(3 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Nový film Hřebejka s Vetchým a Dykovou v hlavních rolích sice nezískal žádná ocenění a podle ohlasů ani nezíská, přesto způsobil velký poprask na malém rybníčku české filmové tvorby. Snad proto, že se točil čtrnáct dní? Možná. Recenze na ČSFD odsoudily výtvor k mizivým procentům. Snad proto, že scénář sepsal bývalý novinář Zemědělských novin Milan Tesař a Výjimečný stav je jeho debut. Celé dílo zachraňují mediálně profláknuté tváře jako Vetchý, Dyková a Haj, ale stačí jejich výkony, aby snímek neurazil?
K toporným hereckým výkonům ztvárňujícím ploché postavy bych se raději ani nevyjadřovala, ale už samotná přítomnost Jordana Haje v hlavní roli je zarážející. První a poslední scénu si údajně Haj režíroval sám! Přespříliš temperamentní Dyková přehrává zejména v sexistických polohách a Vetchý je opět ve své dobře známé roli mužského nadsamce. Celý audiovizuál je poněkud chaotický, zmatený a všeho je moc. Moc hlášek, moc vtipu, moc absurdna, moc teatrálnosti. Scénář je slabý, nelogický a děravý s paralelní linkou jako mrtvým ramenem, které není ani v anotaci. Mnoho rušivých ruchů a nelibé ozvučení. Skutečnost, že celý film se točil v Laichterově domě na Vinohradech čtrnáct dní, je šokující! Mnohá kvalitní díla se točí pět, deset let – ale čtrnáct dní? Hřebejk dle svých vlastních slov film „vokouřil“.
Krátce o obsahu z oficiální anotace: „Rozhlasový zpravodaj na Blízkém východě Karel Beran přijíždí na základě anonymu na otočku soukromě do Prahy. V Kamburu, který neprofesionálně opustil, však právě ve stejnou chvíli vypuká revoluce. Dostát povinnosti reportéra donutí zkušeného profesionála k mystifikačním reportážím, kdy vřavu arabské revoluce simuluje na kuchyňských spotřebičích ve vinohradském bytě. Rozkročen mezi řešením osobního problému a povinností zpravodajsky informovat posluchače se však chytne do vlastní pasti. Když se na základě vysoce sledovaných příspěvků rozhodně Český rozhlas poslat za zpravodajem podpůrný tým, ocitne se před neřešitelnou volbou: buď se přizná k mediálnímu podvodu, nebo musí předstírat vlastní smrt.“
Věděli tvůrci, co chtějí točit? Jedná se o komedii nebo tragédii? Jistý není ani žánr snímku, je to komedie, černá komedie, absurdní komedie či tragikomedie, divadelní fraška, trapno-bizár nebo naprostá satira? Oficiálně je vydáván za komedii, mě se však chce spíše plakat. Je to tragičtější než tragické. V závěru filmu mi zamrzl smích na rtech. Ze scénáře postaveném na laciných replikách a frázích jako „prcat“ a „prase“ nelze vystavět kvalitní dílo, které by se zapsalo do dějin jako Pelíšky. Kde je ten Hřebejk, jak ho známe z Pelíšků (1999) nebo Pupenda (2003)? Celá ta kultovní krása vznikla jen díky Jarchovskému postavena na předloze Petra Šabacha a sám Hřebejk nepřináší nic? Kde je to citlivé inteligentní neprvoplánové komično? Hřebejk už možná po několikaleté odmlce nemá, co přinést… I archivní víno jednou zkysne…
Měly by se takové filmy točit? Určitě ano. Je věrným odrazem české kreativity, mentality a švejkovství. Lze charakterizovat slovy nevtipné, vulgární, ideologické, nekonzistentní. Připomíná mi svou kvalitou nepříliš úspěšný absolventský počin samolibého arogantního ač omezeného studentíka, který vokouřil svůj debut doslova na koleně za čtrnáct dní v malém bytě. Údajně vykresluje problém dezinformací, publiku se víceméně jeví jako bláznivá absurdní komedie postavena na neuvěřitelných situacích podivně motivovaných postav. Půjde na ten film vůbec někdo? Třeba voliči SPD? Ti, na které má Hřebejk v tomto snímku spadeno jistě ne, a ti, kteří film zhlédnou, mají v těchto věcech překvapivě jasno. K čemu tedy takový film? Uvážíme-li, že drtivá většina lidí má IQ kolem stovky, jistě se najde dost takových, kteří na takový a podobný klenot půjdou do kin a s colou a popcornem v ruce se budou dusit smíchem nad lacinými replikami. Někdo se bude chtít přesvědčit na vlastní oči a jiný si počká na příchod snímku na televizní obrazovku. Někomu se třeba bude líbit. Český rozhlas film kupodivu zafinancoval, takže zřejmě ztrátový nebude.
Závěrem musím přiznat, že od filmu jsem neměla velká očekávání už po zhlédnutí traileru, ale skutečnost mne zaskočila ještě více. Úrovní je snímek stavěn po bok nemastných neslaných výtvorů jako Svatá čtveřice a Zahradnictví. Četla jsem pochvalnou recenzi svého kolegy redaktora zde na kritiky.cz, ale ta nebyla dost objektivní. Co se týče mne, snímek mne nijak nenadchl. Nepotěšili jste mne, ani já vás nepotěším. Musíme si pomáhat, a tak této perle českého filmu dávám z nostalgie k šakalím létům krásných 20%.
Nejnovější komentáře