Bejvávalo na Šumavě - smutno i veselo

Sumava

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Většina z nás si pama­tu­je své pra­ro­di­če a jejich vyprá­vě­ní o živo­tě dáv­no minu­lém. Každá rodi­na má své pří­běhy, kte­ré se pře­dá­va­jí z gene­ra­ce na gene­ra­ci a postup­ně ros­tou a koša­tí do roz­mě­rů těž­ko uvě­ři­tel­ných. Málokoho z nás napad­ne tyto pří­běhy sepsat a dát jim tak jed­nou pro vždy finál­ní podo­bu. O živo­tě v pohra­nič­ním poho­ří čte­ná­ře spra­ví Lucie Oudová ve své kni­ze Bejvávalo na Šumavě – smut­no i vese­lo.

Autorka se pomo­cí krát­kých tex­tů sna­ží svým čte­ná­řům při­blí­žit těž­ký život v lůně drs­né šumav­ské pří­ro­dy. Propátrala pro­to archi­vy, aby zazna­me­na­la pří­běhy smyš­le­né i sku­teč­né podá­va­jí­cí reál­ný obraz živo­ta na horách.

Svoji kni­hu Lucie Oudová dělí do třech vět­ších oddí­lů a to Bylo – neby­lo, Kronika dní a Očitá svě­dec­tví. V prv­ním oddí­le se věnu­je pře­de­vším lido­vé slo­ves­nos­ti a málo zná­mým pověs­tem a pří­bě­hům s pří­chu­tí nad­při­ro­ze­na, kte­ré vypá­t­ra­la v dobo­vých archi­vech a pře­psa­la, tak jak je zazna­me­na­li míst­ní sbě­ra­te­lé folklo­ru.

Druhý oddíl v kni­ze zau­jí­má nej­ví­ce mís­ta a jed­ná se rov­něž o zápi­sy z dobo­vých archi­vů, ale ten­to­krát se autor­ka zamě­ři­la na sku­teč­né udá­los­ti, tak jak byly pub­li­ko­vá­ny v dobo­vém tis­ku. Ve vět­ši­ně pří­pa­dů se jed­ná o his­to­rii míst­ní­ho zlo­či­nu a v teh­dej­ším tis­ku bychom tex­ty hle­da­li v rub­ri­ce čer­ná kro­ni­ka. Pozorný čte­nář si udě­lá bles­ko­vou ana­lý­zu a zjis­tí, že moti­vy k vraž­dě zůstá­va­jí po sta­le­tí stej­né – pení­ze, lás­ka, nevě­ra, žár­li­vost. Mění se jen kuli­sy, ale akté­ři niko­liv.

Třetí oddíl je věno­ván vzpo­mín­kám dosud žijí­cích pamět­ní­ků, kte­ré pro své čte­ná­ře zazna­me­na­la sama autor­ka. Jedná se o pří­běhy váž­né i úsměv­né, tak jak se nyní tra­du­jí v rodi­nách Šumaváků.

Autorce se poda­ři­lo dát do kupy řadu tex­tů z mno­ha zdro­jů o čemž svěd­čí sou­pis pou­ži­tých pra­me­nů a čte­nář tak dosta­ne vel­ký kus šumav­ské his­to­rie naser­ví­ro­va­ný na jed­nom pod­no­su a jen na něm, jest­li si z něj vez­me vše nebo ochut­ná sem tam dro­bek. Nejpůsobivější je pro čte­ná­ře samo­zřej­mě pro­střed­ní kapi­to­la, pro­to­že ať chce­me nebo ne čte­ní o cizím neštěs­tí vždy při­ta­ho­va­lo a při­ta­ho­vat bude.

Pomocí krát­kých tex­to­vých útva­rů se autor­ce poved­lo vystih­nout ducha Šumavy a nastí­nit neleh­ké bytí, kdy v drs­né ale krás­né kra­ji­ně lidé den­ně svá­dě­li boj s pří­ro­dou. Kniha díky své for­mě novi­no­vých člán­ků nalá­ká i nečte­ná­ře, kte­ří nera­di roz­plé­ta­jí záplet­ku v něko­li­ka set strán­ko­vém romá­nu. Zde najdou rozuz­le­ní pří­bě­hu už po pár řád­cích.

Název kni­hy               Bejvávalo na Šumavě – smut­no i vese­lo

Autor                          Lucie Oudová

Nakladatelství            Pointa

Místo vydá­ní              Praha

Rok vydá­ní                 2022

Vydání (1., 2. atd.)     1., dotisk

Počet stran                  104

ISBN/EAN                 978-80-7650-645-9