Vinnetou - Vinnetou: Nový svět

Photo © RTL / Nikola Predovic

Staré fil­my s Vinnetouem milu­ju, jako men­ší­mu mi je rodi­če pouš­tě­li, a jako tro­chu star­ší si je teď pouš­tím taky čas­to, tak­že pro mě bude těž­ké s nimi tohle nesrov­ná­vat. Ale poku­sím se. Šlo to, prv­ní díly býva­jí obvykle roz­pa­či­té, ne tak záživ­né, jako ty násle­du­jí­cí.

Tady nám vcel­ku rych­le před­sta­vi­li Karla Maye a pak už byla malá pře­střel­ka, vel­ká pře­střel­ka a pak ješ­tě jed­na vel­ká pře­střel­ka. To beru jako plus. Dále oce­ňu­ju loka­ce, z nichž mno­ho již dob­ře zná­me, zvláš­tě při pohle­du na Rio Grande jsem pocí­til jis­tou for­mu nos­tal­gie. Ta se dosta­vi­la i při posle­chu lehce upra­ve­né hud­by, kte­rá je, ikdyž tro­chu jiná, krás­ná. Mou jed­no­znač­né nej­ob­lí­be­něj­ší posta­vou je Old Šutrhend, kte­rý je mi vel­mi sym­pa­tic­ký. Vinnetou je, hlav­ně nave­nek, vel­mi odliš­ný od toho před­cho­zí­ho (Vidíte? Už srov­ná­vám...), a není špat­ný, jen­že Pierra Brice nikdo nena­hra­dí, a totéž pla­tí o Lexi Barkerovi. Gojko koneč­ně dostal vel­kou roli, a kupo­di­vu mu sed­la. Nová Nšo-Či mě nijak neu­chvá­ti­la, ale ani mi neva­di­la.

Celkově vza­to to není špat­ný wes­tern, nesrovnávám-li to s jeho legen­dár­ním před­chůd­cem.

⭐⭐⭐