West Side Story

(zatím nehodnoceno)

Loading...

U West Side Story asi nejde ani tak o pří­běh, kte­rý je vše­o­bec­ně zná­mý, jako o zpra­co­vá­ní a ino­va­ti­vost. A tato ver­ze je zpra­co­va­ná veli­ce zda­ři­le, hned po něko­li­ka strán­kách. Zaprvé to je Kaminskiho kla­sic­ky vymaz­le­ná kame­ra, dále cho­re­o­gra­fie, kos­týmy, bar­vy, kuli­sy a cel­ko­vě dobo­vá, sko­ro nos­tal­gic­ká atmo­sfé­ra. Mizanscéna je pode­psá­na Spielbergovým neza­mě­ni­tel­ným ruko­pi­sem. A samo­zřej­mě legen­dár­ní hud­ba od Bernsteina a Sondheima nezkla­má­vá. Stejně tak důle­ži­té je ale i pře­pra­co­vá­ní pří­bě­hu a postav pro dneš­ní dobu, zvý­raz­ně­ní rasis­mu, tříd­ních roz­dí­lů a cel­ko­vě soci­ál­ních nerov­nos­tí, kte­ré v té době v New Yorku pano­va­ly a vlast­ně pořád panu­jí. Některé posta­vy jsou také více do hloub­ky roz­ve­de­ny (hlav­ně ženy), či dokon­ce při­psá­ny, a cel­ko­vě půso­bí při­ro­ze­ně­ji a zají­ma­vě­ji. Ansel Elgort hrál tak nějak stan­dard­ně, ovšem šoko­val mě zpě­vem, vyni­ka­jí­cí výkon. Kdo ovšem show ukra­dl pro sebe byly Rachel Zegler, kte­rá mi jako María bra­la dech, a Ariana DeBose, jejíž Anita byla jed­nou z nej­za­jí­ma­věj­ších postav a její herec­tví i zpěv to jen pod­trh­ly. Mám ovšem výhra­dy k pří­bě­hu jako tako­vé­mu, respek­ti­ve k moti­va­cím urči­tých postav a jejich vývo­ji, ne vždy je to zce­la při­ro­ze­né, a ačko­liv je to spí­še pro­blém před­lo­hy, Kushner se Spielbergem doká­za­li spous­tu aspek­tů pří­bě­hu vyzdvih­nout a pro­hlou­bit, moh­li to tedy udě­lat i tady. Spielbergův prv­ní muzi­kál je veli­ce pří­jem­ný, tech­nic­ky pre­ciz­ní, i když ničím neo­hro­mí. 80%.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře