Oscarový Kolja slaví 30 let

Kolja
🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

 

Letošní rok je plný výro­čí pre­mi­ér dnes již kla­sic­kých čes­kých fil­mů. Po muzi­ká­lo­vých Rebelech (2001) Filipa Renče, kte­ří letos v úno­ru osla­vi­li čtvrt­sto­le­tí, si při­po­me­ne­me i sní­mek, kte­rý jako tře­tí v his­to­rii po Obchodu na kor­ze (1965) Jána Kadára a Elmara Klose a Ostře sle­do­va­ných vla­cích (1966) Jiřího Menzela při­ne­sl tuzem­ské kine­ma­to­gra­fii cenu nej­vyš­ší - Oscara. Melodramatický Kolja byl po auto­bi­o­gra­fic­ké Obecné ško­le (1991) a mys­te­ri­óz­ním Akumulátorovi 1 (1994) již tře­tí spo­lu­pra­cí letoš­ní­ho deva­de­sát­ní­ka Zdeňka Svěráka a jeho syna, reži­sé­ra Jana Svěráka, při­čemž se ten­to ostří­le­ný tan­dem dočkal vůbec nej­vět­ší­ho kari­ér­ní­ho úspě­chu. Jak ces­ta fil­mu o věr­ném přá­tel­ství čes­ké­ho staré­ho mlá­den­ce a opuš­tě­né­ho rus­ké­ho chlap­ce k celo­svě­to­vé slá­vě pro­bí­ha­la, to vám při­po­me­nou násle­du­jí­cí řád­ky.

Hlavní posta­vou pří­bě­hu, kte­rý se ode­hrá­vá na sklon­ku osm­de­sá­tých let, je zhru­ba šede­sá­ti­le­tý vio­lon­cel­lis­ta František Louka (Svěrák), kte­rý na radu své­ho otce zasvě­til život hud­bě a nikdy se neo­že­nil. To však nezna­me­ná, že by si odpí­ral milost­ný život, avšak milen­ky včet­ně kole­gy­ně ze straš­nic­ké­ho kre­ma­to­ria, zpě­vač­ky Kláry (Libuše Šafránková), jsou jeho jedi­nou rados­tí, jeli­kož mu emi­gro­val bra­tr, pro­čež byl vyho­zen z filhar­mo­nie a navíc byl nucen odkou­pit jeho polo­vi­nu rodin­né­ho domu, ve kte­rém žije jeho mat­ka (Stella Zázvorková), čímž se dostal do dlu­ho­vé pas­ti. Aby své dlu­hy ale­spoň čás­teč­ně zkro­til, tak vystu­pu­je na pohřbech hned ve dvou kre­ma­to­ri­ích a navíc pozla­cu­je nápi­sy na hro­bech. Díky své zou­fa­lé život­ní situ­a­ci při­jme nabíd­ku hrob­ní­ka Brože (Ondřej Vetchý) na fin­go­va­nou svat­bu s mla­dou Ruskou Naděždou Biljukovovou (Irina Livanovová), s níž Brožovi sdí­lí spo­leč­nou tetu Tamaru (Lilian Malkina). Louka si díky této pod­vod­né svat­bě může kou­pit tra­bant a spla­tit dlu­hy. K neče­ka­né­mu zvra­tu však dochá­zí ve chví­li, když Naděžda emi­gru­je. O Louku se tak začne zají­mat STB. Ten nej­zá­sad­něj­ší obrat v jeho živo­tě však při­chá­zí ve chví­li, když sanit­ka odvá­ží tetu, kte­rá dosta­la záchvat. Tamara, kte­rá v nemoc­ni­ci násled­ně zemře, se totiž sta­ra­la o Naděždina syn­ka Kolju (Andrej Chalimon), kte­ré­ho sani­tá­ři pře­da­jí šoko­va­né­mu Loukovi. Tento zapří­sáhlý sta­rý mlá­de­nec, kte­rý rodin­ný život dosud kate­go­ric­ky odmí­tal, se tak zne­na­dá­ní sta­ne otcem, s čímž si zpo­čát­ku neví rady. I malý Kolja, kte­rý není zvyk­lý na cizí lidi, prv­ní noc pro­plá­če. Navíc je tu i jazy­ko­vá bari­é­ra, jeli­kož Louka nemá hla­vu na jazy­ky. Ústřední část fil­mu je pak věno­vá­na jejich vzá­jem­né­mu sbli­žo­vá­ní, kdy spo­leč­ně pro­ži­jí mno­hé život­ní peri­pe­tie včet­ně Loukova výsle­chu na STB a Koljova záně­tu mozko­vých blan. Když se po same­to­vé revo­lu­ci ote­vřou hra­ni­ce, pro Kolju se vra­cí Naděžda, což Louka nese vel­mi těž­ce. Film kon­čí ve chví­li, když je Louka zno­vu při­jat do filhar­mo­nie a ze zábě­ru na těhot­nou Kláru může­me tušit, že si roz­ho­dl poří­dit náhrad­ní­ho Kolju.

Foto: © Biograf / Česká tele­vi­ze

V prv­ní půl­ho­di­ně fil­mu najde­me i poste­lo­vou scé­nu s Libuší Šafránkovou, kte­rá zde však ani v nejmen­ším nena­ru­ši­la pověst nej­cud­něj­ší čes­ké hereč­ky. 

Sluší se říci pár slov k her­cům, jimž domi­nu­je ústřed­ní dvo­ji­ce. Svěrák zde před­ve­dl tak nějak svůj herec­ký stan­dard, oce­nit je však tře­ba malé­ho Andreje Chalimona, kte­rý na svůj věk před­ve­dl obdi­vu­hod­ný výkon, za kte­rý byl oce­něn Českým lvem. Tuto cenu zís­ka­la i Libuše Šafránková, kte­rá byla i po čty­ři­cít­ce okouz­lu­jí­cí ženou, pro­čež si moh­la trouf­nout i na poste­lo­vou scé­nu, kte­rou však ani v nejmen­ším nena­ru­ši­la její pověst nej­cud­něj­ší čes­ké hereč­ky. Zajímavostí je, že původ­ní před­sta­vi­tel­kou Kláry měla být slo­ven­ská hereč­ka a diplo­mat­ka Magda Vašáryová. Symbolickou rovi­nu má posta­va Loukovy mamin­ky v podá­ní Stelly Zázvorkové, na kte­ré se Svěrák sna­žil uká­zat, že není dob­ré str­kat pří­sluš­ní­ky jed­no­ho náro­da do jed­no­ho pyt­le (a to ani Rusy, což mají mno­zí v době vál­ky na Ukrajině ten­den­ci dělat). Pětici nej­vý­raz­něj­ších postav dopl­ňu­je hrob­ník Brož, kte­ré­mu Ondřej Vetchý pře­dal vel­ký kus cha­risma­tu. Svěrák mlad­ší chtěl do této role původ­ně obsa­dit Bolka Polívku, avšak jeho otec si vynu­til Vetchého.

Velkým obje­vem se sta­la rus­ká hereč­ka Lilian Malkina, kte­rá ztvár­ni­la „bábuš­ku“ Tamaru. Ta se sice v čes­kém fil­mu obje­vu­je od počát­ku sedm­de­sá­tých let, avšak do té doby se pře­váž­ně jed­na­lo o méně zná­mé titu­ly, ale tepr­ve po této roli ji divá­ci zača­li pozná­vat na uli­ci. Zajímavostí je, že Tamaru měla původ­ně hrát Jana Altmannová, kte­rá však jakož­to Rusku se špat­nou češ­ti­nou navrh­la prá­vě Malkinu, při­čemž si sama pak jen „štěk­la“ v rolič­ce hla­sa­tel­ky v met­ru. Vedlejší, avšak výraz­nou roli zde vytvo­řil Miroslav Táborský, jehož esté­bák kapi­tán Novotný ali­as „milej zla­tej“ byl parád­ně sliz­ký. Táborského jsme pak moh­li vidět ve všech násle­du­jí­cích fil­mech otce a syna Svěráků. Epizodní role si stři­h­ly i někte­ré herec­ké legen­dy, kon­krét­ně Jiří Sovák (strýc Růžička), Slávka Budínová (domov­ni­ce Buštíková), Karel Heřmánek (klá­ve­sis­ta Musil) a nemohl chy­bět ani Svěrákův leti­tý sou­put­ník Ladislav Smoljak (lázeň­ský flét­nis­ta Houdek). Z dal­ších zná­mých here­ček se fil­mem mih­ly Nela Boudová (Brožová), Petra Špalková (svěd­ky­ně Paša), Veronika Freimanová (lékař­ka) a Regina Rázlová (sou­druž­ka Zubatá). Dvě posled­ně jme­no­va­né role si však měly původ­ně zahrát dvě vel­ké herec­ké hvězdy, kon­krét­ně Eliška Balzerová a Jiřina Jirásková. Došlo i na tra­dič­ní něko­li­kav­te­ři­no­vé cameo pro Filipa Renče v mini­ro­lič­ce foto­gra­fa.

Foto: © MAFRA / iDnes

25. břez­na 1997 je význam­né datum pro čes­kou kine­ma­to­gra­fii, jeli­kož prá­vě v ten­to den Kolja zís­kal Oscara za nej­lep­ší cizo­ja­zyč­ný film.

Na prv­ní pohled by se moh­lo zdát, že Svěráka inspi­ro­va­la kla­sic­ká dra­me­die Kid (1921) Charlieho Chaplina, prav­da je však tro­chu jin­de. V původ­ním Svěrákově námě­tu měl být Louka hous­lis­ta, avšak kro­mě vyha­zo­vu z filhar­mo­nie Svěrák nevě­děl, jak pří­běh dále roz­vést. Za záplet­ku s fin­go­va­nou svat­bou vdě­čí fil­mo­vé­mu his­to­ri­ko­vi Pavlu Taussigovi, se kte­rým v té době spo­lu­pra­co­val na pořa­du Úsměvy čes­ké­ho fil­mu (jehož název se poz­dě­ji změ­nil na Úsměvy, když po Svěrákovi pře­vzal mode­rá­tor­ské žezlo Jaromír Hanzlík). Taussig, kte­rý si ve fil­mu mimo jiné „štěk­nul“ v mini­ro­lič­ce zlat­ní­ka, teh­dy vychá­zel ze sku­teč­né­ho pří­bě­hu občan­ky SSSR, kte­rá uza­vře­la úřed­ní sňa­tek se zane­dba­ným archi­vá­řem, avšak ze zájez­du s Čedokem násled­ně emi­gro­va­la. Ve sku­teč­nos­ti však své­ho malé­ho syn­ka vza­la s sebou, ovšem Taussiga napadlo, jak by to vypa­da­lo, kdy­by jej nové­mu otci necha­la na krku. Kvůli zdů­vod­ně­ní neod­klad­né potře­by peněz na auto se z hous­lis­ty stal cel­lis­ta, aby potře­bo­val pře­vá­žet vět­ší nástroj.

Kolja se pře­váž­ně natá­čel v Praze, jen Loukovo rod­né měs­teč­ko bylo situ­o­vá­no (stej­ně jako výše zmí­ně­ní  Rebelové) do seve­ro­čes­ké­ho Úštěku. Další výjim­kou pak byl exte­ri­ér jed­no­ho z kre­ma­to­rií, v nichž Louka vystu­po­val, kte­ré se natá­če­lo ve stře­do­čes­kém Nymburku. Loukovu „věž“ pak najde­me na Malé Straně na Maltézském náměs­tí napro­ti Deylovu ústa­vu. Zajímavosti se nabí­zí i ve scé­nách v praž­ském met­ru (aby se zdů­raz­ni­lo těs­ně před­re­vo­luč­ní obdo­bí, bylo sty­lo­vě vyu­ži­to nejmlad­ší „Béčko“), ve kte­rých došlo ke dvě­ma fak­to­gra­fic­kým chy­bám. Zaprvé ve scé­ně, když Louka zapo­me­ne Kolju v met­ru a mar­ně dobí­há ujíž­dě­jí­cí soupra­vu, je mož­no na zádi vozu vidět nápis Českomoravská, tato sta­ni­ce se však v roce 1989 tepr­ve sta­vě­la. Druhá chy­ba sou­vi­sí s koneč­nou sta­ni­cí, na kte­ré Kolja vystou­pí, což je Radlická, kte­rá ale nikdy koneč­nou neby­la (teh­dej­ší koneč­nou byla Dukelská, respek­ti­ve dneš­ní Nové Butovice).

Foto: © Filmová mís­ta / uži­va­tel Mikulas

Loukova „věž“, kte­rá se nachá­zí na Malé Straně na Matlézkém náměs­tí, se téměř nezmě­ni­la.

Přestože Oscar je jed­no­znač­ným důka­zem vyso­ké kva­li­ty fil­mu, v čes­kých luzích i hájích neby­ly všech­ny dobo­vé kri­ti­ky Koljovi naklo­ně­ny. Kontroverzní kri­tik Jan Rejžek napří­klad ve své recen­zi pro Český týde­ník Kolju rov­nou ozna­čil za kýč. O něco mír­něj­ší byl Vladimír Wohlhöfner, kte­rý v témže peri­o­di­ku pou­žil výra­zu „las­ka­vé retro“. Stálice čes­ké fil­mo­vé kri­ti­ky Mirka Spáčilová pak v MF Dnes pou­ži­la iro­nic­ké­ho výra­zu „hez­ký čes­ký film“. Básník a fil­mo­vý kri­tik Andrej Stankovič rea­go­val na Oscara člán­kem v pří­lo­ze časo­pi­su Revolver Revue Co dělat když Kolja vítě­zí, pod­le nějž násled­ně nazval i svo­ji kni­hu. Svěráci však zis­kem Oscara všem ten­to kri­ti­kům abso­lut­ně vypá­li­li ryb­ník. Je sice prav­da, že někte­ré scé­ny (a zejmé­na ta, ve kte­ré Kolja plá­če ve vaně steskem po „bábuš­ce“) se pohy­bu­jí na hra­ni­ci kýče, ale řek­ně­me si upřím­ně, že bez urči­té­ho pato­su (kte­rý však Svěráci doká­za­li udr­žet v rozum­né míře) bychom toho Oscara nemě­li, jeli­kož las­ka­vý čes­ký humor by sám o sobě Američanům nesta­čil (napří­klad Loukovo krás­né lamen­to­vá­ní „Složenky, vy krá­vy zele­ný, nena­žra­ný!“ bylo pře­lo­že­no jako „Ach, ty účty!“, zce­la nepře­lo­ži­tel­ná je pak česko-ruská slov­ní hříč­ka krás­ný - kras­nyj).  Propojení čes­ké a ame­ric­ké men­ta­li­ty může­me ostat­ně vidět i na posta­vě Louky, kte­rý pro­jde vývo­jem ze sebestřed­né­ho samo­tá­ře v milu­jí­cí­ho otce, při­čemž podob­ný upgra­de najde­me v kaž­dé dru­hé ame­ric­ké roman­tic­ké kome­dii, díky Svěrákovu civil­ní­mu herec­tví je však ten­to vývoj akcep­to­va­tel­ný i pro těž­ko­pád­něj­ší­ho čes­ké­ho divá­ka. A prá­vě tím Svěráci vytvo­ři­li v rám­ci tuzem­ské kine­ma­to­gra­fie výji­meč­né dílo.

Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Forum 24 (člá­nek Jana Lukeše); Foto (titul­ní): © Biograf / Česká tele­vi­ze


Foto: Náhledový obrá­zek byl gene­ro­ván umě­lou inte­li­gen­cí (OpenAI, model gpt-image-1)

15. května: Významné osobnosti a události v historii filmu
14. května 202615. května: Významné osobnosti a události v historii filmuHistorie filmové a kulturní scény je plná významných osobností a událostí od 60. let po současnost, včetně oscarového filmu Kolja či narození slavných herců, které formovaly českou i světovou kinematografii. Historie je plná významných událostí, které…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
13. květen: Významné osobnosti filmové historie a mladé talenty
12. května 202613. květen: Významné osobnosti filmové historie a mladé talentySvět filmu se od 20. století proměňuje od legendárních osobností jako Gary Cooper po současné talenty v čele s Robertem Pattinsonem a Debby Ryanovou, kteří utvářejí bohaté kulturní dědictví. V průběhu 20. století se svět filmu…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
12. května se narodily slavné osobnosti filmového průmyslu
11. května 202612. května se narodily slavné osobnosti filmového průmyslu12. května se narodilo několik významných osobností filmového průmyslu, včetně legendární herečky Katharine Hepburnové, režiséra Jessa Franca či herců Emilio Esteeze, Stephena Baldwina, Malin Åkermanové a Jasona Biggs, jejichž práce stále inspiruje a ovlivňuje scénu. V…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
11. květen: Významné osobnosti filmového a divadelního umění
10. května 202611. květen: Významné osobnosti filmového a divadelního uměníČeské i světové filmové a divadelní umění je spojeno s výraznými osobnostmi, jejichž dílo a odkaz formovaly kulturní dění od 20. století po současnost. Historie českého i světového filmového a divadelního umění je plná významných osobností,…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
Významné osobnosti filmu a divadla – 10. května
9. května 2026Významné osobnosti filmu a divadla – 10. květnaHlavní osobnosti filmu a divadla, od Freda Astaira po slovenské herce Štefana Kvietika a Kvetu Stražanovou, zanechaly nesmazatelnou stopu v historii zábavy, zatímco odchody umělců jako Anton Gymerský a Erik Pardus připomínají jejich významný odkaz. Mezi…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
Glenda Jacksonová se narodila 9. května 1936
8. května 2026Glenda Jacksonová se narodila 9. května 1936V roce 1936 se narodila významná britská herečka a politička Glenda Jacksonová, jejíž kariéra v divadle, filmu a politice zanechala nesmazatelnou stopu, a do světa osobností patří i američtí herci Kevin Peter Hall, John Corbett či…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
8. května: Významné osobnosti českého filmu a divadla
7. května 20268. května: Významné osobnosti českého filmu a divadlaDnes si připomínáme významné osobnosti a události z českého i světového filmu a divadla, které formovaly kulturní dění, od italského režiséra Rosselliniho po české herce, herce a scénografy, jejichž odkaz stále ovlivňuje umění. Dnes si připomínáme…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
7. květen: Významné osobnosti filmu a umění
6. května 20267. květen: Významné osobnosti filmu a uměníHistorie osobností filmu, divadla a umění ukazuje, jak jejich odkaz ovlivňuje generace, od hvězd jako Gary Cooper a Tereza Brodská po inspirativní osobnosti jako Adam Mišík a Michal Pešek. Historie je plná významných osobností, které zanechaly…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
Významné osobnosti filmu k 6. květnu
5. května 2026Významné osobnosti filmu k 6. květnuHlavní osobnosti filmového a hereckého světa, od Rudolpha Valentina po Marlene Dietrichovou, formovaly kulturní dějiny nejen Česka a Slovenska, ale i celého světa, a jejich odkaz přetrvává dodnes. Historie filmového a hereckého světa je plná významných…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
Významné osobnosti filmu si připomínáme 5. května
4. května 2026Významné osobnosti filmu si připomínáme 5. květnaVzpomínáme na významné osobnosti českého i mezinárodního filmu, jejichž tvorba a odkaz stále ovlivňují kinematografii a kulturní dědictví. V historii českého i mezinárodního filmu si připomínáme významné osobnosti, které zanechaly trvalou stopu ve světě kinematografie. Jindřich…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře