#DP151: Nejmocnější hrdinové Marvelu: Doctor Octopus

 Autorem článku je Daniel Palička 

V zahraničí vydalo Hachette Fascicoli jako 121. knihu ze série "Nejmocnější hrdinové Marvelu". Původně vyšlo jako číslo 3 série Amazing Spider-Man a jako čísla 1 až 5 minisérie Spider-Man: Doctor Octopus: Year One v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii vyšlo v srpnu 2018. 

Scénář: Zeb Wells, Stan Lee, Steve Ditko

Kresba: Kaare Andrews, Steve Ditko

Osobně považuji Doctora Octopuse za jednoho z nejzajímavějších spidermanovských záporáků vůbec. Byly dokonce doby, kdy jsem ho označoval za Spider-Manova záporáka číslo jedna, protože byl a doteď je mým velkým oblíbencem. Upřímně, není se čemu divit. Jeho pohnutkám a názorům člověk porozumí a svým designem ohromí na první dobrou. Navíc, univerzálně využitelná mechanická chapadla, jež člověku hravě poslouží nejen pro účely uchopení objektů, ale také na rychlejší přesun z místa na místo a na efektivní obranu před útoky, jsou prvek, díky kterému Otto Octavius oproti jiným zločincům vyniká. Připočteme-li k tomu ještě vysoký intelekt a uvěřitelnou motivaci, dostaneme vychytralého, podlého a charakterově propracovaného zlosyna, k němuž si lze utvořit silnou citovou vazbu, a dokonce s ním sem tam názorově souhlasit. Mohu tak s jistotou tvrdit, že Otto má ve světě Marvelu co nabídnout. A když se jej čirou náhodou zhostí ostřílený scénárista s roky zkušeností, dokáže s ním dělat psí kusy (Dan Slott by mohl vyprávět). Možná právě proto jsem se na svazek “Nejmocnější hrdinové Marvelu: Doctor Octopus” hrozně těšil, poněvadž jsem byl zvědavý, jaké příběhy si na mě tvůrci kompletu přichystají. 

Již tradičně nabízí kniha dva uzavřené příběhy - jeden starý a jeden moderní. Byl tedy zachován tradiční model kompletu, na jaký jsme zvyklí. Úvodní příběh, nesoucí název “Spider-Man versus Doctor Octopus”, byl původně vydaný v sešitě “Amazing Spider-Man #3”. Jak již název napovídá, jde o vůbec první pořádný střet Spídi a Doctora Octopuse v marvelovském univerzu. Sešit zároveň funguje jako plnohodnotný origin, takže kromě spektakulárních akčních scén dojde rovněž řada i na několik emotivních okamžiků, které nám poodkryjí detaily z Octaviova života vědce.

Nutno podotknout, že ačkoliv se jedná o sešit z 60. let, je čtivý a překvapivě zábavný i dnes. Stan Lee - na rozdíl od jiných sérií, které v té době psal - nevsázel na sáhodlouhé, zbytečně upovídané pasáže. Jistě, někdo by mohl namítnout, že Lee i přesto píše strašně upovídané postavy, což je sice pravda, ale je to čistě ku prospěchu věci, protože díky tomu má scénárista možnost lépe vykreslit postavy a naplno rozvinout jejich charakter. Navíc, ve scénáři sotva najdete popisy v barevných rámečcích. A když už je tvůrčí tým použije, jsou naštěstí na správném místě a nejsou kdovíjak sáhodlouhé a popisné. Co osobně musím z hlediska scénáře trošičku vytknout, je dějová linka kolem Petera Parkera, který si není jistý svými vlastními schopnostmi. Chápu, proč ji do vyprávění Lee dosadil, ale dle mého názoru působila strašně trapně a nuceně. To je však jediná vada na kráse. Jinak si myslím, že úvodní sešit splňuje předpoklady kvalitního retro příběhu. Hravé, svižné vyprávění je krásně doplněno o kresbu Steva Ditka a postavy jsou zpracovány sympaticky, a to až tak, že si k nim utvoříte vztah. K představení Doctora Octopuse jsme si na začátek nemohli přát nic lepšího. Zazáří totiž hned v několika scénách.

Přesouváme se k moderní části, která nám nabídne minisérii “Spider-Man/Doctor Octopus: Year One”. Jméno “Spider-Man” v názvu je docela zavádějící. Ačkoliv se v druhé polovině objeví coby hostující postava, hlavní roli zde hraje především Doctor Octopus. Zato “Year One” je použito zcela oprávněně. Komiks nás totiž v rámci pěti sešitů provede Octopusovým nelehkým životem (od krutého mládí až po dospělost). Scénárista nám přes tragický příběh plný překvapivých zvratů a truchlivých momentů poodkryje minulost nepochopeného hocha a ukáže nám, jak se z na první pohled obyčejného studenta, žijícího v nelehkých podmínkách, stane arcinepřítel jednoho z nejproslulejších marvelovských hrdinů.

Zeb Wells je můj velký oblíbenec, a tak jsem byl zvědavý, jak se se zmodernizovaným zrodem Otta Octavia popasuje. Musím říct, že to zvládl s grácií. Prostor pěti sešitů využil na maximum a v každé části nám bez příkras prezentuje osudové momenty Ottova života. Celým vyprávěním se nese tísnivá, depresivní atmosféra, jež napomáhá k lepšímu vyznění jednotlivých scén. A jako by toho nebylo málo, Wells se nebojí už tak pochmurné vyznění komiksu doplnit o scény, kdy můžeme naplno prozkoumat nejen myšlenky Doctora Octopuse, ale také jeho pesimistické vnímání okolního světa (z některých panelů vás bude mrazit po zádech, doslova). Samozřejmě, dojde řada i na pár příjemných akčních sekvencí, ovšem ty jsou důležité až úplně na konci. Velká část děje je tvořena především konverzacemi mezi postavami, díky čemuž je zápletka mnohem komornější, než by kdo býval čekal. Je to čistě ku prospěchu věci. Scénárista se aspoň může věnovat důležitým věcem a nemusí řešit zbytečné serepetičky. A já nemohu dodat nic víc než jen to, že se Wellsovi podařilo vykonstruovat výtečnou zápletku, okořeněnou o jedinečnou kresbu Kaara Andrewse.

Sečteno a podtrženo, svazek “Nejmocnější hrdinové Marvelu: Doctor Octopus” je další trefou do černého v rámci záporáckých svazků. Úvod od dua Stan Lee a Steve Ditko je pěknou sondou do období Spider-Manových začátků na stránkách pravidelné komiksové série, v rámci něhož se dozvíme, jak vypadal skvělý debut Docka Ocka. Oproti tomu temná, emocemi nabitá minisérie od Zeba Wellse a Kaara Andrewse nabízí nezapomenutelný zážitek, jenž vás bude bavit od začátku až do konce. Mrazivější origin jednoho z nejproslulejších spidermanovských záporáků byste pohledali marně. Podle mě je recenzovaný kousek dalším parádním zářezem v rámci “Nejmocnějších hrdinů Marvelu”. Zároveň musím dodat, že k seznámení se s Doctorem Octopusem je následující kniha naprosto ideální. Vřele doporučuji! 

P.S.: Při menším bádání na internetu jsem narazil na alternativní obálku samotného svazku. Nevím, zda jde o oficiální výtvor, ovšem pokud by vás zajímalo, jak vypadá, můžete se podívat na přiložený snímek níže: