Zabijáci rozkvetlého měsíce

Uvědomil jsem si, že už jsem nějakou dobu nebyl v kině a začalo mi to chybět. A tak jsem chvíli zvažoval, na co zajdu. Jakmile jsem však viděl, že na programu našeho malého městského kina je tento film, už jsem seděl zaražený v křesle před velkým plátnem, v ruce popcorn, vedle půl litru coly a pomalu jsem se připravoval na extrémní délku filmu. V onom biografu se nás nacházelo jen 6, takže jsem se začal těšit i na v podstatě soukromé promítání. Pak to pustili. Následně jsem po bezmála 4 hodinách vylezl z útrob kina dost unuděný. Jak to? Zabijáci rozkvetlého měsíce je neskutečně zdařilý snímek. Je to depresivní a tuze temný vhled do hlav těch, kteří se snaží opravdu nechutným způsobem zbohatnout. Myšlenka, kterou počin přináší je zkrátka pro dnešní dobu tuze důležitá. Je to mistrně natočeno. Kamera je jistá a veskrze statická, což dodává skvělé kouzlo. Toto dílo disponuje i skvělou hudbou, která vše bravurně prolíná a divák se tak díky tomu cítí zcela vtažen do dění na plátně. To je samozřejmě umocněno naprosto excelentními hereckými výkony. Leonardo DiCaprio svou roli zahrál nadmíru zdařile. To samé platí v případě Roberta De Nira a vlastně pro všechny zúčastněné. Film zkrátka krásně plyne v poutavých interiérech i exteriérech, když vám po zhruba dvou hodinách začne něco vadit. Tou věcí je nuda. Najednou se začne zdát, že děj nikam negraduje, a jelikož máte pořád tak nějak v hlavě tu ukrutnou stopáž, začnete se nudit. Mě to fakt bavilo, mohlo to ale být opravdu tak o 50 minut kratší. A že tam těch míst, které by se daly zkrátit je požehnaně. Hlavně bych se obešel bez toho závěru, všechno v něm řečené už totiž divák dávno ví. Když jsem již byl v této fázi filmu, myslel jsem při každém dalším záběru, že asi brzo začnu nudou ohryzávat sedačku přede mnou. Jednoduše bych si úplně vystačil s tím 10 minutovým epilogem, ve němž se vyskytuje i samotný režisér snímku Martin Scorsese. Tím to mohlo v klidu skončit, stopáž by byla více méně přijatelná a kouzlo by to pořád mělo. Ovšem, protože to tak holt nebylo, musím jednu hvězdu srazit. Ale nejen kvůli tomu. Tím, že snímek trvá 206 minut a je navíc obšírně a složitě vyprávěn, se stává pro většinu publika nestravitelným. Není to film primárně pro diváky, nýbrž pro Oscary a slastné pomlaskávání kritiků kdesi pod plátnem. Ano, tohle dílo si obojí určitě zaslouží, vždyť je to film v té nejčistší podobě, řemeslně odveden ještě hezky po staru. U obyčejných lidí, kteří na to zajdou do kina to však zase vzbudí větu: Nechápu, proč se už filmy netočí pro diváky. |80%|