Black Panther - Recenze - 70%

Film nás bere spo­leč­ně s T’Challou/Black Pantherem (Chadwick Boseman) zpět do jeho domo­vi­ny - Wakandy - tech­no­lo­gic­ky a eko­no­mic­ky vel­mi vyvi­nu­tou zemič­ku v Africe, kte­rá je skry­ta před okol­ním svě­tem. Po smr­ti své­ho otce se musí T’Challa ujmout vlá­dy ve své zemi a musí vyře­šit morál­ní a poli­tic­ké dile­ma, jakým smě­rem by se měl jeho národ ubí­rat. Všechno začne nabí­rat spád ve chví­li, kdy zjis­tí, kde se nachá­zí Ulysses Klaue (Andy Serkis), jedi­ný bílý muž, kte­rý Wakandu viděl a ješ­tě z ní navíc ukra­dl spous­tu vibra­nia. Tento hon na zlo­čin­ce dopad­ne zdán­li­vě dob­ře, nyní král T’Challa spo­lu­pra­cu­je se CIA agen­tem na výsle­chu Klaueho.
Do hry se zde ale vlo­ží Erik Killmonger (Michael B. Jordan). Původním jmé­nem N’Jadaka, bra­tra­nec krá­le má spo­leč­ně s Klauem jiné plá­ny a to samé pla­tí pro celou Wakandu. Stává se z něj hlav­ní opo­nent Black Panthera a je pohá­něn nená­vis­tí k němu. V plá­nu má Wakandu ovlád­nout a poté uká­zat svě­tu, co díky vibra­niu Wakandští váleč­ní­ci dove­dou se svě­tem udě­lat. Povede se Killmongerovi usku­teč­nit jeho plán?

No ano i ne. Jak už to v tako­vých fil­mech bývá, hap­py end se sám neu­dě­lá. Kdyby šlo jen o ten hap­py end, tak mi to ani neva­dí. Bohužel je celý film jed­no veli­ké klišé a celý tak nějak kři­čí do prázd­na. Já jsem od Black Panthera čekal akč­ní film, kte­rý bude solid­ně zasa­zen do uni­ver­sa Avengers (aby se na něj pak dalo navá­zat).
Akce tu je, nemys­le­te, že ne. Ale je to nemast­né, nesla­né, někte­ré tri­ko­vé zábě­ry vyslo­ve­ně špat­né. Jak už jsem řekl, scé­nář je jed­no klišé a divák ví vždy co se bude dít dal­ších 10 minut. Mladý reži­sér Ryan Coogler dostal důvě­ru po úspě­chu fil­mu Creed. Bohužel jeho nezku­še­nost je zde vidět a žád­ná veli­ká „řeme­sl­ná“ reži­sér­ská prá­ce se neko­ná. Herci jsou naštěs­tí nato­lik kva­lit­ní, že doká­ží film udr­žet pohro­ma­dě. Jinak to vypa­dá cel­kem hez­ky (nic jiné­ho jsem ani neče­kal), hud­ba je taky osvě­žu­jí­cí směs tra­dič­ní Africké muzi­ky (i když někdy tro­chu iri­tu­jí­cí) a moder­ní­ho popu a hipho­pu.

V někte­rých chví­lích fil­mu jsem se dokon­ce při­sti­hl, že se nudím, a to je fakt zlý. Veliký podíl na tom má fakt, že stu­dio Marvel se už napros­to odpou­tá­vá v pří­pa­dě Ulyssese Klaueho od komik­sů. Nejen, že z něj udě­lá úpl­ný­ho idi­o­ta (aspoň, že to Andy umí zahrát supro­vě), ale také se s ním vypo­řá­dá, jako by to byl něja­ký budižkni­če­mu, kte­rý se v komik­sech musel mih­nou náho­dou. NE!!! Ulysses Klaue je ve svě­tě komik­su super zápo­rák, kte­rý pro­po­ju­je něko­lik sérií a postav včet­ně Spider-Mana, Avengers a Fantastickou Čtyřku. To, jak dopad­ne tady, je fakt ostuda. Zpracování Erika Killmongera je, až na přesla­ze­ný konec, dob­ře napsa­ná posta­va.
Tomuhle já nemůžu dát víc než 70% a to ješ­tě díky tomu, že jsem fakt nad­še­nec komik­sů od Marvelu a doce­la se mi tam líbi­la hud­ba. Rozhodně to ale nebe­ru jako pochva­lu fil­mu. Spíš je to ostuda, že to moh­lo být mno­hem lep­ší.

---