Den nezávislosti: Nový útok - VÁLKA V ROCE 1996 A JEJÍ NÁSLEDKY

Mimozemšťané před dva­ce­ti lety téměř zde­ci­mo­va­li pla­ne­tu. Den nezá­vis­los­ti: Nový útok před­sta­vu­je alter­na­tiv­ní rea­li­tu dneš­ní­ho svě­ta.

Příběh začí­ná v roce 1996. Během běž­né­ho let­ní­ho dne a bez varo­vá­ní se sta­lo něco mimo­řád­né­ho. Všechny oči se obrá­ti­ly vzhů­ru k nebi a otáz­ka, zda jsme ve vesmí­ru sami, byla zod­po­vě­ze­na. Během něko­li­ka minut se živo­ty všech lidí na celém svě­tě navždy změ­ni­li. Osud naší pla­ne­ty byl v sáz­ce a Den nezá­vis­los­ti nabral zce­la nový význam. Už to nebyl jen ame­ric­ký svá­tek. Navždy při­po­mí­nal den, kdy se celý svět musel ubrá­nit spo­leč­né­mu nepří­te­li.

Následkem vál­ky v roce 1996 byla vyhla­ze­na polo­vi­na svě­to­vé popu­la­ce. Lidstvo neby­lo ješ­tě nikdy tak blíz­ko cel­ko­vé­mu vymý­ce­ní. Ti, kte­ří pře­ži­li útok mimo­zemš­ťa­nů a zno­vu náš svět vybu­do­va­li, nikdy neza­po­mně­li na pad­lé a dob­ře si uvě­do­mo­va­li, že nej­vět­ší síla spo­čí­vá v jed­no­tě.

Kromě malé buň­ky odpo­ru v afric­kém Kongu, byla hroz­ba vetřel­ců neutra­li­zo­vá­na a svět se začal zve­dat z pope­la. Rekonstrukce zača­la oka­mži­tě. Velká měs­ta a památ­ky po celém svě­tě se poma­lu obno­vi­ly do své býva­lé krá­sy.

Blížící se zni­če­ní lid­stva mělo neče­ka­ný, ale víta­ný postran­ní efekt. Staleté kon­flik­ty a poli­tic­ká nedů­vě­ra vymi­ze­ly a daly vznik­nout bez­pre­ce­dent­ní spo­lu­prá­ci mezi svě­to­vý­mi náro­dy.

Národy se sjed­no­ji­ly a vyu­ži­ly uko­řistě­ných mimo­zem­ských tech­no­li­gíí z roku 1996, aby spo­leč­ně strá­vi­ly posled­ní dvě deká­dy jejich pře­stav­bou a spo­lu­pra­cí na ohrom­ném obran­ném pro­gra­mu, kte­rý měl ochrá­nit naši pla­ne­tu před vetřel­ci. Program obra­ny Země a vesmí­ru slou­žil jako sys­tém včas­né­ho varo­vá­ní a take jako sjed­no­ce­ná glo­bál­ní obran­ná jed­not­ka.

Během tes­to­va­cí­ho letu prv­ní­ho hyb­rid­ní­ho bojo­vé­ho letou­nu nezná­má tech­nic­ká záva­da způ­so­bi­la před­čas­nou smrt plu­kov­ní­ka Stevena Hillera. Hillerova udat­nost ve vál­ce v roce 1996 z něj udě­la­la oblí­be­nou glo­bál­ní iko­nu. Jeho útok na mateř­skou mimo­zem­skou loď v roce 1996 vedl k poráž­ce nepří­te­le. Hiller za sebou zane­chal man­žel­ku Jasmine a syna Dylana.

Po letech vědec­ké­ho výzku­mu a vývo­je po celém svě­tě, byla před­sta­ve­na nová gene­ra­ce vozi­del a zbra­ní. Jednou z nej­lep­ších je H-8, hyb­rid­ní bojo­vý letoun, kte­rý se vymy­ká neví­da­nou rych­los­tí, snad­nou ovla­da­tel­nos­tí a ofen­ziv­ní­mi schop­nost­mi. Využívá antigra­vi­tač­ních moto­rů, antivzdušných/vesmírných děl a dal­ších zbra­ní.

         Uplynulo 20 let a v roli pre­zi­den­ta se popr­vé obje­vi­la žena, pre­zi­dent­ka Lanfordová. Vědci a inže­ný­ři pokra­čo­va­li ve vylep­šo­vá­ní hyb­rid­ních tech­no­lo­gií, ve výro­bě moder­něj­ších bojo­vých letou­nů a vývo­ji ochran­ných sys­té­mů.  Dvacetileté pří­pra­vy na inva­zi, o kte­rých jsme vědě­li, že jed­nou při­jde, vyvr­cho­li­ly.

Ale bude to sta­čit? Vetřelci se totiž také při­pra­vu­jí na nový útok…

---