Čtvrtečník 2004/2

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Tento týden při­ná­ší neví­da­né množ­ství pre­mi­ér, a to hlav­ně díky desá­té­mu roč­ní­ku Projektu 100. Z „nor­mál­ních“ fil­mů budou mít nyní pre­mi­é­ru Pán prs­te­nů: Návrat krá­le, Kdo zabil Pamelu Rose? a Snílci. Projekt 100 letos při­ná­ší:
Fanny a Alexandr, Příběh z Tokia, Zuřící býk, Casablanca, Spalovač mrt­vol, Rosemary má dětát­ko, Návrat, Annie Hall, Sloní muž, Kdo zabil Pamelu, Rose?.

Pán prs­te­nů: Návrat krá­le

Rozepisovat se o tom, o čem bude tře­tí díl kul­tov­ní­ho cyk­lu je asi zby­teč­né. Kdo se nemů­že fil­mu dočkat, tak už to dáv­no ví a kdo ješ­tě nevi­děl ani jeden díl (jako tře­ba já), tak ten se asi na tře­tí pokra­čo­vá­ní stej­ně nevy­pra­ví. Takže všem fanouškům můžu jen popřát, ať je prs­te­ny ani do tře­ti­ce nezkla­mou a zasvě­ce­nou recen­zi urči­tě zane­dlou­ho při­ne­sou buď Vorvaň nebo Bart.

Snílci

Sexuální expe­ri­men­ty dvo­ji­ce Francouzů a jed­no­ho Američana na poza­dí roku 1968 dopl­ňo­va­né cita­ce­mi z kul­tov­ních fil­mů. To je nej­no­věj­ší díl­ko Bernarda Bertolucciho, kte­ré, jak chyt­ré hla­vy tvr­dí, „zavr­šu­je pomy­sl­nou tri­lo­gii „paříž­ských“ fil­mů, kte­rou zahá­jil Konformistou a v níž pokra­čo­val Posledním tan­gem v Paříži“.

Kdo zabil Pamelu Rose?

A je tu dal­ší Francie. Tentokrát jde o fran­couz­skou detek­tiv­ní kome­dii paro­du­jí­cí ame­ric­ké kri­mi. Hlavními hrdi­ny jsou dva nesou­ro­dí detek­ti­vo­vé vyšet­řu­jí­cí vraž­du výše uve­de­né dámy. Pánové si sice pří­liš nero­zu­mě­jí, ale pří­pad je pří­pad a musí se vyře­šit...

Spalovač mrt­vol

Film na moti­vy kni­hy Ladislava Fukse, kte­rá sama o sobě i bez fil­mo­vé­ho ztvár­ně­ní nahá­ní doce­la hrů­zu. Hlavní hrdi­nou je pan Karel Kopfrkingl, obě­ta­vý zaměst­na­nec praž­ské­ho kre­ma­to­ria a vzor­ný otec rodi­ny, kte­rý důsled­ně dbá o řád­ný chod domác­nos­ti a vše­stran­nou výcho­vu svých dětí. Rád před­čí­tá ze své oblí­be­né kni­hy o Tibetu. Tíživá atmo­sfé­ra napja­té doby náso­bí vše­o­bec­ný strach. V měš­ťác­kém ste­re­o­ty­pu žijí­cí Kopfrkingl spo­lu­pra­cu­je s nacis­tic­ký­mi oku­pan­ty a s oblud­nou samo­zřej­mos­tí se zba­vu­je vše­ho nebez­peč­né­ho ve svém oko­lí, včet­ně čle­nů vlast­ní rodi­ny. Jeho vel­ká a nebez­peč­ná kari­é­ra začí­ná...

Fanny a Alexandr

Nepříliš šťast­ný pří­běh rodi­ny Ekdahlových, kte­rý těží z auto­ro­va dět­ství a měl se stát jeho posled­ním dílem. Neštěstí rodi­ny spo­čí­vá v tyran­ském bis­ku­po­vi, kte­ré­ho si mat­ka Alexandra a Fanny vez­me po smr­ti jejich vlast­ní­ho otce. Chováním nové­ho otčí­ma trpí zejmé­na malý Alexandr, kte­rý je bis­ku­pem tvr­dě tres­tán a poni­žo­ván. Vše však dob­ře dopad­ne a v rodi­ně opět zavlád­ne klid a radost ze živo­ta.

Příběh z Tokia

Stárnoucí man­žel­ský pár při­chá­zí do Tokia navští­vit své děti a vnou­ča­ta. Ani syn, kte­rý se stal léka­řem, ani dce­ra, kte­rá je vedou­cí kos­me­tic­ké­ho saló­nu, však na rodi­če nema­jí čas. Rozčarovaní rodi­če se po čase vrá­tí domů. Matka one­moc­ní a krát­ce na to umí­rá. Nyní je na dětech, aby se vyda­ly na ces­tu k rodi­čům… I přes jed­no­du­chý děj se poda­ři­lo Jasudžirovi Ozuovi nato­čit film, kte­rý je nejen jeho mis­trov­ským dílem, ale pat­ří ke kle­no­tům svě­to­vé kine­ma­to­gra­fie. Režisér ve fil­mu neo­ká­za­lou a cit­li­vou kon­fron­ta­cí růz­ných gene­ra­cí nasta­vil zrca­dlo pro­blé­mům své doby.

Casablanca

Američan Rick Blaine roz­jíž­dí v době Druhé svě­to­vé vál­ky v Casablance noč­ní pod­nik. Chodí sem kaž­dý, kdo potře­bu­je tře­ba faleš­ný pas, nebo má chuť si tro­chu zaha­zar­do­vat. Jednou do Rickova pod­ni­ku zaví­tá bojov­ník pro­ti fašis­mu Victor Laszlo (ačko­liv s maďar­ským jmé­nem, tak pod­le scé­ná­ře muž čes­ké­ho půvo­du) spo­leč­ně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdří­ve uprch­nout před gesta­pem do USA. Rick ale v Lazslově ženě pozná­vá svou býva­lou pří­tel­ky­ní. Zanedlouho se dá pár zno­vu dohro­ma­dy a plá­nu­jí spo­leč­ně útěk... Film byl roku 1942 vyhlá­šen Americkou aka­de­mií za nej­lep­ší sní­mek, navíc zís­kal Oscara za scé­nář a režii. Nominován byl na dal­ších 5 Oscarů.

Rosemary má děťát­ko

Vynikající adap­ta­ce zná­mé stej­no­jmen­né kniž­ní před­lo­hy. Příběh Rosemary (Mia Farrow) - mla­dé­ho děv­če­te z Omahy, kte­ré žije na Manhattanu se svým man­že­lem (Cassavetes), her­cem tou­ží­cím po slá­vě a úspě­chu - je vyprá­věn její­ma oči­ma. Manželé hle­da­jí byt. Jejich nový domá­cí je k nim mož­ná až moc milý. Jedné noci má Rosemary po večír­ku u domá­cích hroz­ný sen: zdá­lo se jí, že byla zavle­če­ná do jakési orgie pro­vá­dě­jí­cí spo­leč­nos­ti, při­pou­ta­ná na lůž­ko a zná­sil­ně­ná jakým­si netvo­rem. Celá řada okol­nos­tí, kte­ré pro­vá­ze­jí její těho­ten­ství, ji stá­le více nutí pře­mýš­let nad tím, že to mož­ná nebyl straš­ný sen, ale ješ­tě hroz­něj­ší sku­teč­nost.

Annie Hall

V tom­to fil­mu svým peč­li­vým scé­ná­řem a režií roz­bí­jí Woody Allen všech­na pra­vi­dla a pod­sou­vá divá­ko­vi pocit, že se může stát coko­li. Allen z nás dělá účast­ní­ky své­ho fil­mu tím, že mlu­ví do kame­ry, vyprá­ví nám vti­py a dis­ku­tu­je s námi o svém názo­ru. Používá ani­ma­ce, fan­tasii, titul­ky vysvět­lu­jí­cí, co si posta­vy mys­lí… Neurotický a roman­tic­ký Alvy Singer se zami­lu­je do ven­kov­ské dív­ky ze stře­do­zá­pa­du Annie Hall, kte­rá tou­ží po tom, aby se sta­la zpě­vač­kou. Tak jed­no­du­chý a pros­tý pří­běh roze­hrál Woody Allen do neu­vě­ři­tel­né série svých poťouch­lých vti­pů a postře­hů ze živo­ta, kte­ré se můžou týkat kaž­dé­ho z nás.

Sloní muž

Jedná se o Lynchův dru­hý, komerč­ně neo­by­čej­ně úspěš­ný film. Příběh zne­tvo­ře­né­ho muže, nato­če­ný pod­le vzpo­mí­nek pamět­ní­ků F. Trevese a A. Montagua. Lynch v něm pro­je­vil záli­bu v bizar­nos­ti a kru­tos­ti, patr­nou už v jeho prvo­ti­ně. Osud Johna Merricka, „slo­ní­ho muže“, kte­rý sku­teč­ně žil na pře­lo­mu sto­le­tí, je však líčen s akcen­tem na huma­nis­tic­ké vyzně­ní pří­bě­hu jeho utr­pe­ní. D. Lynch pojal film jako odsou­ze­ní před­po­ja­tos­ti spo­leč­nos­ti vůči „nenor­ma­li­tě“ a jako výzvu k při­jí­má­ní odliš­nos­ti. Film je čer­no­bí­lý a kame­ra F. Francise mu dává expre­si­o­nis­tic­ké ladě­ní souzně­jí­cí s jeho dra­ma­tic­kým obsa­hem.

Zuřící býk

Další film na moti­vy kni­hy, ten­to­krát živo­to­pis­né. Přivádí nás do pro­stře­dí pro­fe­si­o­nál­ní­ho boxu, kde sle­du­je­me osu­dy legen­dár­ní­ho šam­pi­o­na střed­ní váhy Jakea La Motty. Film sle­du­je Jakeovu spor­tov­ní kari­é­ru kom­pli­ko­va­nou vliv­nou mafií i jeho osob­ní život. Zřejmě bych ho nedo­po­ru­či­la slab­ším nátu­rám, kte­ré nema­jí rády bru­ta­li­tu a nási­lí.

Návrat

Na závěr dneš­ní roz­sáh­lé exkur­ze do svě­ta pre­mi­ér nám zbyl debut­ní sní­mek rus­ké­ho reži­sé­ra Andreje Zvjaginceva z roku 2003. Film se mu, zdá se, pove­dl, pro­to­že na loň­ském fes­ti­va­lu v Benátkách zís­kal Zlatého lva. Jde o pří­běh dvou bra­trů a jejich otce, kte­rý se u nich neče­ka­ně zje­vil po něko­li­ka letech. Během výle­tu na taju­pl­ný ost­rov udí­lí otec synům rady do živo­ta, kte­rých se jim díky jeho dlou­hé nepří­tom­nos­ti zatím nemoh­lo dostat. Starší Andrej otce jakž­takž akcep­tu­je, kdež­to Ivan se sta­ví otci na odpor. Mnoho času pro navá­zá­ní sku­teč­ně rodin­ných vzta­hů však ani jed­no­mu ze tří hlav­ních hrdi­nů nezbý­vá…

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře