(zatím nehodnoceno)
Loading...
Příběh O (L’histoire d’O)
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.
„Příběh O“ vypráví o tom, jak se jedna mladá dáma, říkejme ji O, stejně jako tak činí komiks i původní kniha, se zamiluje do muže Reného, Udělá pro něj všechno, a tak neváhá jet s nám do vily Roissy, kde jde vlastně především o to, aby byla O poslušná, nechala se bičovat a poznala, co se Renému líbí. Příběh pak pokračuje tak, že O mění pána, respektive stává se ženou dvou mužů. Tím druhým je sir Stephen, což je něco jako vzdálený Reného bratr, starší muž, který má podobné choutky jako René, ale chce je zavést ještě dál, chce dojít tak daleko, že si O označkuje, že z ní učiní svůj majetek. I když nutno říct, že v příběhu jsou cítit i určité city, ač jsou poměrně pokroucené. První část knihy „Příběh O“ jednoznačně staví na to, že je zde minimum děje, jde spíše o to, co O zrovna prožívá. A že toho skutečně není málo. Pokud máte nějaký fetiš, je celkem pravděpodobné, že zde najdete stránku, která vás v tomto směru uspokojí.
První část končí a skutečně si říkáte, že to byla především přehlídka nahoty, chtíče, násilí, ale i touhy a jejího naplnění. A proč ne. Ať je komiks, jaký chce, neděje se v něm nic, s čím by postavy nesouhlasily, je zde jasně řečeno, jaká jsou pravidla a postavy na ně přistupují. Druhá část také začíná předmluvou Antonia Crepaxe, tentokrát ale výrazně kratší. V podstatě říká, že Guido Crepax vydal druhou knihu proto, aby ukázal, že nechce mít jen komiksy, které jsou plné čuňačinek, ale že i jeho „Příběh O“ má trochu jiný význam a že O není jen subinkou, která se nechá ráda bičovat a nevadí jí anální hrátky. Druhá část nám představuje komiks, který pořádně nemá hlavu a patu, dějově je neskutečně nesmyslně poskládaný, což v tomhle případě platí o místy nesmyslném rozprostření panelů. Byly nutné šipky, které ukazují, jak by se mělo číst. To si nikdy nemyslím, že je správná volba. Guido Crepax v této části upustil od extrémní nahoty, je jí méně, i když samozřejmě nechybí, ale najednou je tam cítit, že Crepax chtěl vytvořit něco víc, ale nějak se mu to skrz ruku nedostalo na stránky.
Kniha „Příběh O“ by si zasloužila, kdyby neobsahovala druhý díl, duhou část, která v tomto podání prostě nefunguje. Jako kdyby chtěl Crepax obhajovat sám sebe, důvody, proč nakresli první část, ale učinil tak způsobem, který je ve výsledku umělecky horší než první díl. Očividně zdrcen z kritiky, která se na „Příběh O“ snesla - a to přitom měl i kritiky pozitivní a není se čemu divit první díl přežil do současnosti a je skvělý - vytvořil ve druhém dílu něco, co by si zasloužilo zapadnout. Nemá moc smysl dějově se o příběh více zajímat, je lepší ho prostě prolétnout a jen si užívat kresbu, která je i v tomto případě velmi povedená, velmi sexy, i když už nemá takovou jistotu, už to není tak skvěle promyšlené jako v případě první části knihy. Nakonec si Crepax hodně ublížil sám, že se za každou cenu snažil postavit svým kritikům. Kdyby to neudělal, možná je i druhý díl stejně povedený jako první. Takhle trochu vyznění první části shazuje a tím i sbírku jako celek.
Nejnovější komentáře