Nejlepším lékem proti samotě a smutku jsou knihy, nejlepší čtenáři jsou z Broken Wheel a nejlepší sex je ten, který jsme neměli…

Co může spo­jo­vat dvě ženy odliš­né­ho věku, žijí­cí v jiných svě­ta­dí­lech? Osmadvacetiletou Saru, pro­da­vač­ku knih ze švéd­ské­ho Hannige a stár­nou­cí Amy, kte­rá žije v Americe, ve stá­tě Iowa, mezi neko­neč­ný­mi lány kuku­ři­ce, na mís­tě pojme­no­va­ném pod­le zlo­me­né­ho kola při­stě­ho­va­lec­ké­ho vozu. Obě ženy se sezná­mí pro­střed­nic­tvím knih a pra­vi­del­nou výmě­nou dopi­sů vznik­ne zvlášt­ní přá­tel­ství. Proto, když Amy navrh­ne Saře, aby u ní strá­vi­la v létě dva měsí­ce prázd­nin, kon­zer­va­tiv­ní Sara pozvá­ní při­jí­má.

Když však při­je­de do sou­sed­ní­ho měs­teč­ka Hope, doví­dá se, že Amy zemře­la, a má v ten den pohřeb. Místo ní se stá­vá jejím kolek­tiv­ním hos­ti­te­lem Broken Wheel. Osudy obou žen se přes­to pro­lí­na­jí a Sara se vypra­ví intu­i­tiv­ně po ces­tě, kte­rou vyšla­pa­la Amy, jde po ní dob­ro­vol­ně a zalí­bí se jí nato­lik, že by na ní ráda zůsta­la…

Knihy, kni­hy, kni­hy, ty tvo­ří nit pří­bě­hu a nikdy nezač­nou nudit. Sara se z pou­hé čte­nář­ky mění opět v pro­da­vač­ku, nebo spí­še v ženu, kte­rá před­čí­tá a dopo­ru­ču­je kni­hy. A Slovo, kte­ré­mu tak­to pomů­že do svě­ta, začne dělat svou prá­ci samo. „Usmívala se. Její knih­ku­pec­tví bylo hoto­vé. Svého dru­hu doko­na­lé.” Ale do spo­leh­li­vé­ho svě­ta vypra­vo­vá­ní začne pro­sa­ko­vat svět oprav­do­vý, kde nebý­vá po pár strán­kách jas­né, jaký bude konec. Probíhají zde dva pro­ce­sy najed­nou, Sara mění kni­ha­mi své čte­ná­ře a její čte­ná­ři násled­ně mění ji. Brání se tomu, ale není důsled­ná, zvláš­tě co se týče Toma, synov­ce Amy. „…když odsud Sara odchá­ze­la, doká­za­la si vyba­vit věci, kte­ré spo­lu děla­li a kte­ré si řek­li, a to, jak se jeho tělo tisklo na to její, a povzdech­la si, napůl spo­ko­je­ně, napůl frustro­va­ně. Tohle byl bez­po­chy­by nej­lep­ší sex, kte­rý nemě­la.“

Román je roz­dě­len do kapi­tol, kte­ré jsou uvá­dě­ny dopi­sy, jež v minu­los­ti napsa­la Amy Saře. Obsah při­bli­žu­je adre­sá­to­vi, kte­rým je v tom­to pří­pa­dě čte­nář i Sara, jed­not­li­vé oby­va­te­le ospa­lé­ho měs­teč­ka. Mezi řád­ky se obje­vu­jí odka­zy na vel­ké množ­ství sou­čas­ných knih i na kla­si­ky evrop­ské a ame­ric­ké lite­ra­tu­ry.  Vyprávění je napsá­no v er-formě, a tak se čte­nář doví­dá, jaké myš­len­ky posta­vám táh­nou hla­vou a jakou si sebou nesou minu­lost.  Dialogy jsou uvě­ři­tel­né a oži­vu­jí dějo­vou linii.

Přestože jsou bez­chyb­ně napl­ně­ny zása­dy kla­sic­ké­ho vyprá­vě­ní a konec začne být v dru­hé polo­vi­ně kni­hy jas­ný, nezmen­šu­je to ani napě­tí tex­tu, ani hloub­ku čte­nář­ské­ho pro­žit­ku. A navíc by čte­ná­ři z Broken Wheel kni­hu „Čtenáři z Broken Wheel dopo­ru­ču­jí”, sto­pro­cent­ně dopo­ru­či­li…

BIVALD, Katarina. Čtenáři z Broken Wheel dopo­ru­ču­jí. Přeložila Martina KAŠPAROVÁ. Brno: Host, 2016. ISBN 978-80-7491-528-4.