s­tá­ní hlí­da­jí až do jeho prv­ních naro­ze­nin. Jenže s dítě­tem není všech­no v pořád­ku a začí­na­jí se kolem něho dít záhad­né věci, kte­ré nej­pr­ve začnou nešťast­ný­mi neho­da­mi, kte­ré se poz­dě­ji změ­ní ve smrt lidí kolem něj. Zoufalí rodi­če, kte­ří se ho sna­ží ochrá­nit, se tak ocit­li také v bez­pro­střed­ním ohro­že­ní živo­ta. Jaká síla to posed­la jejich nebo­hé dítě? Na to se podí­vej­te sami a snad nebu­de­te lito­vat.

Český název: Bolest
Režie: Patchanon Thammajira
Rok výro­by: 2006
Délka: 90 min
Země: Thajsko

Hrají:
Pimpan Chalaikupp ... ( Phrae Ploy)
Vittaya Wasukraipaisan ... ( Pongpop)
Kulthida Satta­bon­g­koch ... ( Jeen)
...a dal­ší

U asij­ských horo­rů jsme si zvyk­li už na ledasco: od záhad­né dív­ky ze stud­ny, kte­rá vylé­zá z tele­vi­ze, přes dům, kte­rý vás tak nená­vi­dí, škol­ní tří­du, kte­rá si zahra­je na jed­nom ost­ro­vě na vybí­je­nou a mno­ho dal­ších skvě­lých témat. Tentokrát se nás poku­si­li navna­dit na rein­kar­na­ci, na kte­rou na blíz­kém výcho­dě věří v mno­ha zemích, jejíž obě­tí se sta­lo malé dítě. Co však zdo­bí asij­ské fil­my hlav­ně je napě­tí, kte­ré reži­sé­ři odkrý­va­jí pěk­ně poma­lu. Dalším vel­kým zázra­kem východ­ní kul­tu­ry je zce­la pod­ma­ni­vá hud­ba, ze kte­ré vám vstá­vá husí kůže a vla­sy na hla­vě. Tentokrát je tomu ovšem bohu­žel tro­chu jinak.

Film má na svě­do­mí zce­la nezná­mý reži­sér, pro kte­ré­ho je to jeho prv­ní pokus a mys­lím, že se zařa­dil do lep­ší­ho prů­mě­ru. Začátek fil­mu je nud­ný spa­da­jí­cí spí­še do roman­tic­kých hádek, kdy se part­ne­ři obvi­nu­jí z toho, že prá­ce je od sebe odpou­tá­vá a nejsou vůbec spo­lu. Najednou se jim má naro­dit dítě a už jsou zase spo­lu. Potom při­šla na řadu chvil­ka bláz­ni­vé žen­ské, kte­rá mě asi dva­krát pro­bu­di­la z nos­tal­gie a já zase ožil a začal žrát tenhle film. Jenže po chví­li zase to poma­lé tem­po, kte­ré jsem u jiných fil­mů nevi­děl. Narodilo se dítě a kro­mě řva­ní, kte­ré mě po dese­ti minu­tách zača­lo být nepří­jem­né se koneč­ně obje­vi­lo něja­ké to tajem­né zlo. Poslední půl­ho­din­ka se cel­kem zdár­ně sna­ži­la zachrá­nit ale­spoň nějak jinak dosti nud­ný film.

Nečekejte něja­ké krva­vé hody, jak sli­bu­jí na oba­lu DVD, ale spí­še u někte­rých scén mi při­šlo, že se sna­ží napo­do­bit Final Destination, a to dost oka­tě. Herecké výko­ny byly prů­měr­né stej­ně jako celý film, ale musím zase říct, že se cel­kem sna­ži­li. Co se týká scé­ná­ře můžu říct, že to vypa­dá dost zají­ma­vě a kdy­by se toho uja­li brat­ři Pangové, tak z toho moh­la být pořád­ná řezni­či­na. Jediná hud­ba zase nezkla­ma­la a doká­za­la vytvo­řit skvě­lou atmo­sfé­ru, přes­ně tako­vou jakou u asij­ských fil­mů vyhle­dá­vám. Nelituji toho, že mám tenhle film ve sbír­ce, ale čekal jsem od něj mno­hem víc bohu­žel však jeho poten­ci­ál nebyl úpl­ně vyu­ži­tý.

Celkem mě poba­vi­lo to obsa­ze­ní rein­kar­na­ce do fil­mu. Na tuhle věc věří spous­ta lidí na svě­tě a pokud váž­ně exis­tu­je tak by mě veli­ce zají­ma­lo, kdo jsem byl já. Alespoň z toho ply­ne pona­u­če­ní, že za sta­ré hří­chy se pla­tí i po smr­ti. A v tomhle fil­mu to pla­tí dvoj­ná­sob. Na scé­nu s mixé­rem se nedá jen tak zapo­me­nout. I ostat­ní krva­vé scé­ny byly sluš­né, ale jak už jsem podotkl bylo jich málo a už byly k vidě­ní jin­de.

Hodnocení:
Průměrný film, kte­rý hod­no­tím 60%, přes­to­že jis­tě bude pat­řit mezi mé méně oblí­be­né asij­ské fil­my.

---