Dragonlance…Sága dračích kopí

Kéž se tvůj meč nikdy nezlo­mí.
Kéž tvé brně­ní nikdy nezre­zi­ví.
Kéž tři měsí­ce vedou tvo­ji magii.
Kéž jsou tvé mod­lit­by vysly­še­ny.
Kéž je tvůj vous dlou­hý.
Kéž ti tvůj Životní úkol nikdy neu­ra­zí nos.
Kéž tvá pra­kov­ka zpí­vá.
Kéž tvá vlast vzkvé­tá.
Kéž dra­ci nikdy nepře­sta­nou vzlé­tat do tvých snů.

Věnování Krynnským pout­ní­kům, Draci let­ní­ho žáru

O sérii DragonLance by se dalo mlu­vit nebo psát vel­mi dlou­ho. Za dobu své­ho trvá­ní si tato série, her­ní svět a dal­ší při­po­je­né pro­duk­ty vydo­by­ly stej­ně sta­bil­ní mís­to na fan­ta­sy oblo­ze jako samot­ná pra­vi­dla Dungeons and Dragons, série Magic the Gathering nebo tře­ba kni­hy Forgotten Realms. Je to zkrát­ka dal­ší svět, se kte­rým je potře­ba za všech okol­nos­tí počí­tat a je chy­bou se o něm nezmí­nit.

Narazil jsem na ně před mno­ha lety. U kama­rá­da jsem pro­chá­zel vel­mi dob­ře záso­be­nou fan­ta­sy kni­hov­nu a zau­ja­ly mne obál­ky s dra­ky. Draky má tak nějak rád kaž­dý. Měl jsem tak v ruce tři díly Dračích kro­nik v původ­ních vyni­ka­jí­cích obál­kách, kte­ré už dneska sko­ro nejde sehnat. Tím neří­kám, že nové obál­ky a dal­ší díly jsou mizer­né, ale člo­věk čas­to nerad opouš­tí vydá­ní, se kte­rým se setkal popr­vé. Je to to samé, jako původ­ní obál­ky Feistova Mága.

Zpět k dra­kům. Měl jsem tak v ruce Draky pod­zim­ní­ho sou­mra­ku, Draky zim­ní noci a Draky jar­ní­ho úsvi­tu. Na všech obál­kách něko­lik mne zatím nezná­mých postav a za nimi draka jed­nou čer­ve­né­ho, pak mod­ré­ho a nako­nec zele­né­ho. A čeka­lo mne asi 1200 stran fan­ta­sy četby…po jejímž absol­vo­vá­ní dodá­vám fan­ta­sy čet­by jako řemen!

Po letech se mi sta­lo, že jsem u jed­né kni­hy řval smí­chy, pla­kal doje­tím a hrdi­nům přál vše dob­ré i s nimi napros­to sou­cí­til v oka­mži­cích jejich smut­ku.

Série samot­ná vychá­zí z kla­sic­kých pra­vi­del DnD a drží se tudíž jejich záko­ni­tos­tí. Ne tím, že bys­te v poznám­kách pod tex­tem měli v sou­bo­jo­vých scé­nách zapsá­ny hody kost­kou na útok, ale respek­tu­jí napří­klad nut­nost uče­ní se kouz­lům a nekom­pa­ti­bi­li­tu magií kně­ží, dru­i­dů a čaro­dě­jů, stej­ně jako roz­dě­le­ní mágů pod­le nau­tra­li­ty, dob­ra nebo zla.

A pak je tu Raistlin. Raistlin Majere, čaro­děj se zla­tou kůží a zor­nič­ka­mi ve tva­ru pře­sý­pa­cích hodin. Prošel mno­hý­mi časy i svě­ty, vidí osud kaž­dé bytos­ti a jedi­ná věta reál­né oso­by dala vznik­nout jeho cha­rak­te­ru. Abych tro­chu při­blí­žil atmo­sfé­ru, dovol­te úry­vek z před­mlu­vy kni­hy Procitnutí mága:

„JE TOMU UŽ VÍCE NEŽ DESET LET, KDY JSME SE popr­vé sešli v mém malém bytě, abychom si zahrá­li hru. V té době Dragonlance zna­la jenom malá hrst­ka z nás, byla to pro nás novin­ka plná pří­sli­bů, jejíž hod­no­tu jsme dosud nedo­ce­ni­li. Hráli jsme prv­ní dob­ro­druž­ství, kte­ré se po čase uká­za­lo být nád­her­nou zku­še­nos­tí pro mili­o­ny dal­ších — ale tu noc, jak si vzpo­mí­nám, jsme vlast­ně ani nevě­dě­li, co vůbec dělá­me.

Já jsem hru hrál pod­le svých narych­lo sesta­ve­ných pozná­mek. Moje žena a Margaret byly teh­dy také mezi ostat­ní­mi hos­ty, kte­ří se ze všech sil sna­ži­li vytvo­řit své posta­vy z pou­hých nejas­ných obrysů, jež jsme jim dali. Kdo byli ti Hrdinové Kopí? A jací ve sku­teč­nos­ti vlast­ně byli?

Začali jsme hrát hru a já se teh­dy obrá­til na své­ho dob­ré­ho pří­te­le Terryho Phillipse a zeptal jsem se ho, co dělá jeho hrdi­na. Terry pro­mlu­vil… a svět Krynnu se tak navždy změ­nil. Jeho chrapla­vý hlas, jeho sar­kas­mus a hoř­kost, mas­ku­jí­cí aro­gan­ci a sílu, kte­rá nikdy nepo­tře­bo­va­la být zdů­raz­ňo­vá­na, to vše bylo náh­le tak sku­teč­né.

Všichni v míst­nos­ti byli ochro­me­ní i vydě­še­ní záro­veň. Margaret do dneška tvr­dí, že Terry na sobě teh­dy na tom večír­ku měl čer­né rou­cho.

Terry Phillips si vybral za svou posta­vu Raistlina a tou­to osu­do­vou vol­bou dal vznik­nout té nej­zá­sad­něj­ší posta­vě z Dračích kopí. Terry dokon­ce napsal i game­book o Raistlinově zkouš­ce, jež měla stej­ný název jako kni­ha, kte­rou nyní drží­te v ruce.

Krynn – a to už vůbec nemlu­vím o Margaret a o mně samot­ném – dlu­ží Terrymu podě­ko­vá­ní za to, že nám Raistlina při­ve­dl.

Ostatní posta­vy z Dračích kopí mají jiné tvůr­ce, ale Margaret dáva­la od samé­ho začát­ku všem zain­te­re­so­va­ným oso­bám na vědo­mí, že Raistlin je výhrad­ně a jen její. My ostat­ní jsme jí nikdy toho­to tem­né­ho mága nezá­vi­dě­li – zdá­lo se totiž, že ona jedi­ná doká­že zjem­nit jeho vlast­nos­ti a uti­šit jeho neklid­nou duši. Pravdou je, že Raistlin nás ostat­ní děsil tak, že jsme se před ním radě­ji drže­li zpát­ky. Jedině Margaret vědě­la, jak tuto hlu­bo­kou pro­past pře­ko­nat.

Raistlin Majere je asi nej­zá­sad­něj­ší posta­vou série, ale roz­hod­ně ne jedi­nou, kte­rá sto­jí za pozor­nost. Tanis Půlelf s jeho milost­né pro­blémy, Tas Bosonožka jako šotek neschop­ný cítit strach (u šot­ků je to bio­lo­gic­ká vlast­nost, ne poru­cha), skle­ro­tic­ký a senil­ní čaro­děj Fišpán při­ka­zu­jí­cí dra­kům či nemi­lo­srd­ná Kitiara Uth Mather…

Krásu všem kni­hám při­dá­vá také to, že vol­ně vychá­zí se ze sku­teč­ně ode­hra­ných dob­ro­druž­ství auto­rů samot­ných. Asi ne celý jejich prů­běh, ale část roz­hod­ně ano.

Je pak jen dob­ře, že čes­ké pře­kla­dy zača­ly opět vychá­zet a opět se tak obje­vi­ly na pul­tech. V tro­chu jiném for­má­tu, s jiný­mi obál­ka­mi, ale stá­le DragonLance. Vzhledem k tomu, že celý svět zahr­nu­je si zatím asi 49 sérií, kaž­dou v počtu 3 – 7 svaz­ků, máme se roz­hod­ně ješ­tě na co těšit.

Nakonec není od věci zmí­nit fil­mo­vou ver­zi.

Ta se sice vyda­la ces­tou ani­má­ku v kom­bi­na­ci kla­sic­ké­ho kres­le­ní a počí­ta­čo­vé ren­de­ra­ce, ale upřím­ně si mys­lím, že tahle kom­bi­na­ce má ve fan­ta­sy a sci­fi dílech něco do sebe. Rozhodně mi neva­di­la a je to zase něco tro­chu jiné­ho. Osobně jsem měl pocit, jako kdy­bych to spíš hrál než viděl jako film, což je u fan­ta­sy fil­mu milé.

Hudba se poved­la a vol­ba hla­sů pro jed­not­li­vé posta­vy taky. Film zpra­co­vá­vá pří­běh Draků pod­zim­ní­ho sou­mra­ku a o dal­ším sním­ků z toho­to uni­ver­za nevím.

Základ: ang­lo ame­ric­ká fan­ta­sy zalo­že­ná na pra­vi­dlech Dungeons and Dragons

Navíc:

• cha­rak­te­ry, kte­ré při­ros­tou k srd­ci
• drže­ní se záko­ni­tos­ti DnD
• vel­mi podrob­ně navr­že­ný svět

Blog auto­ra: http://umenivyberu.cz

---