Harry Potter a Kámen mudrců - a jak to vlastně začalo!

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Když zača­la J.K. Rowling psát kni­hy o Harry Potterovi, nemoh­la tušit, že se o něko­lik let poz­dě­ji nebu­de moci polo­vi­na svě­ta už šest měsí­ců před uve­de­ním dočkat, až se dosta­ne dal­ší díl do kina.

Pro ty, kte­ří dosud nepro­pad­li Harryho kouz­lu, necho­dí stát do fron­ty do knih­ku­pec­tví a nepře­čet­li všech­ny vyda­né kni­hy jed­ním dechem od začát­ku až do kon­ce, bych se poku­sil shr­nout základ­ní záplet­ku. Harry Potter je kluk, kte­rý se naro­dil svým rodi­čům Lily a Jamesovi. Nebyli to doce­la oby­čej­ní rodi­če, byli to kou­zel­ní­ci, kte­ří zahy­nu­li po úto­ku zlé­ho čaro­dě­je, lor­da Voldemorta. Ten se poku­sil zavraž­dit i Harryho, ale Harry se z nezná­mých důvo­dů (přes­to­že byl jen dítě­tem v plen­kách) ubrá­nil. Jako památ­ka na toto setká­ní mu však zůsta­la jeho typic­ká jizva na čele v podo­bě bles­ku.

Lord Voldemort zmi­zel na čas ze svě­ta a názna­ky, že exis­tu­je, se neob­je­vu­jí dřív, než (sho­dou okol­nos­tí, jak jinak) když dostá­vá Harry Potter ve svých jede­nác­ti letech pozván­ku do prv­ní­ho roč­ní­ku čaro­děj­nic­ké ško­ly v Bradavicích. Pravda, je to tro­chu kom­pli­ko­va­né, náhrad­ní rodi­če, totiž strý­ce s tetou a roz­maz­le­ným bra­tran­cem Dudleym, ho v žád­ném pří­pa­dě nechtě­jí pus­tit. Ale po osob­ní návštěvě škol­ní­ka bra­da­vic­ké ško­ly Hagrida jim už nic nezbý­vá, než ho nechat jít. Harry s Hagridem nakou­pí škol­ní potře­by a spe­ci­ál­ním vla­kem se vydá­va­jí do Bradavic.

Bradavický hrad je letos (prý) mno­hem tajem­něj­ší než kdy jin­dy. Kdesi ve skle­pe­ní se totiž mož­ná skrý­vá kámen mudr­ců, což je kámen, kte­rý umož­ní jeho drži­te­li nesmr­tel­nost. I když je vel­mi dob­ře stře­žen, jedi­ný, kdo vypá­t­rá, že se někdo sna­ží k němu dostat, je Harry se svý­mi neroz­luč­ný­mi kama­rá­dy Hermionou a Ronem. Takže záchra­na zůstá­vá zce­la na nich.

Harry obje­vu­je zce­la nový, pro něj dosud skry­tý svět. Určitá mís­ta jsou totiž zakle­tá, aby se na nespráv­ná mís­ta nedo­stal nikdo nepo­vo­la­ný, totiž mudlo­vé, jak říka­jí čaro­dě­jo­vé oby­čej­ným lidem. Kdesi v Londýně je chod­ba vedou­cí do skry­té Příčné uli­ce, do vla­ku se nastu­pu­je na nástu­piš­ti 9 a ¾ a hrad v Bradavicích, kde ško­la pro čaro­dě­je síd­lí, je chrá­něn kouz­ly, aby ho nikdo nena­šel.

Harry Potter těží hod­ně kvů­li před­sta­vi­vos­ti a nápa­dům autor­ky. Díky kon­fron­ta­ci lid­ské­ho a bar­vi­tě popsa­né­ho kou­zel­né­ho svě­ta, napří­klad díky tomu, že se Harry učí ve ško­le tako­vé před­mě­ty jako pří­pra­vu lek­tva­rů, jas­no­vi­dec­tví a čer­nou magii, díky tomu, že hra­jí hru na koš­tě­tech zva­nou famfr­pál, a díky tomu, že si kupu­jí hůl­ku a jiné čaro­děj­né před­mě­ty, si zís­kal nejen mili­o­ny čte­ná­řů, ale i divá­ků po celém svě­tě. Kombinace tajem­na a vti­pu je výbor­ně vyvá­že­ná, aby udr­že­la divá­ko­vu pozor­nost po celou dobu trvá­ní fil­mu.

Ale to jsem do znač­né míry hod­no­til kni­hu a ne film. Je prav­dou, že mě fil­mo­vé zpra­co­vá­ní tro­chu zkla­ma­lo, ale to je asi nor­mál­ní v situ­a­ci, kdy nejdřív čte­te kniž­ní před­lo­hu a tepr­ve potom se dívá­te na film. Myslím si však, že zatím­co kníž­ku si se zau­je­tím pře­čte vel­ká část dospě­lých, film si kla­de za cíl zaujmout spí­še dět­ské­ho divá­ka. Není to ale v žád­ném pří­pa­dě pro­pa­dák. Filmové plát­no má v tomhle pří­pa­dě plus v tom, že dá koneč­ně podo­bu někte­rým čaro­děj­ným věcem, kte­ré dopo­sud exis­to­va­ly jen v naší mys­li. A ta podo­ba je vět­ši­nou věr­ná před­lo­ze a vtip­ně pro­ve­de­ná.

Když hod­no­tím prv­ní tři díly Harryho Pottera zpět­ně, pova­žu­ji troj­ku za jed­no­znač­ně nej­lep­ší.. Herecké výko­ny hlav­ních dět­ských hrdi­nů se díl od dílu lep­ší, pří­běhy nabý­va­jí na pro­kres­le­nos­ti a zají­ma­vos­ti. První díl je tako­vý roze­hří­va­cí na úvod, a je to patr­né, když se na něj dívá­me tak­to s odstu­pem. Ale musí­te ho pře­ce vidět, když po něm při­jde ješ­tě dal­ších šest dílů, kte­ré, věř­me, budou ješ­tě gra­do­vat…