Festival Mezi ploty už tento víkend v Bohnické léčebně, kde vystoupí například Divokej Bill, Mňága a Žd’orp, Tonya Graves, Sto zvířat, Vladimír Mišík a spoustu dalších.

Na letoš­ním fes­ti­va­lu Mezi plo­ty, kte­rý se v are­á­lu Psychiatrické nemoc­ni­ce Bohnice ode­hra­je 28. a 29. Května, vystou­pí na 14 scé­nách více než stov­ka špič­ko­vých hudeb­ních a diva­del­ních sou­bo­rů, ale i taneč­ní­ků, mimů, kou­zel­ní­ků a před­sta­vi­te­lů nové­ho cir­ku­su.

Tato ori­gi­nál­ní akce si ten­to­krát jako pomy­sl­né mot­to zvo­li­la otáz­ku „Jsme nor­mál­ní?“, kte­rou kla­de svým účin­ku­jí­cím a pří­z­niv­cům. Z jaké­ho důvo­du?

Tvůrci fes­ti­va­lu se roz­hod­li s nad­hle­dem uká­zat, jak růz­né věci si lidi pod slo­vem „nor­mál­nost“ před­sta­vu­jí a že je lin­ka mezi nor­mál­ním a nenor­mál­ním dost ten­ká. Něco jiné­ho je pro vás nor­mál­ní, když jste mla­dý radi­kál, co poslou­chá hiphop nebo punk. Něco jiné­ho, když jste mamin­ka s malý­mi dět­mi.  A ješ­tě něco jiné­ho, když jste tře­ba intro­vert­ní inte­lek­tu­ál.

Přesto se všech­ny typy lidí na kon­ci květ­na sejdou v roz­kvet­lém bohnic­kém par­ku. Na kaž­dé­ho totiž Mezi plo­ty mys­lí, a tak se fes­ti­va­lo­vé úze­mí roz­dě­lí na něko­lik zón, abys­te snad­no našli to, co bere za srd­ce prá­vě vás.

Ústřední scé­na „Central Park“ vyros­te jako vždy na pro­stran­ství před kos­te­lem. Tady se všich­ni spo­leč­ně – bez roz­dí­lu věku, pohla­ví, majet­ku a IQ – sejdou na kon­cer­tech nej­po­pu­lár­něj­ších hudeb­ní­ků.

Jako jeden z prv­ních vystou­pí Divokej Bill, kape­la, kte­rá se nedáv­no při­po­mně­la vyni­ka­jí­cí­mi novým albem, ale hlav­ně par­ta kama­rá­dů, kte­ří si na nic nehra­jou a zpí­va­jí jed­noduše o tom, co je v živo­tě potká. Budou tu for­ma­ce, kte­ré není tře­ba před­sta­vo­vat, jako Mňága a Žďorp nebo stá­li­ce fes­ti­va­lu Sto zví­řat, její­hož frontma­na Jana Kalinu lze bez nad­sáz­ky nazvat „rodin­ným pří­te­lem“ Plotů.

Zahrají pun­ke­ři Pipes and Pints, jejichž muzi­ka oko­ře­ně­ná zvu­kem dud si nachá­zí mís­to i　 na mezi­ná­rod­ní scé­ně. Jejich vůd­čí duch Vojta Kalina, kte­rý je – svě­te div se – kro­mě muzi­kan­ta taky tera­peut, se navíc roz­ho­dl navá­zat s　 návštěv­ní­ky po kon­cer­tě komu­ni­ka­ci na téma duševní­ho růstu.

V pěk­ném kon­tras­tu s pun­ko­vým náře­zem zazní pís­nič­ky v podá­ní nezdol­né­ho Jaroslava Uhlíře. Ten se ostat­ně po sedm­de­sát­ce na fes­ti­va­lech cítí jako ryba ve vodě.  A pro­gram Central Parku v nedě­li večer uza­vře skrom­ný hitma­ker Michal Hrůza, kte­rý ví, co to je vyhra­bat se ze dna po setká­ní s oprav­do­vý­mi mago­ry.

Nabušená rapo­vá a hipho­po­vá scé­na vyros­te pří­mo ze syro­vé­ho ducha uli­ce a squa­tů, ze živo­ta out­si­de­rů, kte­ří jdou za svým sny a děla­jí jenom to, co pro ně má smy­sl. Přijedou na ni legen­dár­ní PSH, James Cole, Orion, klu­ci z Pio Squad, ale taky Refew, DJ Doemixxx nebo Urban Robot.

Další zóna při­ví­tá uměl­ce, kte­ří nekal­ku­lu­jí pod­le mód­ních tren­dů. Tvoří, pro­to­že musí, a dáva­jí do toho pořád­ný kus vlast­ní duše. Alternativní muzi­ka je kate­go­rie, kte­rá jak­si před­ur­ču­je k nezájmu komerč­ních rádií. Umělci, co zapl­ní „Alternativní zónu“ fes­ti­va­lu Mezi plo­ty, jsou ale důka­zem toho, že pocti­vá ces­ta vede i k vypro­da­ným sálům. Jsou to jmé­na jako Lenka Dusilová, Jiří Burian v roli Kapitána Dema, brněn­ská iko­na Květy nebo nastu­pu­jí­cí hvězda Indie popu Never Sol.

Úplně nej­vět­ší část mno­ha­hek­ta­ro­vé­ho are­á­lu zabe­re Rodinná zóna, slo­že­ná z něko­li­ka scén plných pohá­dek, lou­tek, diva­dla, akro­ba­cie a samo­zřej­mě muzi­ky, kte­ré rozu­mí jak děti, tak dospě­lí. Zahraje tu kape­la Sto zví­řat se svým pro­gra­mem pro děti, Circus Problem, DJ Mardoša z  Tata bojs, Ondřej Ruml a plejá­da dal­ších.

V diva­del­ní čás­ti uvi­dí­te tře­ba sou­bo­ry Minor, Buchty a Loutky nebo Husa na pro­váz­ku. Teatr Novogo Fronta v ori­gi­nál­ní gro­tes­ce pozve do svě­ta dět­ské fan­ta­zie, Vandu Hybnerovou uvi­dí­te v roli andě­la a zvláš­tě malé děti urči­tě nadchnou posta­vy Jú a Hele v  nadži­vot­ní veli­kos­ti.

Děti se navíc nebu­dou jenom dívat, nýbrž se osob­ně zapo­jí do hry: pro­jdou se na chů­dič­kách, pod vede­ním mis­trů Evropy Yoyo Boys zjis­tí, jak na jojo, vyzkou­ší si žong­lo­vá­ní a tanec… A chy­bět nebu­de ani kouz­le­ní nebo křeh­ký svět bub­lin.

To všech­no se ode­hra­je ven­ku, ale „kamen­né diva­dlo“ fes­ti­va­lu Mezi plo­ty bude taky pořád­ně žít. Na jeviš­ti Divadla za plo­tem totiž uvi­dí­te nezpo­chyb­ni­tel­nou kva­li­tu v podo­bě osob­nos­tí jako Bolek Polívka, Jan Potměšil, Stanislav Zindulka, Anna Polívková nebo Tomáš Matonoha.

To je jenom výběr z fes­ti­va­lo­vé­ho line­u­pu. Kompletní seznam všech účin­ku­jí­cích snad­no najde­te na www.meziploty.cz.

Kromě umě­ní ovšem Mezi plo­ty mys­lí taky na duši. I pro­to v kaž­dé pro­gra­mo­vé zóně vznik­ne kro­mě scén a pódií něco, co na žád­ném jiném fes­ti­va­lu nena­jde­te. Je to „srd­ce zóny“ – mís­to pro setká­vá­ní lidí, kte­ří si chtě­jí spo­lu se špič­ko­vý­mi psy­cho­lo­gy popo­ví­dat o něčem důle­ži­tém. Třeba o mezi­lid­ských vzta­zích, účin­cích drog, hlu­bin­né psy­cho­lo­gii nebo pod­sta­tě růz­ných duševních cho­rob.

Není to urči­tě náho­da. Když se totiž akce v roce 2012 ocit­la v eko­no­mic­kých a orga­ni­zač­ních potí­žích a její zakla­da­tel Robert Kozler stál před roz­hod­nu­tím, jak dál, díky vlast­ní zku­še­nos­ti s vyho­ře­ním si řekl: Nestačí jenom obno­vit to, co tady už bylo. Vznikla nová kon­cep­ce, kte­rá kul­tur­ní zážit­ky pro­po­ju­je se zájmem o lid­skou duši. A od té doby jede fes­ti­val dál v té nej­lep­ší kon­di­ci.

---