Doom - Kultovní 3d hra!

V době, když vzni­ka­la Česká repub­li­ka, v době, kdy si vět­ši­na lidí moh­la o počí­ta­či jenom zdát, v době, kdy počí­tač byl za cenu auta, byl Doom prv­ní oprav­do­vou 3D stří­leč­kou pro hrá­če z vlast­ní­ho pohle­du.

Byl taky vel­mi pře­lo­mo­vý a zábav­ný, a tak měl vel­mi vel­ký úspěch a někte­ří hrá­či si nene­cha­jí na hru sáh­nout. Vzniká samo­zřej­mě mno­ho modi­fi­ka­cí, kte­ré původ­ní hru vylep­šu­jí, mění a upra­vu­jí. Objevují se modi­fi­ka­ce, kte­ré mění hru ješ­tě bru­tál­ně­ji, našel jsem i úpra­vu, kte­rá změ­ní gra­fi­ku podob­nou „malo­vá­ní“, vytvá­ře­jí se nové mapy, noví mutan­ti a hlav­ně se fanouš­ci před­há­ně­jí, kdo daný level pro­běh­ne co nej­rych­le­ji.

Rok po prv­ní hře se Doom vrá­til v díle dru­hém. Stále počí­ta­če nemě­li tolik výko­nu, aby se styl změ­nil. V roce 1994 tak vyšel s nový­mi mapa­mi a mutant­ní­mi pří­še­ra­mi. Třetí díl jsme hrá­li až v 21. sto­le­tí, kdy se auto­ři pře­ko­na­li. Na sta­rých Pentiích 4 doká­za­li upéct obvo­dy. V té době to byla jed­na z nej­lep­ších her po strán­ce gra­fi­ky. Grafika byla pře­lo­mo­vá, ty hrát­ky se svět­lem, vyob­ra­ze­ní nepřá­tel a dal­ší věci na hře před­stih­ly dobu.

Doom se postup­ně dostal na kon­zo­le, na mobil­ní tele­fo­ny a tře­ba i na hodin­ky. Jak je svět moder­ní, tak tak sta­rá hra jde hrát i na vše­mož­ných dal­ších gad­ge­tech, pro­to­že i ty malé pro­ce­so­ry, kte­ré máte tře­ba i led­nič­ce, jsou výkon­něj­ší než PC před čtvrt sto­le­tím.

V roce 2013 vyšla ree­di­ce všech Doom her ve ver­zi BFG, kte­rá při­nes­la prv­ní dva Doomy, ve sta­ré čtve­reč­ko­va­né gra­fi­ce a vylep­še­nou 3. hru, vč. DLC.

• Big Farm

Před týd­nem měla pre­mi­é­ru na PC (i nových kon­zo­lích) nej­no­věj­ší ver­ze. Doom 2016! A jme­nu­je se Doom. Autoři pros­tě chtě­jí začít zno­va. V minu­lých letech si Bethesda ově­ři­la, že se může vrá­tit ke sta­rým hrám. Wolfenstein: The New Order a 2. Díl The Old Blood byl pokus­ný krá­lík, kte­rý se vyda­řil a návrat k zave­de­né znač­ce je tím správ­ným smě­rem.

Doom v nové ver­zi je také správ­ný návrat. Tvůrci už mají ově­ře­no, co jim fun­gu­je a teď je jenom o to, aby se původ­ní hrou doká­za­li inspi­ro­vat, zane­cha­li to vyni­ka­jí­cí a vylep­šo­va­li to dob­ré. Nástroje na to mají.

Doom je hlav­ně o tom, že si hráč sebou táh­ne desít­ku růz­ně sil­ných zbra­ní, od jed­no­du­ché bro­kov­ni­ce, přes rake­to­met s rotač­ním kulo­me­tem, po ulti­mát­ní zbra­ně, kte­ré zabi­jí vše­chen život kolem něj. Je to také o zabí­je­ních mutan­tů, nemrtvých a pří­še­rách z pek­la. Ty to dvě nej­dů­le­ži­těj­ší věci zůsta­ly zacho­vá­ny.

Ve tře­tím díle jste na povrch Marsu při­le­tě­li, zaži­li pří­let pekel­ných bytos­tí a prv­ních deset minut byla hra v cel­ku poho­do­vá, a tak se mohl hráč kochat základ­nou, podí­vat se na sebe na zácho­dě v zrca­dle a zahrát něja­ké mini­hry, než se mu do ces­ty posta­vi­li nepřá­te­lé.

V letoš­ním rebo­ot díle je vrh­nut pří­mo mezi mutan­ty a musí se ihned činit, aby jed­no­du­še pře­žil. Příšer, jak mutan­tů, tak vyslan­ců z pek­la, na něj čeká mno­ho. Vrací se pře­váž­ná vět­ši­na nepřá­tel z před­cho­zích dílů a výzvou jsou bos­so­vé, kte­ré neza­bi­je­te ihned na popr­vé, ani na podru­hé, musí­te do nich vyprázd­nit celý arze­nál svých zbra­ní.

Souboje jsou pro Vás při­pra­ve­ny v bitev­ních aré­nách, kde na Vás čeka­jí pří­še­ry, kte­ré jsou lač­né po zabi­tí a vyma­zá­ní z dějin. Občas i v těch­to aré­nách najde­te pomoc v růz­ných chvil­ko­vých vylep­še­ních, napří­klad zabí­je­ní pří­šer jed­ním úde­rem ruky, zná­so­be­ní účin­nos­ti zbra­ní a dal­ší. Mezi sou­bo­jo­vý­mi aré­na­mi hle­dá­te ces­tu kam vlast­ně dál. Najít klíč, někde scho­va­ný mezi mrt­vo­la­mi, ruku, či oko od vstup­ní­ho sen­so­ru a i nale­ze­ní vypí­na­če, kte­rý je vlast­ně úpl­ně naho­ře v horách mezi mra­ky.

• Empire WW3

Při vol­né chví­li odde­chu hle­dá­te skry­té pro­sto­ry, kde najde­te nové zbra­ně, vylep­še­ní ští­tů a dobi­tí zdra­ví přes maxi­mál­ní limit. Objevíte i vtíp­ky, když sbí­rá­te malou hrač­ku a retro kos­tič­ko­va­né leve­ly, kte­ré si může­te při vol­ných chví­lích, kdy se nudí­te a nechce se Vám hlav­ní pří­běh hrát, pus­tit a čeka­jí pro vás dal­ší nepřá­te­lé ve sta­ré 3D gra­fi­ce s původ­ním plo­ši­no­vý­mi objek­ty.

Tím, že se postup­ně obje­vu­jí stá­le nebez­peč­něj­ší nepřá­te­lé, tak si může­te svo­ji posta­vu­ju vylep­šo­vat. Vylepšujete kou­sek po kous­ku své maxi­mál­ní zdra­ví, své maxi­mál­ní brně­ní a účin­nost zbra­ní. Tyto věci se vylep­šu­jí ener­gií, kte­rá nachá­zí v kufrech během ces­ty. Vylepšujete i zbra­ně. Body pro vylep­še­ní dostá­vá­te během ces­ty za zabi­té nepřá­te­le a za spl­ně­ní úko­lů.

V menu během hry na Vás samo­zřej­mě čeká i tro­cha infor­ma­cí, co vás vlast­ně ve hře čeká, k jed­not­li­vým nepřá­te­lům, zbra­ním i k mapě dosta­ne­te dosta­teč­né infor­ma­ce, co máte čekat a jaké má vlast­nos­ti. V menu najde­te i pře­hled­nou 3D mapu, kte­rou si může­te otá­čet a najít si ces­tu k cíli mapy. Postupně ji obje­vu­je­te, a pokud zakop­ne­te na ces­tě o správ­né tla­čít­ko, tak si může­te celou mapu stáh­nout.

Nesmím zapo­me­nout na to, že nemu­sí­te zabí­jet jenom zbra­ně­mi na dál­ku.  Je pro vás při­pra­ve­no dobi­tí nepřá­te­le na blíz­ko. U sla­bých cílů si nemu­sí­te čer­pat nábo­je a ty zabi­je­te holý­ma ruka­ma na popr­vé. U sil­něj­ších pro­tiv­ní­ků je může­te dodě­lat, až když jsou těs­ně před umře­ním. Tím, že je lékár­ni­ček ces­tou straš­ně málo, tak dobi­tí nepřá­tel rukou vám při­lep­ší na zdra­ví a kou­sek tro­cha nábo­jů. Nejsnazší ces­tou, jak oži­vit své tělo na blíz­ko smr­ti a mini­mem zásob, je řetě­zo­vá pila, kte­rou když pou­ži­je­te a roz­čtvr­tí­te nej­bliž­ší­ho mutan­ta, tak vám dobi­je vše na maxi­mum. Je ale tro­cha žíz­ni­vá a náplň do své pily ihned tak nedo­sta­ne­te. Kanystrů ben­zí­nu zas ces­tou moc není a vyčer­pá­vá se straš­ně rych­le. Tak své uplat­ně­ní má jenom občas, kdy je pros­tě nut­né dobít své záso­by.

Jak asi pocho­pí­te, tak prin­cip hry není o tom, kem­po­vat a čekat, až k vám něja­ká pří­še­ra dojde na dostřel, pokud chce­te pře­žít, tak musí­te být akč­ní, zabí­jet mutan­ty a démo­ny po desít­kách, občas něko­ho ruč­ně dodě­lat, abys­te pře­ži­li. Nesmíte se dostat do rohů, kde by vás smrt rych­le dostih­la, nej­lep­ší ces­tou jak pře­žít je vyu­žít veš­ke­ré­ho vol­né­ho pro­sto­ru a uhý­bat před smr­tí a do pro­tiv­ní­ka stří­let hla­va nehla­va. Jakmile bude blíz­ko smr­ti, tak jej ruč­ně zmlá­tit na kous­ky.

Tak bychom měli sin­glepla­yer, kte­ré­ho mám ode­hrá­no více než 8 hodin, baví mně a pokud jsem chyt­rý, tak i v kli­du pře­ží­vám, a to jsou na mně při­pra­ve­ni čím dál těž­ší pro­tiv­ní­ci. Multiplayer, kte­rý hra obsa­hu­je také, zas tolik nehra­ji. Se svý­mi zku­še­nost­mi hra­ní pro­ti živým pro­tiv­ní­kům, zas tolik šan­cí na zába­vu nemám. Jsem vždy na chvos­tu tabul­ky,  jakmi­le se mul­tipla­ye­ro­vé aré­ně obje­vím, tak se ihned válím mrt­vý na zemi.

Svoji posta­vu v mul­tipla­ye­ru postup­ně vylep­šu­je­te, shá­ní­te nové prv­ky brně­ní, nové bar­vy a nové vylep­še­ní, kte­rá vám vylep­šu­jí vlast­nos­ti a umož­ňu­jí lépe sbí­rat při­dě­lo­va­né body.

Třetí část ve hře je inte­gro­va­ný edi­tor leve­lů, o tom rad­ši moc psát nebu­du, je vel­mi jed­no­du­chý, ale zatím jsem nevy­tvo­řil žád­nou při­ja­tel­nou mapu, za kte­rou bych se nesty­děl.

Doom se pove­dl, vše co fanouš­ci oče­ká­va­li, se spl­ni­lo. Dokonce mně i hra pře­kva­pi­la svo­jí zábav­nou sin­glepla­ye­ro­vou kam­pa­ní. Demo (jenom mul­tipla­yer) bylo zkla­má­ní, ale zřej­mě tvůr­ci chtě­li vyzkou­šet hru, jak bude šla­pat v růz­ných počí­ta­čo­vých kon­fi­gu­ra­cích, aby hra­ní v plné hře bylo co nej­ví­ce opti­ma­li­zo­va­né. Hra se poved­la a i za cenu pře­kra­ču­jí­cí 1 000 Kč dopo­ru­ču­ji, aby si ji hrá­či kou­pi­li. Dostanou pekel­ně dobrou hru, kte­rá má za svo­ji cenu dosta­teč­ný obsah. Zábavný sin­glepla­yer, opti­ma­li­zo­va­ný mul­tipla­yer a edi­tor úrov­ní, kte­rý když se nau­čí­te ovlá­dat, vytvo­ří uni­kát­ní mapy, kte­ré nesdí­lí­te po celém inter­ne­to­vém svě­tě.

---

Foto: id Software & Bethesda Softworks

---