The Deuce o zrodu pornoprůmyslu až nečekaně poeticky na způsob Ztracených zakončil svou pouť

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Jeden z nej­vy­pipla­něj­ších seri­á­lů posled­ních let se ten­to týden ode­bral do věč­ných lovišť. Za celé tři sezó­ny se ovšem The Deuce s čes­kým podti­tu­lem Špína Manhattanu v našich kon­či­nách pří­liš vel­ké pozor­nos­ti nedo­čkal.

Seriál sta­ni­ce HBO nám během tří zmi­ňo­va­ných sérií věr­ně odvy­prá­věl pat­nác­ti­le­tou kapi­to­lu Manhattanu. Odstartovali jsme v roce 1971, kdy se v New Yorku poma­lu zača­ly rodit nápa­dy o vzni­ku nemrav­ných videí, a i za pomo­ci sko­ků v čase jsme se postup­ně dosta­li do pro­sin­ce 1984. Právě tady začí­ná závě­reč­ná řada.

Zatímco prv­ní i dru­há série mě chyt­la jako ryb­ku hne­d­le od samot­né­ho počát­ku, tem­po i zají­ma­vé pří­běhy tře­tí řady zpr­vu kra­pet pokul­há­va­ly. Jedním z hlav­ních témat tu byl napří­klad AIDS, kte­rý byl občas až úmor­ně všu­dypří­tom­ný.

Postupem času se to ale opět sluš­ně roze­běh­lo a The Deuce, jenž je za pou­hé dva roky jed­ním z his­to­ric­ky nej­ú­spěš­něj­ších kous­ků Pažótích Oskarů, dal vzpo­me­nout na sta­ré dob­ré časy. Třeba tako­vá Lori Madison (nej­pr­ve pro­sti­tut­ka a poz­dě­ji por­nohvězda), kte­rou ztvár­ni­la půvab­ná hereč­ka Emily Meade, má opět jed­nu z nej­za­jí­ma­věj­ších pří­bě­ho­vých linek. Její osud pod­le mě záro­veň nej­lé­pe vysti­hu­je pří­běh samot­né­ho seri­á­lu s nadě­je­mi, vze­stu­py a pády.

Jako už tra­dič­ně, nej­ví­ce jsem si na obra­zov­ce opět uží­val výskyt Jamese Franca, jenž mi v dvoj­ro­li jed­no­va­ječ­ných dvoj­čat Vinnieho a Frankieho za ta tři léta při­ros­tl k srd­ci a těším se na dal­ší role toho­to vskut­ku talen­to­va­né­ho her­ce. Hláškující Frankie zaple­te­ný do kšef­tů s pod­svě­tím i Vincent zin­ka­jí­cí se po uli­cích Manhattanu mi budou chy­bět nej­víc.

Pažótí verdikt: 80 %

Po finá­le The Deuce tvůr­ci pro­zra­di­li, že jed­na ze závě­reč­ných scén byla vymyš­le­na ješ­tě před vzni­kem seri­á­lu. Konec byl pak pod­le mého sou­du oprav­du pove­de­ný, tro­chu sym­bo­lic­ky jsme se tu pro­střed­nic­tvím jed­né posta­vy setka­li s ostat­ní­mi. Pokud bys­te chtě­li okoš­to­vat pohled a dovy­svět­le­ní tvůr­ců, najde­te ho v násle­du­jí­cím videu: