(zatím nehodnoceno)
Loading...Autorem článku je Daniel Palička.
Scénář: Jonathan Hickman
Kresba: Rod Reis
Díky „eisnerovské mánii“ na Comics Blogu, kterou již naštěstí máme úspěšně za sebou, se vydání recenzí na x-menovské komiksy z řady „Giant-Size X-Men“ odložilo na neurčito. Do té doby už stihly dovycházet všechny zbylé sešity, na něž jsem se chtěl dříve nebo později vrhnout, a tak mi nezbývalo nic jiného, než je úspěšně dočíst a podrobněji rozebrat. Jedním z posledních sešitů po one-shotech „Jean Grey & Emma Frost“, „Nightcrawler“ a „Magneto“ je mnou dlouho očekávaný „Fantomex“, na který jsem se neskutečně těšil. Proč tomu tak bylo? To vám povím hned vzápětí.
Víte, Fantomex je vskutku zajímavá postava, jež, pokud se jí chopí schopný scénárista, který umí pracovat se zadaným materiálem, má co nabídnout. Poprvé se objevil v Morrisonových „New X-Menech“ a od té doby jsme jej mohli spatřit již v několika moderních titulech, z nichž nejzajímavější je podle mého názoru „Uncanny X-Force“ od Ricka Remendera. A proč tohle všechno vůbec píšu? Jelikož Jonathan Hickman, který se opět chopil v rámci Giant-Size X-Menů scénáře, čerpá z jeho bohaté historie, což se na výsledném produktu podepisuje hned v několika ohledech. Avšak začneme pěkně postupně.
Jak jsem již psal výše, na „Fantomex“ jsem se těšil. Bylo to jednak díky tomu, že kreativní tým byl už od prvního pohledu lákavý, a druhak mě postava Fantomexe neskutečně baví. Je tajemná, záhadná a zajímavá, přičemž patří mezi hrdiny, kteří nejsou jednotvární, ba dokonce šablonovití. Má naopak propracovanou osobnost, což vždycky dokážu v komiksovém světě ocenit. Navíc se mi líbí, jak je “ohebný”, tedy že podstata jeho osobnosti zůstává, ovšem autoři si jej mohou krásně přizpůsobit k obrazu svému. O tom už jsme se ostatně mohli přesvědčit již nesčetněkrát, ale tady Hickman naplno ukazuje, kam až se dá s takovým superhrdinou zajít. Věřte mi, možnosti jsou neomezené, a to až tak, že se dá z komiksové historie vyhrabat řada významných událostí a momentů, na jejichž základě pak postavíte děj jako takový. V případě následujícího one-shotu se to vydařilo na jedničku. Ano, uznávám, objektivně je občas horší se v některých situacích zorientovat a chvíli trvá, než si uvědomíte, co se zrovna děje, každopádně to nemění nic na jeho kvalitách. Čím víc navíc máte načteno, o to více pak oceníte všemožné narážky a reference na minulé dění.
Nyní je dobré, abych vám něco pověděl k ději. I když… já raději pro tentokrát nebudu psát vůbec nic konkrétního, a to z jednoho prostého důvodu. Příběh one-shotu „Giant-Size X-Men: Fantomex“ není tak jednoduchý, jak se na první pohled může zdát, a i když jde veskrze jen o čistokrevnou akci podobně jako v případě všech předchozích dílů, rozhodně si nesmíte myslet, že půjde o jednoduché čtení. Právě naopak! Musíte občas dávat pozor, neboť hned několikrát se bude skákat v čase, ovšem ne tak, jak byste si mohli zprvu myslet. Bude se přeskakovat mezi několika časovými úseky, během nichž se budou dít opravdu šílené věci, a na každé stránce se objeví něco, co vás zaskočí. Už od začátku zkrátka musíte počítat s tím, že nevíte, jaké věci na vás mohou vyskočit, a tak není o nečekané momenty vůbec nouze.
S příběhem se taktéž pojí akce. Scénář je ostatně napěchovaný bombastickými sekvencemi na každičké stránce, které jsou jednak krásně nakreslené, k čemuž se ještě později dostaneme, druhak mají dynamiku a správně se v nich pracuje nejen s tempem, ale také s nulovou limitací komiksového média. Naštěstí se ovšem myslí i na postavy. I když žádná z není natolik propracovaná, aby přestínila výborně napsaného hlavního hrdinu, jenž je napsaný bravurně, drží si i tak slušnou kvalitu díky Hickmanově stylu psaní. On zkrátka ví, jak má psát hrdiny a záporáky.
Nesmím opomenout kresbu. Rod Reis se u mě začíná stávat jedním z nejlepších moderních kreslířů, jež má Marvel pod svými křídly. Myslím si, že jeho styl je nápaditý, a kromě toho je také svěží a osobitý. Zbožňuji jeho práci s panely. Když se podíváte na to, jak krásně si umí vyhrát s jednotlivými stránkami, budete se až divit, jak talentovaný tento kreslíř je. V podstatě se stačí podívat na přiložené ukázky, jež v článku najdete, a myslím si, že vám během pěti minut spadne čelist. Navíc, abych nezapomněl, oceňuji práci coloringu, který se naprosto povedl. V tomto směru tedy nemám moc co vytknout.
Kdybych měl shrnout svůj názor, one-shot „Giant-Size X-Men: Fantomex“ je bezesporu tím nejlepším, co v sérii doposud vyšlo. Když to srovnám s „Magnetem“, kterého jsem na Comics Blogu recenzoval minule, rozdíl v kvalitě je vážně znatelný. Kdybych měl být ještě kritičtější, dovolil bych si říct, že „Magneto“ je v porovnání s „Fantomexem“ jen slabý odvar. Pokud hledáte kvalitní, neotřelý a zábavný sešit, kde si budete užívat každého panelu, je tento určený přímo pro vás. Rozhodně nebudete litovat vašeho času, který u čtení strávíte. Za sebe mohu vřele doporučit. Dávám velký palec nahoru!
Nejnovější komentáře