Autorem článku je Daniel Palička
Po knize “Nejmocnější hrdinové Marvelu #99: Silk” přichází na řadu další pavoučí bojovnice, která tentokrát debutovala během spidermanovského eventu “Spider-Verse”. Řeč je o Spider-Gwen, která se v rámci české edice Nejmocnějších hrdinů Marvelu představuje v již 100. čísle kompletu. Pomalu, ale jistě se tak začínáme blížit ke konci. Nicméně, abych se vrátil zpět k recenzovanému kousku, musím podotknout, že já osobně mám Spider-Gwen coby postavu velmi v oblibě. Její samostatnou sérii od Jasona Latoura miluji a s jejím vývoj, který si za dobu její komiksové existence prožila, jsem spokojený. Proto jsem byl zvědavý na to, jaký komiks tvůrci vyberou do hlavní částí. Bohužel, jejich volba nedopadla zrovna šťastně. Ale začněme pěkně popořadě.
Svazek - podobně jako minule recenzovaná Silk - obsahuje dva příběhy. První z nich, “Na okraji Spider-Verzu”, původně vyšel v minisérii Edge of Spider-Verse, která vynikala tím, že každé číslo bylo zaměřeno na stěnolezce z jiné alternativní reality. Vždy jste se dozvěděli původ samotného hrdiny, jakými oplývá schopnosti, v čem oproti jiným Spider-Menům vyniká a jaké jsou jeho slabiny. Velká výhoda jednotlivých originů tkvěla v kreativní svobodě, ale především v žánrové rozmanitosti. Nehrozilo, že byste četli jednu a tu samou šablonovitou zápletku pořád dokola, a tvůrci si aspoň mohli více vyhrát s některými nápady. Co se týče původu Spider-Gwen, ten se opravdu vyvedl. Úvodní sešit je hravý, svižně odsýpající a akčně nabitý. Postavy spolu se světem, ve kterém se děj odehrává, jsou propracované a z hlediska charakteru dostatečně zajímavé, abyste si k nim utvořili silnou citovou vazbu. Tohle všechno je doplněno o nápadité výtvarno Robbiho Rodrigueze, jež je umocněno coloringem Rica Renzy. Za mě spokojenost, na představení ústřední hrdinky naprosto ideální.
Každopádně, tohle bych komiksu ještě mohl prominout. Jsem si totiž plně vědom, že tehdy neměli autoři kompletu moc volnou ruku. V zahraničí paralelně vycházel Ultimátní komiksový komplet, v němž přišla řada na pár příběhů ze sólové řady Spider-Gwen, a v době vydání, čili někdy během roku 2018, nebylo z čeho vybírat. Nicméně, to nemění nic na obecných kvalitách komiksu. Bohužel, interdimenzionální dobrodružství selhává hned v několika bodech. Mike Costa se snaží za každou cenu využít co nejvíce postav, což vede k tomu, že jejich charakter moc nevynikne a nezbyde moc prostor na jejich vývoj. Scénář je sem tam chaotický, zbytečně se skáče z jednoho místa na druhé a Electro mě coby záporák nijak neuchvátil. Co se týče kresby, neřekl bych, že je špatná, ovšem ve srovnání s úžasným Rodriguezovým stylem jde o výrazný propad. Neurazí, ale nenadchne. Ale abych jen nekritizoval, musím pochválit humornou sekvenci ze začátku prvního sešitu, pár příjemných momentů, několik solidně napsaných interakcí mezi postavami a ucházející akci. Tyto aspekty však komiks nijak nezachraňují. Bohužel… Že bych byl ze čtení kdovíjak odvařený, se říct nedá. Naopak, byl jsem štěstím bez sebe, když jsem se konečně dostal na konec. Ryzí satisfakce!
Abych to krátce shrnul, “Nejmocnější hrdinové Marvelu #100: Spider-Gwen” je špatný a naprosto zbytečný svazek, jehož úvod sice začíná bravurně, poté ovšem sklouzne do podprůměrných kvalit. Upřímně, pro lepší seznámení se Spider-Gwen vřele doporučuji její samostatnou sérii od Jasona Latoura, která je naprosto výborná. Pokud ji vyzkoušíte, nebudete litovat. Minimálně se dozvíte více a budete po dočtení mnohem spokojenější s výsledkem. Recenzovaný kousek si raději ani nepořizujte.
