Gejša - Když se devítiletá Čijo dostane do jedné z Okeí do Hanamači, nestačí se divit.

 Svět, kte­rý dopo­sud zna­la, se ode­hrá­val na pobře­ží, kde se živi­li s její rodi­nou ryba­mi a navíc, doma měla jako opo­ru svo­jí sest­ru. V okee je najed­nou sama a musí se spo­leh­nout sama na sebe, pro­to­že její otec jí pro­dal do domu gejš. Zde pozná o pár let star­ší „Tykvi“, kaž­dý jí neřek­ne jinak a ve fil­mu se ani jed­nou nezmí­ní její pra­vé jmé­no. I když se jí tu zpo­čát­ku ani za nic nelí­bí, postu­pem času si uvě­do­mí, že aby se moh­la jed­no­ho dne dostat ven, musí dělat, co se jí řek­ne.

Je výji­meč­ná už tím, že má jas­ně mod­ré oči a má tedy pova­hu vody. I jako malá má tak­zva­ný při­ro­ze­ný půvab, mož­ná to děla­jí ty oči, mož­ná to, jak je neši­kov­ná, ale roz­hod­ně má před sebou vel­kou budouc­nost, pro­to­že je dost tvr­do­hla­vá. To se pro­je­ví na prv­ní ces­tě do ško­ly gejš, kdy chce utéct za sestrou, ale Tykve jí pře­svěd­čí, aby šla s ní do ško­ly a nedě­la­la pro­blémy. Je to jed­na z mých oblí­be­ných scén, pro­to­že je moc hez­ky pod­kres­le­ná hud­bou. Celý film je vel­mi dob­ře hudeb­ně obo­ha­cen. Doma pak malá Čijo uvi­dí, co by vidět nemě­la. Gejša jejich okey se jme­nu­je Hacumomo a roz­hod­ně není přá­tel­ské pova­hy. Nesnáší Čijo od doby, kdy se dosta­la do okey a když jí při­stih­ne, jak uklí­zí její pokoj, vyna­dá jí a řek­ne jí, že se po ní pta­la její sest­ra. Slíbí jí, že jí poví, kde je, pou­ze pokud pro ni udě­lá pár věcí. Čijo je ješ­tě malá a hloupouč­ká, tak na Hacumonin popud zni­čí poměr­ně dra­hé kimo­no kon­ku­rent­ní gej­ši Maméy a odne­se jí ho před práh, kde si jí Maméa samo­zřej­mě všim­ne.

Tímto činem se v okee pro Čijo roz­pou­tá peklo. Přestane cho­dit do ško­ly, dosta­ne naře­zá­no a v pod­sta­tě už nemá šan­ci se někdy stát něčím jiným, než služ­kou. Posledním výkři­kem do tmy je schůz­ka s její sestrou, se kte­rou se domlu­ví, že ute­čou. Při útě­ku bohu­žel Čijo spad­ne a zadě­lá si na dal­ší pro­blém v okee. Dluží už tak vyso­kou část­ku, že jako služ­ka ji nikdy nemů­že spla­tit. Navíc se dozví, že zemře­li oba rodi­če a tím se její život sta­ne napros­to poni­žu­jí­cím, pro jakou­ko­liv živou bytost.
Štěstí se na ni usmě­je jed­no­ho hez­ké­ho slu­neč­né­ho dne, kdy se dívá z mos­tu a zasta­ví se u ní sym­pa­tic­ký pán, kte­rý se ji sna­ží povzbu­dit. Koupí jí polé­va­nou zmrz­li­nu, dá jí něja­ké pení­ze a ona si na památ­ku nechá pou­ze jeho kapes­ník a pení­ze se roz­hod­ne inves­to­vat do svých přá­ní a tužeb, pro­to­že v ten moment se roz­hod­ne, že se sta­ne gej­šou už kvů­li němu, sym­paťá­ko­vi, kte­rý se jí tak líbil.
V ten moment jsme se pře­su­nu­li do časů pár let dopře­du, kdy je z Čijo krás­ná mla­dá sleč­na, stá­le služ­ka a z Tykve je učed­ni­ce gej­ši, tak­zva­ná maj­ko. Nikdy ovšem nebu­de tak krás­ná a tak půvab­ná a talen­to­va­ná, jako je zrov­na Čijo. Když jde Tykve na prv­ní spo­le­čen­ský večer, zapo­me­ne šami­sen, na kte­rý gej­ši hra­jou a Čijo jí ho dopra­ví na mís­to koná­ní. Zde potká zno­vu před­se­du, pod jehož pohle­dem se jí roz­tlu­če srd­ce a ute­če. V tu dobu jí bylo 15 a život jí při­pra­vil veli­ce neče­ka­né pře­kva­pe­ní. Do jejich okey zaví­ta­la Maméa, kon­ku­rent­ka Hacumomo, kte­rá si chce vzít Čijo jako učed­ni­ci. Přestože jí to paní Nita, vlast­ník děv­čat, chce vymlu­vit, Maméa si sto­jí za svým a spo­leč­ně uza­vřou doho­du, že pokud Čijo nespla­tí svůj dluh do půl roku po její pre­mi­é­ře, Maméa paní Nítě zapla­tí dvoj­ná­so­bek dlu­hu. Paní Nita nemů­že odmít­nout, kýv­ne a tím odstar­tu­je kolo­toč změn pro celou okeu.

Čijo je šťast­ná, pro­to­že se jí poma­lu začí­ná plnit sen a ona ví, že tohle roz­hod­ně nesmí poka­zit. Bohužel, Hacumomo jí nesná­ší zas o tro­chu víc a dokon­ce Tykvi zaká­že se s Čijo o čem­ko­liv bavit. Každopádně i tak je to dobá plná změn k lep­ší­mu, kdy se Čijo sta­ne ze služ­ky ele­gant­ní dámou. Maméa ji učí plno vyzkou­še­ných tri­ků, jak dát muži naje­vo, že jí není lhos­tej­ný a Čijo spo­leč­ně se svým půva­bem se jich nau­čí vyu­ží­vat doce­la rych­le. Vrátí se do ško­ly a kom­plet­ně se nechá sty­li­zo­vat do vizá­že mla­dé gej­ši. Svět gejš není jen o zába­vě a krá­sa jde ruku v ruce s utr­pe­ním, ale to všech­no je Čijo ochot­ná pod­stou­pit pro něj. Pro toho, kte­rý jí dal nadě­ji a pomohl jí zba­vit se trá­pe­ní. Když tedy Čijo zasta­ví muže pou­hým pohle­dem, kon­sta­tu­je Maméa, že je při­pra­ve­ná a na Čijo čeká její prv­ní večer.
Nyní se sta­la z malé Čijo ofi­cál­ní maj­ko s novým jmé­nem. Dostala jmé­no Sajuri a byla tím při­pou­tá­na ke své „star­ší sestře“ Mamée. Hned prv­ní večer uká­že její umě­ní tan­ce a skli­dí potlesk, její sebe­vě­do­mí ros­te a už se nebo­jí ani Hacumomo, kte­rá je jí stá­le v patách, pro­to­že nechce, aby měla Sajuri vět­ší úspěch než Tykev. Maméa se roz­hod­ne vymys­let stra­te­gic­ký plán, kdy se musí Hacumomo vyhý­bat, a tak se Sajuri popr­vé setká s pánem z minu­los­ti. S před­se­dou Iwamurou. Jejich prv­ní setká­ní je na zápa­se suma a zde se pot­ka­jí i s jeho bchod­ním part­ne­rem Nobu-Sanem, do kte­ré­ho ji Maméa tla­čí, pro­to­že ví, že nehez­ké­ho Nobua Hacumomo neu­krad­ne. I přes všech­ny své tou­hy udě­lá Sajuri na Nobuho dojem a dal­ší na řadě je dok­tor „Krab“, pro­to­že je potře­ba, aby se o ni zají­ma­lo co nej­ví­ce mužů. Přišel čas nabíd­nout všanc její nevin­nost, tak­zva­né misu­age. Princip je v tom, že maj­ko taj­ně pod­str­čí napad­ní­ko­vi rýžo­vý věne­ček a on ví, že si její „věne­ček“ může kou­pit. Význam je tako­vý, že by se tím gej­ša měla osvo­bo­dit z dlu­hů. Bohužel, Hacumomo ple­ti­cha­ří pro­ti Sajuri vše­mi mož­ný­mi pro­střed­ky a pomlu­vi­la ji u dok­to­ra Kraba. Maméa jí vra­cí tak, že necha­la Sajuri obsa­dit jako hlav­ní taneč­ni­ci před­sta­ve­ní, kte­ré se usku­teč­ní a na kte­rém je tak bra­vur­ní, že doko­to­ro­vu pří­zeň zís­ká hra­vě zpět.

Scéna s před­sta­ve­ním je obzvlášť bar­vi­tá, taneč­ni­ce jsou sla­dě­ny do růžo­vé a čer­ve­né bar­vy a jak se na Japonsko slu­ší, všech­no vypa­dá honos­ně a luxus­ně. Sajurinin výstup je zají­ma­vý už pro­to, pro­to­že je jiný. Jediná jde po molu, osvět­le­na mod­rým svět­lem a vypa­dá oprav­du skvě­le. Naštěstí, před­sta­ve­ní jí pomů­že v zís­ká­ní pozo­ro­nos­ti dok­to­ra Kraba a ona mu tak může nabíd­nout kolá­ček. Na osla­vě po před­sta­ve­ní je Sajuri pozvá­na k Maméině chle­bo­dár­ci a bude to popr­vé, co bude někde bez ní. Sice se tam potká s před­se­dou, ale dojde i k inci­den­tu s baro­nem a celá akce je ohro­že­na. Vzhledem k tomu, že Sajuri je stá­le pan­na, pro­dá se její věne­ček jako nej­draž­ší v his­to­rii a tím spla­tí své dlu­hy. Dostane Hacumonin pokoj, pro­to­že se jí paní Nita roz­hod­ne ado­p­to­vat a okea bude pro­spe­ro­vat z peněz, kte­ré vydě­lá Sajuri.
Všechno by bylo v pořád­ku, kdy­by Sajuri stá­le netrá­pi­la lás­ka k před­se­do­vi. O to víc ji naštve, když Hacumomo obje­ví její skrýš a vysmě­je se jí. Poperou se a celá okea je v pla­me­nech. Hacumomo to vza­la a ode­šla. Krátce na to se Hanamači dotkla vál­ka a pomě­ry se poměr­ně změ­ni­ly. Už to nebyl ten hez­ký svět gejš, najed­nou bylo těž­ké sehnat coko­liv, na co bylo dřív oby­va­tel­stvo zvyk­lé. Většina oby­va­tel byla poslá­na do Osaky, kte­rá se měla stát hlav­ním cílem, ale před­se­da se o Sajuri i Maméu posta­ral a poslal kaž­dou jinam. Sajuri se ocit­ne na ven­ko­vě, kde se vyrá­bí kimo­na a drs­ná prá­ce roz­hod­ně nemá nic spo­leč­né­ho s před­cho­zím živo­tem gej­ši. Už poma­lu zača­la zapo­mí­nat na svůj sta­rý život, když ji navští­vil Nobu a nabí­dl jí, zda-li by se opět moh­la stát gej­šou a pomo­ci jim v jejich obcho­dech.

Sajuri svo­lí, najde ješ­tě Maméu a Tykev a spo­leč­ně se chys­ta­jí pomo­ci před­se­do­vi a Nobu-sanovi. Přestože se tvář Mijoka hod­ně změ­ni­la, Sajuri udě­la­la maxi­mum pro to, aby byla zába­va co nejlepší.Vše se jí daři­lo do doby, než jí inves­tor dal nesluš­nou nabíd­ku a než vymys­le­la plán, aby od sebe ode­hna­la Nobu-sana. Plán nekla­pl, kde ji měl Nobu při­stih­nout s plu­kov­ní­kem, při­sti­hl ji před­se­da a její život poma­lu ztrá­cel smy­sl. Vše, co v živo­tě doká­za­la, bylo jen pro něj a najed­nou se ocit­la bez něj.
Jenže, všech­no byla jinak, než se zdá a Sajuri se až poz­děj dozvě­dě­la, že celý její život měl v rukou prá­vě před­se­da. To on poslal Maméu do jejich okey a pod­po­ro­val ji, jak to šlo. Miloval ji a ona milo­va­la jeho, celou dobu. A tako­vý byl život gejš. Bez prá­va na sou­kro­mý život, na lás­ku, na city.

Nemusíte vědět nic o gej­šách, nemu­sí­te vědět nic o his­to­rii, měli bys­te jen mít zájem poznat jeden život jed­né gej­ši, kde se dozví­te vše a něco navíc o tom, jak to fun­go­va­lo, když slo­vo gej­ša byl ješ­tě pojem a když se umě­ní dalo hod­no­tit „za cho­du“.

Photo © Sony Pictures Entertainment