Druhý báječný hotel Marigold - Znovu se ubytovat

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Divácky úspěš­ná kome­die BÁJEČNÝ HOTEL MARIGOLD z roku 2012 vza­la divá­ky na ces­tu se sku­pi­nou sed­mi brit­ských důchod­ců, kte­ří zaris­ko­va­li a roz­hod­li se svůj odchod do důcho­du vyře­šit poby­tem v nově ote­vře­ném indic­kém hote­lu, kte­rý se ori­en­to­val na „star­ší a krás­nou“ kli­en­te­lu. I když se uká­za­lo, že hotel má své nej­lep­ší časy za sebou, jeho noví, nebo­jác­ní a opti­mis­tič­tí oby­va­te­lé si bez ohle­du na svůj věk uvě­do­mí, že to nej­lep­ší je tepr­ve čeká. V DRUHÉM BÁJEČNÉM HOTELU MARIGOLD se zno­vu čle­no­vé původ­ní­ho obsa­ze­ní v čele s Judi Dench, Maggie Smith, Billem Nighym a Devem Patelem potká­va­jí s nový­mi posta­va­mi v podá­ní her­ců, jako jsou Richard Gere, Tamsin Greig a David Strathairn.

Původní film divá­ky pře­kva­pil. Představil totiž nesou­ro­dou sku­pi­nu oby­čej­ných, cha­rak­te­ro­vě slo­ži­tých, ale záro­veň legrač­ních lidí, kte­ří se pus­tí do odváž­né­ho dob­ro­druž­ství, při­tom se jed­ná o seni­o­ry v podá­ní těch nej­lep­ších her­ců své gene­ra­ce. Film se stal kasov­ním trhá­kem ve Velké Británii i Spojených stá­tech. Celosvětové trž­by se vyšpl­ha­ly na 136 mili­o­nů dola­rů. Film zís­kal uzná­ní kri­ti­ky a nomi­na­ce v kate­go­rii nej­lep­ší film od Hollywood Foreign Press, BAFTY a Screen Actors Guild.

“Všichni jsme tím byli pře­kva­pe­ni,” vzpo­mí­ná drži­tel­ka Oscara Judi Dench, kte­rá se vra­cí v roli Evelyn, ele­gant­ní dámy, jež po smr­ti man­že­la odces­to­va­la do Indie, kde se před ní ote­vře­la celá řada pří­le­ži­tos­tí. “První film měl obrov­ský úspěch. Bylo úžas­né, kolik lidí za mnou při­šlo, aby si se mnou o fil­mu pro­mlu­vi­li. Takže být zpát­ky v Indii a pra­co­vat na jeho pokra­čo­vá­ní bylo fan­tas­tic­ké.“

Bill Nighy se opět zhos­til role Douglase, nyní bez­na­děj­ně zami­lo­va­né­ho do nepo­la­pi­tel­né Evelyn. “Vždycky jsem měl pocit, že by z toho­to ori­gi­nál­ní­ho pří­bě­hu mohl být dob­rý film, ale nena­padlo mě, že by mohl mít tako­vý úspěch. Zřejmě se stre­fil do vku­su lidí a je potě­šu­jí­cí, že ho mohu dělat podru­hé,” dodá­vá herec.

Všichni zúčast­ně­ní byli rádi, že se film zamě­řil na čas­to pře­hlí­že­nou sku­pi­nu oby­va­tel­stva. “Báječný hotel Marigold vyprá­věl trou­fa­lým a vře­lým způ­so­bem o živo­tech a vzta­zích lidí, kte­ří už dosáh­li pokro­či­lej­ší­ho věku a to na tom bylo při­taž­li­vé,” říká hereč­ka, Lillete Dubey, kte­rá ztvár­ni­la paní Kapoorovou. “Byl to jeden z mála fil­mů, kte­rý se pus­til do této téma­ti­ky v radost­ném duchu, film, kte­rý říká: ‘Ať je vám 60 nebo 70, život vás nepře­sta­ne pře­kva­po­vat, pokud mu to dovo­lí­te.’”

Producenti Graham Broadbent a Peter Czernin při­zná­va­jí, že byli zpo­čát­ku opa­tr­ní, co se týče pokra­čo­vá­ní nezá­vis­lé­ho sním­ku, u kte­ré­ho se původ­ně s dal­ším dílem nepo­čí­ta­lo. Vyžadovalo to od nich jis­tou dáv­ku odva­hy udě­lat bez­pre­ce­dent­ní krok: zno­vu se vrá­tit k posta­vám, kte­ré nejsou akč­ní­mi hrdi­ny nebo sou­čás­tí něja­ké fil­mo­vé fran­ší­zy.

“První film se stal tak oblí­be­ným, pro­to­že se jed­na­lo o cito­vě pou­ta­vý pří­běh s vel­kou dáv­kou humo­ru,” říká Broadbent. “Ke vzni­ku jeho pokra­čo­vá­ní jsme měli jen jed­nu výhra­du, že to musí být film stej­né­ho význa­mu.”

Existoval jen jeden způ­sob, jak toho dosáh­nout: opět dát dohro­ma­dy tvůr­čí tan­dem, scé­náris­tu Ol Parkera, kte­rý původ­ně zadap­to­val kniž­ní před­lo­hu Deborah Moggachové pro prv­ní díl fil­mu, a na Oscara nomi­no­va­né­ho reži­sé­ra Johna Maddena. Oba totiž tyto fil­mo­vé posta­vy zna­li důvěr­ně. Jakmile se tvůr­čí duo sešlo, aby pro­dis­ku­to­va­li, kam dru­há část oby­va­te­le hote­lu zave­de, zača­ly se rych­le for­mo­vat nápa­dy. Sonnyho sňa­tek se Sunainou byl zřej­mý již na kon­ci prv­ní­ho fil­mu, tak­že zdlou­ha­vé pří­pra­vy na indic­kou svat­bu se vším všu­dy se sta­ly jed­no­tí­cím prv­kem dal­ší­ho fil­mo­vé­ho pokra­čo­vá­ní.

Madden říká: “Společně s Olem jsme se roz­hod­li, že by se pří­pra­vy na svat­bu měly pro­lí­nat celým fil­mem a odrá­žet cha­rak­ter kla­sic­ké indic­ké svat­by. Na zákla­dě toho vznik­la struk­tu­ra pří­bě­hu o třech děj­stvích, kde kaž­dá část ved­la k oso­bě s vlast­ní­mi sta­rost­mi. Svatební vese­lí kaž­dé­ho z nich při­mě­je k bilan­co­vá­ní. V někte­rých ohle­dech vyprá­ví­me inten­ziv­něj­ší pří­běh, než byl ten prv­ní, pro­to­že teď máme mož­nost nahléd­nout hlou­bě­ji do jejich živo­tů.”

Režisér pokra­ču­je: “Myslím, že ten­to film je pře­de­vším o rodi­ně - této netra­dič­ní rodi­ně, kte­rá se zfor­mo­va­la ve spo­leč­né sna­ze asi­mi­lo­vat se do cizí kul­tu­ry. Samozřejmě, že to je legrač­ní, ale záro­veň se to dotý­ká roz­díl­ných posto­jů a pří­stu­pů. Postavy se potý­ka­jí se sku­teč­ný­mi roz­hod­nu­tí­mi a vol­ba­mi, se kte­rý­mi se musí vyrov­nat vět­ši­na lidí v této fázi živo­ta. To je vel­kým dějo­vým pří­sli­bem.”

Broadbent: “Ukázalo se, že prv­ní film odvy­prá­věl pou­ze polo­vi­nu pří­bě­hu. Druhý scé­nář nás nechal, abychom se s jed­not­li­vý­mi posta­va­mi vyda­li na dal­ší, jinou spo­leč­nou ces­tu: “Muriel se pro­mě­ní z xeno­fo­ba v hla­vu rodi­ny, kte­rou do té doby nikdy nemě­la; Evelyn a Douglas zápa­sí s roz­díl­ný­mi emo­ci­o­nál­ní­mi závaz­ky; Madge stá­le hle­dá štěs­tí, ale ne vždy na správ­ném mís­tě; a Norman, dob­ro­druh bez závaz­ků, je pokou­šen a záro­veň mučen sli­bem věr­nos­ti...”

Parker napsal scé­nář, ve kte­rém se osud kaž­dé posta­vy vyví­jel zábav­ným a neče­ka­ným způ­so­bem. Vzájemně se sbli­žo­va­li a rost­lo pou­to nejen mezi nimi, ale i k Indii. “Zatímco prv­ní pří­běh byl více o stře­tu dvou kul­tur, nyní pova­žu­jí Indii za svůj domov,” říká Broadbent. “Stali se sou­čás­tí míst­ní­ho živo­ta. Douglas si ote­vřel obchod s koly a pra­cu­je jako turis­tic­ký prů­vod­ce. Evelyn roz­jíž­dí tex­til­ní pod­nik. Norman a Madge řídí Viceroy Club. Každý teď vidí věci jinak.”

Ihned, jakmi­le se zro­di­la myš­len­ka na pokra­čo­vá­ní, Broadbent kon­tak­to­val her­ce z prv­ní­ho fil­mu.  Získal jejich nad­še­né sou­hla­sy dlou­ho před­tím, než si scé­nář pře­čet­li. “Byla to zkouš­ka důvě­ry,” říká, “vlast­ně si mys­lím, že to je záslu­ha Johna Maddena a jeho dob­ré­ho vzta­hu s těmi­to her­ci, že na to všich­ni kývli. A pak, když jsme se vrá­ti­li s Olovým scé­ná­řem, bylo vyhrá­no.”

Maggie Smith, dvoj­ná­sob­ná drži­tel­ka Oscara, kte­rá se vra­cí jako Muriel s ost­rým jazy­kem, posta­va, kte­rá se v tom­to pozd­ním věku stá­vá nezá­vis­lou, říká: “Nejtěžší věcí bylo dát tuto sku­pi­nu her­ců  po třech letech opět dohro­ma­dy, pro­to­že všich­ni byli roz­ptý­le­ni a děla­li růz­né věci… tak­že si mys­lím, že je cel­kem mimo­řád­né, že se to poda­ři­lo.“

Když pře­mýš­le­li o tom, koho ješ­tě při­dat do řad hote­lo­vých hos­tů, Broadbent vzpo­mí­ná na jed­no jmé­no, kte­ré vstu­po­va­lo do popře­dí: drži­tel Zlatého gló­bu Richard Gere. “Richard byl scho­pen vnést do fil­mu jis­tý druh oka­mži­té­ho roman­tic­ké­ho roze­chvě­ní, kte­ré mělo domi­no­vý efekt a dopad na kaž­dé­ho v hote­lu,” říká John Madden. “A jeho posta­va nabíd­la nové, zají­ma­vé mož­nos­ti.”

Broadbent dodá­vá: “Vzpomínám si, jak jsem se ptal Ola a Johna ‘koho bys­te nej­ra­dě­ji vidě­li vstou­pit na nádvo­ří Marigoldu?’ a dostal jsem oka­mži­tou odpo­věď - Richard Gere. Byli jsme vel­mi rádi, že se k nám při­dal. Kombinace Johna, scé­ná­ře a kalib­ru našich her­ců všech­ny při­ta­ho­va­la.”

Gere, kte­rý hra­je Guye Chamberse, pova­žo­val pozvá­ní zahrát si ve fil­mu za neo­do­la­tel­né. “První film byl úžas­ný,” říká. “Vidíte stá­le méně a méně fil­mů o sku­teč­ných dile­ma­tech naše­ho živo­ta, tak­že to byla vzác­nost. A pak podru­hé vidět oprav­du dob­rý scé­nář; to se nestá­vá tak čas­to. John a Ollie vytvo­ři­li něco úžas­né­ho… a taky tu najde­te mimo­řád­né herec­ké obsa­ze­ní, se kte­rým může­te spo­lu­pra­co­vat.”

Tvůrci měli také potě­še­ní obsa­dit něko­lik nových tvá­ří, včet­ně zdán­li­vě pří­liš mla­dé Lavinie Beech v podá­ní Tamsin Greig i inves­to­ra a obchod­ní­ho ředi­te­le, Ty Burleyho, kte­ré­ho si zahrál David Strathairn. “Tamsin je fan­tas­tic­ká. Vždycky jsem obdi­vo­val její prá­ci a sko­čil jsem po pří­le­ži­tos­ti ji do fil­mu obsa­dit. A David je skvě­lý herec, se kte­rým jsem už spo­lu­pra­co­val na diva­dle - nád­her­ný pří­růs­tek do naše­ho obsa­ze­ní,” říká Madden.

Dench říká o nováč­cích: “Nová krev nás nesmír­ně posí­li­la.”

Madden také uví­tal dva nové pří­růst­ky v řadách fil­mo­vé­ho štá­bu, se kte­rý­mi v minu­los­ti již spo­lu­pra­co­val: jsou jimi význač­ný brit­ský kame­ra­man Ben Smithard (Prokletý klub, Můj týden s Marilyn, Belle) a výtvar­ník Martin Childs, kte­rý zís­kal Oscara za Maddenův sní­mek Zamilovaný Shakespeare, také spo­lu­pra­co­va­li na Paní Brownové.

Smithard kon­sta­tu­je, že dru­hý film má kine­tic­kou ener­gii, kte­rá prou­dí z hlav­ní­ho hrdi­ny Sonnyho a odli­ši­la ten­to sní­mek od prv­ní­ho. “Se vše­mi osla­va­mi a svat­bou tu máte vel­ko­le­pé scé­ny, kte­ré pro nás byly vel­kou, ale pří­jem­nou výzvou,” říká. “Jeden z oprav­do­vých roz­dí­lů je, že v tom­to fil­mu jsou scé­ny obrov­ské­ho roz­sa­hu - někdy jsme měli na pla­ce 900 lidí - a k tomu jsme při­da­li bolly­wo­od­ské taneč­ní čís­lo. Takže tam bylo hod­ně logis­ti­ky a tech­no­lo­gie. Snažili jsme se zachy­tit ten­to epic­ký dojem, kte­rý Indie nabí­zí.”

Během natá­če­ní se zno­vu pro­je­vi­la magic­ká sou­vis­lost s prv­ním fil­mem, ale ten­to­krát novým způ­so­bem. Maddena pře­de­vším zají­mal způ­sob, jakým tato dru­há kapi­to­la odha­lu­je zásad­ní vaz­by mezi gene­ra­ce­mi. “Velká část DRUHÉHO BÁJEČNÉHO HOTELU MARIGOLD je o roz­dí­lu mezi mlá­dím a stá­řím, myš­len­ka, kte­rá byla sym­bo­li­zo­vá­na na závěr prv­ní­ho fil­mu,” říká. “Náš fil­mo­vý pří­běh trans­for­mu­je tuto myš­len­ku v něco mno­hem hlub­ší­ho, jde tu o pře­dá­vá­ní věcí dál, o pře­ne­se­ní toho, co je nej­cen­něj­ší - našich zku­še­nos­tí a zna­los­tí, a to nejen mezi kul­tu­ra­mi, ale i z jed­né věko­vé sku­pi­ny na dru­hou.”