#DP161: Batman/Fortnite: Bod nula #2

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Christos Gage 

Kresba: Reilly Brown

Na druhý sešit minisérie “Batman/Fortnite: Bod nula”, který česky vyšel 4. května, jsem byl poměrně zvědavý. První číslo (recenzi na něj naleznete přímo zde) mě příjemně překvapilo, protože jsem nečekal, že bych dostal příjemný, svižně odsýpající komiks, u nějž bych se i párkrát pousmál. O zázrak sice nešlo, ovšem o žádnou velkou katastrofu také ne. Závěrečný zvrat mě zaujal, takže mě zajímalo, jakým způsobem bude Christos Gage, autor scénáře, směřovat zápletku dál.

Osobně musím říct, že se děj - aspoň prozatím - ubírá docela zajímavým, leč občas předvídatelným směrem. Batman, který se ocitl ve světě Fortnitu, si začíná uvědomovat, jak fungují pravidla hry, a pomalu, ale jistě se adaptuje na jemu neznámé prostředí. Nicméně, má to svůj háček: nic si nepamatuje. Neví, jak se jmenuje, ani kde se zrovna nachází. Jediné, co mu v danou chvíli může aspoň trochu pomoci, jsou zprávy vepsané na zadní straně jeho rukavic. Jak se zdá, jde o zprávy, které si zapsal, aby mohl lépe promyslet svou strategii. Pomohou mu však úspěšně v jeho cestě za přežití? A dopátrá se nových informací o šíleném neprobádaném světě Fortnitu? 

Příběh se zase posunul o kus dál. Došlo na pár dobrých akčních scén, jimž nechybělo tempo, ani spád. Vypíchnout musím především sekvence, kdy se Batman na několika závěrečných stránkách spojí s Catwoman, aby společně porazili nebezpečné nepřátele. Obzvlášť krásná je předposlední stránka, kterou spolu s úžasnou stránkou s Batmanem stojícím na kameni mohu označit za vrchol celého sešitu. Šlo o vskutku nádherný moment, to vám povím! A to se ani nerozepisuji o Harley Quinn, která docela zazářila. Až budete číst, tak pochopíte. 

Bohužel, na rozdíl od prvního čísla zde došlo na nudnější pasáže, které většinou sloužily k dovysvětlení některých nejasností či záhad, jež zatím nebyly zcela objasněny. Ano, komiks by neměl být postavený pouze na bezhlavé akci a měl by čtenáři naservírovat i klidnější pasáže, během nichž si může “odpočinout”, poznat postavy a vstřebat některé detaily. Toho si jsem plně vědom. Každopádně, přišlo mi, že když Gage musel za každou cenu cokoliv objasnit, tak scénář najednou ztrácel dech a něco mu chybělo. Na druhou stranu, opět zdůrazňuji, že jde jen o můj subjektivní problém. Z objektivního hlediska v žádném případě nejde o velkou vadu.     

U všech ostatních aspektů pak platí úplně to samé, co jsem psal již v recenzi na první číslo. Kresba Reillyho Browna neurazí, ani nenadchne, styl vyprávění mi vcelku vyhovuje a celý koncept mi zatím přijde relativně dobře zpracovaný. Uvidíme, co přinesou další části, ovšem za sebe mohu říct, že jsem v tuto chvíli spokojený. Bude-li brát čtenář sešit “Batman/Fortnite: Bod nula #2” jako ryze odpočinkové a nenáročné čtivo, pak si čtení užije. Těm ostatní, kteří hledají sofistikované, do detailu prošpikované komiksové dílo plné nečekaných zvratů, doporučuji, aby raději sáhli po něčem krapet jiném, protože tohle by rozhodně nebyl jejich šálek kávy. 

Na Comics Blogu také najdete recenzi na:

Batman/Fortnite: Bod nula #1