Harry Brown [70%]

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Trendu návra­tů akč­ních ikon uply­nu­lých dese­ti­le­tí se začí­na­jí ost­řit hra­ny. Po Fordově, Willisově a pře­de­vším Stalloneově bloc­kbuste­ro­vém come­bac­ku při­chá­ze­jí nyní ke slo­vu důchod­ci, jimž dneš­ní mlá­dež sku­teč­ně leží v žalud­ku. Liam Neeson utnul pro­dej s bílým masem v západ­ní Evropě, Clint Eastwood dal do latě viet­nam­ské gan­gy na seve­ro­a­me­ric­kém před­měs­tí, a nyní při­šel čas vyči­nit mla­dist­vým delik­ven­tům i ve Velké Británii, kde to z akč­ních es nemá pod pal­cem nikdo men­ší než Michael Caine.

Blog auto­ra: http://www.jumbotron.cz

Harry Brown, nej­no­věj­ší pří­růs­tek do ligy návra­tů vyslou­ži­lých lvů stří­br­né­ho plát­na, je pře­de­vším malý film s vel­kou hvězdou. Trochu v tomhle ohle­du taky při­po­mí­ná loň­skou kri­mi­nál­ku Righteous Kill, v jejíž prů­měr­né záplet­ce a plyt­kém zpra­co­vá­ní se utá­pí doko­na­le nevy­u­ži­té talen­ty Roberta De Nira a Ala Pacina. Harry Brown je mož­ná také prů­měr­ný, ale před­sta­vi­tel titul­ní role tu roz­hod­ně není nevy­u­ži­tý. Harry Brown má totiž kou­le.

Michael Caine už tu sice není ve věku na pro­ha­zo­vá­ní poli­cej­ní­ho auta vrtu­l­ní­kem, avšak prá­vě toho film vyu­ží­vá a zaklá­dá si spí­še na tem­né a syro­vé atmo­sfé­ře než akč­ních scé­nách. A tako­vou atmo­sfé­ru si, pře­de­vším díky sil­né nefor­mál­nos­ti a množ­stvím drs­ných, až šoku­jí­cích scén, sku­teč­ně drží. Začínající reži­sér Daniel Barber se tu v někte­rých téma­tech sku­teč­ně vyzná a film ze začát­ku roz­pul­zu­je hez­ky poma­lu a komor­ně, až se z Harryho Browna, čer­stvé­ho vdov­ce a staré­ho pána, kte­rý si chce jen pokoj­ně dožít v bru­tál­ní­mi gan­gy zmí­ta­né čtvr­ti, stá­vá Harry Brown, váleč­ný vete­rán, kte­rý se neza­sta­ví před ničím, aby pomstil násil­nou smrt staré­ho pří­te­le.

Sic to celé zní oprav­du hez­ky a do jis­té míry to hez­ké i je, film jako celek (pře­de­vším ale z hle­dis­ka scé­ná­ře) nemá zrov­na vel­ké ambi­ce. Příběh je pros­tý, ved­lej­ší posta­vy mizer­né a celé to v pod­sta­tě sto­jí a padá s Cainem, z čehož sálá trp­ký pocit, že kdy­by hlav­ní roli neztvár­nil zrov­na on, respek­ti­ve někdo s podob­ně zvuč­ným jmé­nem, nemě­lo by moc smy­sl film ani rea­li­zo­vat.

Nicméně kou­kat sto minut na to, jak sta­rá gar­da odstře­lu­je drzou mlá­dež, jen tak neo­mr­zí. A to i když se kon­krét­ně v tomhle pří­pa­dě drti­vá vět­ši­na Caineových pro­s­to­cvi­ků s bou­chač­kou vešla do dvou­mi­nu­to­vé­ho trai­le­ru. Pokud tedy pomi­ne­me nume­ro uno hlav­ní­ho před­sta­vi­te­le, Harry Brown je pře­de­vším veli­ce pou­ta­vě a nekon­venč­ně poda­ný film, kte­rý však nesto­jí na pev­ných zákla­dech, jež mu ve finá­le zajiš­ťu­jí onen fee­ling „malé­ho fil­mu“ mno­hem doslov­ně­ji, než by si zaslou­žil.

(Každopádně pokud je prav­da, že Harry Brown má být posled­ní Caineovou hlav­ní rolí, nemohl si zvo­lit líp.)