Assassin’s Creed - HISTORICKÝ KONTEXT

Jedním z nej­vět­ších úspě­chů fran­čí­zy Assassin’s Creed bylo chyt­ré spo­je­ní sku­teč­né his­to­rie se zin­ten­zív­ně­nou fan­ta­zií. Asasíni a tem­plá­ři jsou obě sku­teč­né sku­pi­ny, jejichž filo­so­fie jsou dia­me­t­rál­ně odliš­né a jejichž uta­je­ní ved­lo k mno­ha spe­ku­la­cím o jejich moti­vech.

Asasíni se odvo­zu­jí od Hašašínů z nizá­rij­ské­ho islá­mu, jenž je zná­mý jako taj­ný řád, kte­rý násle­do­val posta­vu zná­mou jako Starý muž z hory. Během 300 let zabi­li asa­sí­ni stov­ky důle­ži­tých cílů, a ang­lic­ké slo­vo „assas­sin” (zavraž­dit) má původ v této sku­pi­ně. Křižákům, kte­ří tvo­ří poza­dí v prv­ní hře Assassin’s Creed, se klan zdál obzvláš­tě hro­zi­vý, a jejich legen­da byla dále při­krášle­na v kři­žác­kých pří­bě­zích, vyprá­vě­ných Markem Polem.

Křižáčtí tem­plá­ři byli nao­pak křes­ťan­ský řád, zalo­že­ný na téměř dvě sta­le­tí během stře­do­vě­ku. Templáři byli for­mál­ně schvá­le­ní řím­skou kato­lic­kou církví a jejich čle­ny byly někte­ré z nej­vý­znač­něj­ších a nej­o­bá­va­něj­ších postav své doby. Skupina měla obrov­skou moc a vliv až do své­ho roz­puš­tě­ní v roce 1312. Její nena­dá­le roz­puš­tě­ní na vrcho­lu její moci ved­lo k doměn­ce, že orga­ni­za­ce se jed­no­du­še sta­la taj­nou a dále uplat­ňo­va­la svůj vliv.

Assassin’s Creed před­sta­vu­je svět, kde ani jed­na z těch­to sku­pin zce­la nezmi­ze­la. Namísto toho bojo­va­ly tichou, sta­le­tou vál­ky jed­na pro­ti dru­hé a při­tom roz­ho­do­va­ly svý­mi činy sku­teč­ný prů­běh lid­ské his­to­rie. Ve hrách se obje­vu­je mno­ho his­to­ric­kých postav a film se v tom­to neli­ší, odha­lu­je napří­klad Tomáše de Torquemadu jako tem­plář­ské­ho vra­ha, kte­ré­ho muse­li asa­sí­ni zasta­vit v nej­kru­těj­ších dnech špa­něl­ské inkvi­zi­ce.

Crowley říká: „Ve svě­tě Assassin’s Creed jsou asa­sí­ni posta­vy, kte­ré žijí v uta­je­ní, na roz­díl od typic­kých bojov­ní­ků té doby, kte­ří měli vel­ké meče, ští­ty a jez­di­li na koních. Asasíni měli skry­té čepe­le při­pev­ně­né k zápěs­tí kože­ný­mi náram­ky a pou­ží­va­li tyto zbra­ně k zabí­je­ní na krát­kou vzdá­le­nost.

Asasíni žijí pod­le něko­li­ka klí­čo­vých prin­ci­pů, ale jeden z nich je zásad­ní: že pra­cu­jí v tem­no­tě, aby slou­ži­li svět­lu. „Jedno z jejich kréd je, že se skrý­vá­te zra­kům,” pokra­ču­je Crowley. „Jsou tedy vel­mi dob­ří v mas­ko­vá­ní. Jsou vel­mi šikov­ní ve splý­vá­ní a pak mohou vyvo­lat obrov­ský soci­ál­ní nepo­řá­dek, pro­to­že nikdo neo­če­ká­vá, že tam jsou. ”

Asasíni mají zájem o ochra­nu svo­bod­né vůle, zatím­co tem­plář­ští rytí­ři mají pou­ze zájem o moc a podro­bo­vá­ní svo­bod­ných lidí. „Templáři chtě­jí všech­no účin­ně ovlá­dat, udě­lat život vel­mi před­ví­da­tel­ným a vyma­zat náho­du a pří­le­ži­tost,” říká Crowley. „Je to mno­hem tota­lit­něj­ší pří­stup.”

„Obrovská pozor­nost věno­va­ná his­to­ric­kým detai­lům, kte­rá pomoh­la Assassin’s Creed, aby se sta­la mez­ní­kem ve svě­tě her, také inspi­ro­va­la nový film,” říká Crowley. Užívání his­to­ric­kých fak­tů jako indi­ká­to­ru se pod­le pro­du­cen­ta dokon­ce sta­lo úžas­nou sou­čás­tí fil­mu. „Donutilo nás to odvést skvě­lou prá­ci napří­klad s kos­týmy, zbra­ně­mi a bojo­vý­mi sty­ly,” říká. „Jedna z nej­na­pí­na­věj­ších věcí, kte­rou jsme pro film his­to­ric­ky udě­la­li, bylo zin­sce­no­vá­ní auto­dafé, při kte­ré se během špa­něl­ské inkvi­zi­ce rutin­ně bra­li a upa­lo­va­li lidé na hra­ni­ci, jako způ­sob demon­stra­ce jejich vli­vu a aby se zba­vi­li těch, kte­ré pova­žo­va­li za here­ti­ky. Pro všech­ny naše oddě­le­ní to zna­me­na­lo širo­ký výzkum a usi­lov­nou prá­ci, aby to zin­sce­no­va­li přes­ně.”

Kurzel našel svět fil­mu při bádá­ní o Španělsku 15. sto­le­tí a při prů­zku­mu samot­né hry. „Moc jsem o té hře nevě­děl,” říká. „Silně na mě zapů­so­bi­la úro­veň detai­lů, sna­ha a zaní­ce­ní. Má his­to­ric­kou inte­gri­tu, nedě­la­la dojem zábav­ní­ho kon­zu­mu. Bylo sil­ně cítit, že tam byl pří­běh a vize, hlas a kul­tu­ra. Skutečně mi to ote­vře­lo oči. Vzali jsme myš­len­ky a zača­li je roz­ví­jet, jako kdy­bychom adap­to­va­li kni­hu – co je tady nej­dů­le­ži­těj­ší, kdo jsou naše posta­vy a jaká je jejich ces­ta?”

Režisér chtěl film maxi­mál­ně pod­lo­žit sku­teč­nos­tí, aby udě­lal pří­běh důvě­ry­hod­ným a vzru­šu­jí­cím. Bylo to čás­teč­ně toto přá­ní, kte­ré ved­lo k roz­hod­nu­tí vlo­žit titul­ky do his­to­ric­kých scén, kte­ré se ode­hrá­va­jí během inkvi­zi­ce a ve kte­rých her­ci mlu­ví špa­něl­sky. „Byli jsme vel­mi odhod­la­ní při­nu­tit pub­li­kum, aby uvě­ři­lo, že ten­to svět a tyto posta­vy exis­tu­jí,” dodá­vá Kurzel.  „Chtěl jsem, aby to byla neu­vě­ři­tel­ná jíz­da a hlu­bo­ký záži­tek, kte­rý spo­ju­je tyto exo­tic­ké svě­ty dyna­mic­ký­mi akč­ní­mi scé­na­mi.”

---