#2033: Živí mrtví 29: Jak daleko zajdem

Dvacátý devátý díl série "Živí mrtví", tedy kniha "Živí mrtví 29: Jak daleko zajdem", je takovým tím klasickým nadechnutím před tím, než se všechno začne hroutit. Jsou zde momenty, kdy si skoro i řeknete, že to Kirkman trochu natahuje, ale možná je to tím že v tuhle chvíli už věděl, že série bude brzy končit a že je potřeba se nadechnout pořádně, aby bylo následně možné přijít s tím správným finále. Ale ještě nás čekají celkem tři sebrané knihy, tak uvidíme, jak to celé dopadlo. Sérii skoro celou čtu v češtině, tak na tom nehodlám zatím nic měnit a nebudu si finále načítat v originále, i když jsem docela zvědavý, jak to celé dopadne. Alespoň ale můžu odhadovat a pak se pokochat tím, jak jsem se netrefil. Je skvělé, že i ve světě, kde jsou všechny informace celkem snadno dostupné, může člověk číst takovou sérii v češtině bez toho, aby se k němu dostaly spoilery, pokud to tedy sám nechce.

Osady se postupně sbírají po válce s šeptači, lidé se snaží zase najít svoje místo a jít dál. Někomu se to daří, někomu tolik ne. Někteří chtějí zůstat tam, kde jsou, někteří se chtějí vydat dál. A Rick zjišťuje, že Eugen už nějakou dobu komunikuje po rádiových vlnách a nějakou ženou. Chce s ní také mluvit a podaří se mu domluvit schůzku. Teď se jen dostat na místo, respektive ještě vybrat dobrovolníky, kteří se na celkem dlouhou cestu vydají. To se nakonec podaří. Pak je tu ale ještě spousta dalších věcí, které je potřeba vyřešit. Co bude s Neganem? Jak se k němu ostatní zachovají? Co bude s Dwightem, který už podle všeho Rickovi nevěří? Co bude dělat Ježíš? Teď mě ta napadlo, proč je zrovna jeho jméno přeloženo, když tam máme jinak všechny pojmenované anglicky, ale to je asi celkem jedno.

V knize "Živí mrtví 29: Jak daleko zajdem" se Robert Kirkman rozhodl i k něčemu, co jsme u něj tak moc často neviděli. Normálně je tu natahovací kapitola. To je kapitola poslední, kapitola s Neganem. V předchozí kapitole došlo k něčemu zajímavému, ale on si chce nechat odhalení až na další knihu, tak sem dal výplňovou kapitolu, kterou ukázal, jak se Negan vyrovnává s Maggie, respektive jak sed ona srovnává s ním. Netvrdím, že je to kapitola špatná, i když je zbytečně natahovaná, hlavně na začátku, pořád to však má svou atmosféru, ale cítíte, že chcete něco jiného, chcete to, co se stalo té malé skupině vyslané Rickem. Ale ne, musíte si počkat na třicátou knihu, která by skutečně mohla být přelomová. Takže přetrpíte tuhle knihu, protože není špatná, ale chcete víc, chcete to další, co na vás čeká.

Kniha "Živí mrtví 29: Jak daleko zajdem" je takovým uklidněním před bouří, je to hlavně studie postav a jejich posunu do další fáze života po určité krizi. Někteří zůstanou v pohodě, někteří jsou v hajzlu, někteří hledají cestu. A z hlediska psychologického není moc co vytýkat, je vidět, že Robert Kirkman svoje postavy prostě pořád velmi dobře zná a ví, kam je chce zavést a co s nimi bude dělat. Jen to je dějově takové pomalejší, hodně se zde střídá středisko zájmu, aby nakonec došlo k tomu, že to nejzajímavější se nám trochu odsouvá. Ale my si počkáme. Vždyť už máme skoro celou sérii u konce, to už vydržíme, když jsme to vydrželi několik předchozích let. A pořád je na co se těšit. Navíc se Kirkmanovi musí nechat, že i v tomhle poklidnějším tempu dokáže přijít s něčím zajímavým. To je v tomhle případě postava Princezny, která je prostě krásně prdlá. Nebude bavit každého, ale já jsem si její vtírnutí užíval.

Komiks "Živí mrtví 29: Jak daleko zajdem" zakoupíte na stránkách Crew.