Vraždím vrahy

vraždím

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Pokud jste dosta­li chuť na tem­ný thriller, ve kte­rém se jeden člo­věk oci­tá dob­ro­vol­ně v pozi­ci soud­ce a kata záro­veň, urči­tě si nenech­te ujít kni­hu „Vraždím vra­hy“ od autor­ky S.T. Ashmanové. Věřte, že si v této kni­ze urči­tě při­jde­te na své....

Hlavní hrdin­kou celé­ho pří­bě­hu je Lea Nachtnebelová, nave­nek vše­mi uzná­va­ná talen­to­va­ná pia­nist­ka, kte­rá si svým umě­ním pod­ma­ni­la nejen celý svět, ale i špič­ky svě­to­vé poli­ti­ky. Pro veřej­nost vel­mi křeh­ká, krás­ná, tajem­ná, geni­ál­ní a taj­nůst­kář­ská dáma, „tak tro­chu jako kap­ka čer­ve­né krve na bílém plát­ně, kte­rá se skrý­vá celé­mu svě­tu na očích.“ 

Ovšem když odho­dí ono pomy­sl­né pozlát­ko urče­né pro veřej­nost, stá­vá se ženou, kte­rá necí­tí vůbec nic, žád­né emo­ce, nená­vist, radost či spo­ko­je­nost, radost. I když sama chá­pe roz­díl mezi dob­rem a zlem, přes­to nedo­ká­že nic cítit, jako by její vnitř­ní svět byl nelí­tost­nou pouš­tí bez jakých­ko­li zná­mek živo­ta.

Ano, Lea Nachtnebelová ve svém „dru­hém a před veřej­nos­tí skry­tém živo­tě“ je ovlá­dá­na svou nebez­peč­nou váš­ní, kdy loví a zabí­jí séri­o­vé vra­hy. Již od své­ho rané­ho dět­ství se potý­ká se zálud­nost­mi autis­mu a s tajem­ným svě­tem ale­xi­ty­mie, jež ji v 8 letech po pobo­dá­ní vrs­tev­ní­ka dosta­lo do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny.

Každá z těch­to poruch s sebou nese řadu spe­ci­fic­kých pro­blé­mů, nicmé­ně byl to stín ale­xi­ty­mie, niko­li autis­mu, jenž zastí­ral mou schop­nost cítit emo­ce a pou­to k jiným lidem. Ačkoli jsem zasvě­ti­la celý svůj život úsi­lí poro­zu­mět citům, byl to nikdy nekon­čí­cí boj a neu­stá­lé před­stí­rá­ní.... 

Nejvíce na tom všem je zará­že­jí­cí, a tak tro­chu i mráz nahá­ně­jí­cí, že ona sama nikdy nezná s nikým sli­to­vá­ní a ani lítost nad svý­mi činy, nikdy niče­ho ani zpět­ně neli­tu­je, nao­pak, je posed­lá konat ve jmé­nu spra­ve­dl­nos­ti i těch  nej­o­hav­něj­ších a nej­kru­těj­ších činů, sle­do­vat jak se nemi­lo­srd­ný vrah mění v bre­čí­cí děc­ko ške­mra­jí­cí o svůj život....

V kni­ze jsme svěd­ky její­ho nelí­tost­né­ho řádě­ní v hon­bě za séri­o­vý­mi vra­hy, kdy hra­ni­ce mezi tím, zda je hrdin­kou nebo padou­chem se zdá vel­mi tenouč­ká, a sám čte­nář je na váž­kách, na jakou stra­nu pomy­sl­né hra­ni­ce by se měl sám při­klo­nit.... ostat­ně všech­no jsou to zrů­dy zavraž­dě­né jinou zrů­dou, je to jako oko za oko, zub za zub... tam kde selha­la ruka spra­ve­dl­nos­ti, zasáh­la tem­no­ta v podo­bě Ley. Je to morál­ní para­dox, jež vám bude dlou­ho ležet na srd­ci....

Jediný, kdo ji v tuto chví­li uni­kal, byl vrah z kole­jí. Pokud se mi poda­ří něco o Vrahovi z kole­jí odha­lit, začne hon. Bez ohle­du na cenu, bez ohle­du na bolest. Opatřím mu stej­nou meto­dou, kte­rou pou­ží­val na své obě­ti: při­vá­žu ho ke kole­jím, když se na něj bude řítit masiv­ní, sto­t­ři­ceti­tu­no­vý vlak. 

Podaří se Leye dostat i toho­to vra­ha, kte­rý jí již něko­lik let napros­to uni­ká či niko­liv? A co ona, bude i ona, jakož­to séri­o­vý vrah séri­o­vých vra­hů, sama potres­tá­na? Anebo bude dale­ko lsti­věj­ší, než pun­tič­kář­ský agent FBI Liam Richter, jež tuší, že na posled­ním zatra­ce­ném pří­pa­du, jež byl odlo­žen, něco nehra­je.

Ovšem nebyl by to Liam, kdy­by nebyl odhod­la­ný zjis­tit, co to je, i za cenu ztrá­ty své­ho zaměst­ná­ní. Vydává se pro­to po své vlast­ní ose a sklá­dá postup­ně všech­ny díl­ky sklá­dač­ky dohro­ma­dy a chtě nechtě se poma­lu a jis­tě dostá­vá k samot­né Lee.

On, jež celý život zasvě­til pro­sa­zo­vá­ní spra­ve­dl­nos­ti a prá­va, se nyní oci­tá na vel­mi ten­kém ledě, pro­to­že samot­ná Leina exis­ten­ce zpo­chyb­ňo­va­la napros­to ve, v co dopo­sud věřil. Na jakou stra­nu se nako­nec při­klo­ní, tak o tom si už bude­te muset pře­číst sami....

Kniha „Vraždím vra­hy“ je skvě­le napsa­ná kni­ha plná napě­tí a v závě­ru o vel­mi neo­če­ká­va­ných zvra­tů, díky nímž ten­to pří­běh exce­lu­je do tem­né­ho thrille­ru pohrá­va­jí­cí si s nebez­peč­nou myš­len­kou, zda ten, kdo vraž­dí vra­hy, je sám hrdi­nou, ane­bo padou­chem....

Líbí se mi, že autor­ka necha­la konec pří­bě­hu ote­vře­ný a někte­ré otáz­ky nezod­po­vě­ze­ny, neboť tak dál v čte­ná­ři pro­hlu­bu­je zvě­da­vost a mož­ná i nadě­ji po dal­ším pokra­čo­vá­ní.....

Za mě skvě­le napsa­ná kni­ha, jež jsem pře­čet­la jed­ním dechem a v skry­tu duše jsem i tak tro­chu dou­fa­la, že by se mezi hlav­ní­mi pro­ta­go­nis­ty mohl vytvo­řit něja­ký vztah zalo­že­ný tře­ba jen na vzá­jem­né spo­lu­prá­ci.... 

VRAŽDÍM VRAHY

Dvě křiv­dy pro jed­no dob­ro

Napsala: S. T. Ashmanová

Překlad: Simona Dembická

Vydalo: Nakladatelství JOTA, s.r.o.

V Brně, roku 2025

Vydání prv­ní

Počet stran: 311

ISBN: 978-80-7689-537-9