Dvanáct do tuctu (Cheaper by Dozen)

Výborně! Konečně něja­ký dob­rý a záro­veň nově nato­če­ný film!
Když jsem na ten­to film šel do kina, říkal jsem si, co to asi bude? Zase něja­ká trap­ná rodin­ná ame­ric­ká kome­die? A navíc ten název mi vůbec nic neří­kal, ani v češ­ti­ně a už vůbec ne v ang­lič­ti­ně. Ale nako­nec, proč ne? Zaplatil jsem tedy 50 Kč za vstup­né a čekal, co se bude dít. A když pomi­nu špat­nou kva­li­tu zvu­ku, byl jsem veli­ce mile pře­kva­pen!

Statistiky Spojených stá­tů uvá­dě­jí, že na kaž­dou ame­ric­kou rodi­nu při­pa­dá 1,8 dětí. Tom Baker (Steve Martin) a Kate Baker (Bonnie Hunt) se však roz­hod­li tuto sta­tis­ti­ku poně­kud pře­kro­čit a poří­di­li si dětí hned dva­náct. Tato čtr­nác­ti­člen­ná rodi­na (+ pes a žába) se sna­ží si vzá­jem­ně pomá­hat, kde se dá, ale hlav­ní záslu­hy na při­ro­ze­ném a klid­ném cho­du domác­nos­ti mají oba rodi­če, před­ně mat­ka Kate. Vše se zvlá­dá v poho­dě, ale až do doby, kdy Tom, kte­rý pra­cu­je jako coach fot­ba­lo­vé­ho muž­stva, dosta­ne nabíd­ku pra­co­vat jako tre­nér jed­no­ho pres­tiž­ní­ho uni­ver­zit­ní­ho týmu. Tom po této prá­ci tou­ží celý svůj život a tak nevá­há a nabíd­ku při­jí­má. Ovšem celá věc má jeden háček: celá rodi­na se musí za Tomovou pra­cí odstě­ho­vat do Chicaga, což se nelí­bí hlav­ně dětem, ani zví­řa­tům. Ale nako­nec Tom a Kate pro­sa­dí svou a rodi­na opouš­tí svůj domov.
Celá věc se ješ­tě více zkom­pli­ku­je, když Kate, jakož­to spi­so­va­tel­ka na vol­né noze, napí­še vele­ú­spěš­nou kni­hu a je pozvá­na na tur­né své kni­hy do New Yorku. Zpočátku se této nabíd­ce brá­ní, pro­to­že má strach o rodi­nu, jest­li to bez ní budou zvlá­dat, ale Tom ji pře­mlu­ví a ujis­tí ji, že vše zvlád­ne. Kate tedy odlé­tá a všech­ny sta­ros­ti teď pada­jí na Tomova bed­ra. Musí zvlá­dat svou prá­ci, aby si ji udr­žel a navíc ho doma čeká počet­ná rodi­na. A na to všech­no je zce­la sám. A tak si jis­tě dove­de­te před­sta­vit, co násle­du­je dál. Představte si dva­náct „krve­žíz­ni­vých“ dětí a jed­no­ho uta­ha­né­ho otce, kte­rý nemá sebe­men­ší šan­ci tuto divo­kou zvěř uhlí­dat. Popisovat zde všech­no asi nemá smy­sl, podí­vej­te se sami.

Tom se čím dál tím víc začí­ná věno­vat více své prá­ci, než rodi­ně, kdež­to dří­ve tomu bylo nao­pak – rodi­na měla před­nost. Děti tuto sku­teč­nost vycí­tí a jsou z toho vyve­de­né z míry. Ještě nikdy se nesta­lo, že by si na ně jejich táta neu­dě­lal čas. A navíc, v novém domě se jim vůbec nelí­bí a se smut­kem v očích vzpo­mí­na­jí na svůj sta­rý dům. Tom a Kate si tuto sku­teč­nost začí­na­jí uvě­do­mo­vat a nako­nec Tom uči­ní život­ní roz­hod­nu­tí a dá v prá­ci výpo­věď. Celá rodi­na se vra­cí zpět do své­ho domu a vše je zase jak má být.

Musím se při­znat, že ten­to film mě oprav­du hod­ně chy­til u srd­ce a z kina jsem odchá­zel s poci­tem jaké­ho­si napl­ně­ní. Možná to bylo tím, že jsem si od toho moc nesli­bo­val a pak jsem byl mile pře­kva­pen, ale spíš si mys­lím, že to bylo tou skvě­lou myš­len­kou, kte­rou auto­ři tak bra­vur­ně zao­ba­li­li do kome­di­ál­ní­ho hávu. K čemu je vám spous­ta peněz a úspěš­ná kari­é­ra, když vás pak nikdo nemá rád, ani vlast­ní děti? Rodina a pev­né rodin­né záze­mí je pře­ce to nej­dů­le­ži­těj­ší, co člo­věk v živo­tě má. Peníze vám nena­hra­dí lás­ku dítě­te či man­žel­ky. Tohle by si v dneš­ní uspě­cha­né době mělo uvě­do­mit spous­ta lidí, kte­ří se ženou jen za kari­é­rou a mili­o­ny!
Takže pokud tady mám být v roli soud­ce, tato ame­ric­ká rodin­ná kome­die urči­tě sto­jí za shléd­nu­tí a jest­li jen tro­chu může­te, zkus­te se u ní neje­nom smát (a věř­te, že pří­le­ži­tos­tí k tomu nebu­de zrov­na málo), ale pokus­te se i zamys­let nad cel­ko­vou poin­tou toho­to pří­bě­hu. Mnozí z vás v něm mož­ná uvi­dí sami sebe. A pak je nača­se s tím rych­le začít něco dělat!

Hodnocení toho­to fil­mu: 5/5 (výbor­né)