Zlatý podraz

Již Příběh začí­ná v dra­ma­tic­kém roce 1938. Mladí Čechoslováci se na tábo­ře YMCA učí od ame­ric­kých mor­mo­nů vede­ných tre­né­rem Johnem Trusilem hrát bas­ket­bal. Domluvil jim to tre­nér národ­ní­ho týmu a šéf čes­ké YMCA Jaroslav Valenta. Mezi hrá­či svým talen­tem vyni­ká František Prokeš. Franta žije v honos­né vile u Prahy, minis­tr prvo­re­pub­li­ko­vé vlá­dy počí­tá s tím, že jeho syn bude také úspěš­ný práv­ník. Franta má radě­ji sport, a to vede k neu­stá­lým kon­flik­tům.

Život v Československu změ­ní nacis­tic­ká oku­pa­ce. Jednoho dne tre­nér Valenta Frantovi sdě­lí, že vede­ní týmu a tré­nin­ků bude muset pře­vzít on. Od toho oka­mži­ku už Valentu nikdo neu­vi­dí. Franta je nesvůj a uta­jo­va­nou jaz­zo­vou tan­co­vač­ku v soko­lov­ně si moc neu­ži­je. Do toho se ozvou zvu­ky sirén. Kluci si pro­vo­ka­tiv­ně háze­jí na koš. Absurdita vál­ky se pro­je­ví napl­no. Valentu na gesta­pu vyšet­řo­va­te­lé mučí. Valenta v zou­fal­ství a bez­na­dě­ji spáchá sebe­vraž­du sko­kem pro­ti zdi. Jsou to chví­le, kdy Franta pro­ži­je jako­by něko­lik let najed­nou. I klu­ci ho najed­nou respek­tu­jí a sli­bu­jí: Všechna pová­leč­ná vítěz­ství budou pro Valentu.

Po osvo­bo­ze­ní jde Franta, dopro­vá­ze­ný Honzou, do věze­ní, kde jejich tre­nér zemřel, nabe­re hrst země a dá ji do ozdob­né kra­bič­ky, kte­rou pře­vá­že tri­ko­lo­rou. Není to pate­tic­ké, pros­tě to udě­lat muse­li. Na prv­ní pová­leč­né Mistrovství Evropy bas­ket­balistů v roce 1946 odje­de tým s hra­jí­cím tre­né­rem Frantou, jsou v něm i Ivan a Honza. Tým se uby­tu­je ve vykři­če­ném domě, kte­rý se rekon­stru­o­val. Všichni drží pospo­lu, je to záslu­ha hlav­ně Franty, kte­rý spo­lu­hrá­če moti­vu­je. Před zápa­sem pří­sa­ha­jí v šat­ně na kra­bič­ku s tri­ko­lo­rou, na hřiš­ti nechá­va­jí duši. Ve vykři­če­ném domě v Ženevě Franta najde svou osu­do­vou lás­ku. Michelle není pro­sti­tut­ka, muse­la prch­nout s rodi­či z Ruska před bol­še­vi­ky a z Paříže před Hitlerem. V hote­lu pra­cu­je v kuchy­ni a Franta si ji svým šar­mem i odda­nos­tí týmu doká­že zís­kat. Čechoslováci šam­pi­o­nát sen­zač­ně vyhrá­va­jí. Po návra­tu se těší, že dože­nou vše, co kvů­li vál­ce zameš­ka­li.

Franta časem pře­svěd­čí Michelle, aby za ním při­je­la, a před­sta­ví ji svým rodi­čům. Všechno se zdá být v pořád­ku, ale při­jde únor 1948. Když Michelle vidí pocho­du­jí­cí mili­ci­o­ná­ře, oka­mži­tě odjíž­dí. Mužstvo odje­de na olym­pi­á­du do Londýna v atmo­sfé­ře stra­chu. Michelle tam při­je­de také, ale Frantu k emi­gra­ci nepře­svěd­čí. S podob­nou nabíd­kou neu­spě­je ani kama­rád Johny Trusil. Někdo ale Frantu udá a on je po návra­tu před­vo­lán na StB. Propustí ho až na přímlu­vu před­se­dy Hrabala. Ten dá Frantovi ale naje­vo, že teď je mu zavá­zán.

Se star­tem mis­trů Evropy na dal­ším šam­pi­o­ná­tu v Paříži se nepo­čí­tá. Na jaře 1951 se ale sta­ne zázrak. Basketbalisté SSSR se roz­hod­nou na mis­trov­ství Evropy jet a nechtě­jí hrát pro­ti týmům z kapi­ta­lis­tic­kých zemí sami. Komunisté pro­to posluš­ně schvá­lí start čes­ko­slo­ven­ské bas­ket­balové repre­zen­ta­ce. Pro Frantu a jeho tým je to vel­ká šan­ce, musí ale na pod­nět Hrabala a po roz­hod­nu­tí pre­zi­den­ta Zápotockého sepsat soci­a­lis­tic­ký záva­zek a najít do týmu dva děl­ní­ky. Hráči Frantu pře­svěd­čí, že for­mál­ní ústu­pek za účast na ME sto­jí. Odjezdu do Paříže před­chá­zí Honzova svat­ba s Janou, na kte­ré dojde k vyhro­ce­né­mu kon­flik­tu mezi něko­li­ka čle­ny týmu a Hrabalem. Smrtelně ura­že­ný funk­ci­o­nář chce, aby Franta sepsal kádro­vé posud­ky na hrá­če a jed­no­ho z nich vylou­čil. To ale Franta odmít­ne. Následky na sebe nene­cha­jí dlou­ho čekat. Sen o dal­ší zla­té medai­li i živo­tě s Michelle se začí­ná hrou­tit…

---