Hurvínek a kouzelné muzeum | O filmu

Nový film Hurvínek a kou­zel­né muze­um vstou­pí do čes­kých kin 31. srp­na 2017. Animovaný pří­běh pro celou rodi­nu vzni­kal více než sedm let pod vede­ním pro­du­cen­ta a hlav­ní­ho reži­sé­ra Martina Kotíka a výtvar­ní­ka Martina Zahradníka. Pracoval na něm tým špič­ko­vých sce­náris­tů, ani­má­to­rů a tri­ka­řů z růz­ných evrop­ských zemí. Spoluautorem pří­bě­hu a čle­nem režij­ní­ho týmu byl Jesper Møller, mimo jiné reži­sér fil­mu Asterix a Vikingové. Při vzni­ku fil­mu byly vyu­ži­ty nej­mo­der­něj­ší tech­no­lo­gic­ké postu­py, sní­mek je nato­čen ve 3D, a při­tom neztrá­cí nic z poe­ti­ky a humo­ru zalo­že­ném na věč­ném špič­ko­vá­ní Hurvínka s „taťul­dou“ Spejblem.

„Na jed­né stra­ně jsem šťast­ný, že se nám celý ten běh na hod­ně dlou­hou trať poda­ři­lo dotáh­nout až do cíle a na dru­hé stra­ně jsem plný oče­ká­vá­ní. Ale věřím, že naše­ho Hurvínka při­jmou všich­ni divá­ci, ti, kte­ří s ním vyrůs­ta­li, stá­le vyrůs­ta­jí, i ti, kte­ří ho díky fil­mu tepr­ve pozna­jí, “ věří Martin Kotík.

Rodinný fil­mo­vý pří­běh Hurvínek a kou­zel­né muze­um nabí­zí zce­la nové, původ­ní dob­ro­druž­ství. Pan Spejbl pra­cu­je jako hlí­dač Muzea lou­tek, kte­ré­mu však hro­zí zbou­rá­ní. Hurvínek zase jed­nou nepo­slou­chá a poda­ří se mu pro­nik­nout do  uza­vře­ných pro­stor muzea, kde obje­ví svět, skry­tý před zra­ky návštěv­ní­ků. A prá­vě v pod­ze­mí je ukry­to nejen tajem­ství kou­zel­né­ho muzea, ale i klíč k jeho záchra­ně. Hurvínka čeká nej­vět­ší dob­ro­druž­ství v živo­tě, při němž musí pro­ká­zat chyt­rost, šikov­nost, odva­hu a smy­sl pro přá­tel­ství, aby zachrá­nil ´taťul­du´, ale i kou­zel­né muze­um a celé měs­to z nad­vlá­dy zlo­čin­né­ho Pána lou­tek.

Přerod slav­ných posta­vi­ček z lout­ko­vé do ani­mo­va­né podo­by pro­bí­hal ve spo­lu­prá­ci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. „Klíčové pro vývoj celé­ho pro­jek­tu bylo, aby se s ním od počát­ku zto­tož­ni­li ti, kte­ří jsou pokra­čo­va­te­li legen­dár­ní tra­di­ce v dneš­ním Divadle Spejbla a Hurvínka. Bez jejich pod­po­ry bychom si nedo­ká­za­li film před­sta­vit,“ vysvět­lu­je Martin Kotík.

Ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová se ale roz­hod­la, že se její chrá­něn­ci na nové dob­ro­druž­ství vyda­jí.  „Když jsem byla před více než sed­mi roky oslo­ve­na s nabíd­kou dát sou­hlas k nato­če­ní celo­ve­čer­ní­ho ani­mo­va­né­ho fil­mu se Spejblem, Hurvínkem, Žerykem, Máničkou a její bábin­kou Kateřinou, zva­žo­va­la jsem, zda pod­stou­pit rizi­ko, kte­rým bylo pře­vést poe­ti­ku těch­to diva­del­ních kul­tov­ních postav do fil­mo­vé podo­by, kde je nut­ná úpra­va jejich podo­by, posun pohy­bo­vé šká­ly, kte­rou ani­ma­ce vyža­du­je a při zacho­vá­ní jejich cha­rak­te­ru při­stou­pit na akč­ní způ­sob vyprá­vě­ní fil­mo­vé­ho pří­bě­hu,“ vzpo­mí­na­la  nedáv­no zesnu­lá Helena Štáchová.

Martin Klásek, dnes umě­lec­ký šéf Divadla S+H, dodá­vá. „Je to už mno­ho let, kdy nás oslo­vil Martin Kotík s tím­to pro­jek­tem a nám se to s Helenkou Štáchovou moc líbi­lo, pro­to­že v takhle obrov­ské plo­še to tu nikdy neby­lo, a navíc dneš­ní trend 3D fil­mů je nesmír­ně zají­ma­vý. A pro mě osob­ně bude hod­ně zají­ma­vá zku­še­nost, jak divák při­jme Spejbla s Hurvínkem v  nové for­mě.“

„Přijala jsem toto dob­ro­druž­ství z více důvo­dů. Předně díky fil­mu se význam­ně zpo­pu­la­ri­zu­je Divadlo S+H a s tou­to lout­ko­vou rodin­kou se sezná­mí divá­ci nejen u nás, ale i tam v zahra­ni­čí, kde tyto ryze čes­ké lout­ky ješ­tě nezna­jí. A dále - tra­di­ce je pamě­tí doby, na kte­rou je tře­ba nava­zo­vat, a ne v ní ustr­nout. Naše lout­ky vdě­čí za svo­ji obli­bu u mno­ha gene­ra­cí pře­de­vším tomu, že for­ma i obsah vyprá­vě­ní se měni­ly spo­lu s časem, při zacho­vá­ní toho pod­stat­né­ho – cha­rak­te­rů, své­byt­né poe­ti­ky a jejich  nad­ča­so­vé­ho humo­ru. Chci věřit, že divá­ci při­jmou jis­tý posun ve for­mě vyprá­vě­ní, kte­rou si ani­mo­va­ný film vyžá­dal,“ přá­la si ředi­tel­ka Divadla S+H Helena Štáchová.

„Jako diva­del­ní tvůr­ci, jako Spejblovic rodi­na, tedy my, kte­ří jsme kolem nich, jsme trva­li na tom, aby to hlav­ní se ve scé­ná­ři ozva­lo. V jakém vzta­hu jsou Spejbl s Hurvínkem, že jsou kom­pakt­ní rodi­na, že mají o sebe strach, že se mají rádi, pros­tě všech­ny ty základ­ní atri­bu­ty, kte­ré obsa­hu­jí diva­del­ní před­sta­ve­ní,“ dopl­ňu­je Martin Klásek. „Ale záro­veň je to akč­ní podí­va­ná, je to obrov­ské dob­ro­druž­ství, a  naše lout­ky se dostá­va­jí do úpl­ně jiné poe­ti­ky, ale věřím, že na plát­ně jim to bude ohrom­ně  slu­šet a že se nad tím nikdo nega­tiv­ně neza­mys­lí, aby řekl: jé, to už nejsou ti naši Spejbl s Hurvínkem. Tak to vůbec není. Je to nesmír­ně dyna­mic­ký pří­běh a já z něj mám radost.“

Na pří­bě­hu se spo­lu se sce­náris­tou Petrem Nepovímem sce­náris­tic­ky podí­lel Miki Kirschner, kte­rý hlí­dal poe­ti­ku zná­mou z Divadla S+ H. „Samozřejmě, že fil­mo­vý pří­běh nesmí jít pro­ti tra­di­ci, je v něm zacho­vá­na rovi­na postav, ale celé to zpra­co­vá­ní, výtvar­no, je, mys­lím, něco, co vymy­ká neje­nom České repub­li­ce, ale mož­ná celé Evropě. Je to per­fekt­ně odve­de­ný žánr“ říká Miki Kirschner.

„Nejtěžší na celém fil­mu bylo vytvo­řit cha­rak­ter Hurvínka,“ vzpo­mí­ná výtvar­ník Martin Zahradník a při­dá­vá mož­ná pro domá­cí znal­ce nepo­cho­pi­tel­né situ­a­ce. „Když máte chlap­ce, kte­rý má vla­sy pou­ze na čele a jinak je holo­hla­vý, tak v zahra­ni­čí vám tře­ba polo­ží otáz­ku: proč se točí film o posti­že­ném chlap­ci nebo nao­pak, jest­li je to pun­ker?“  První posta­vou, kte­rou pro Martin Zahradník pro film vytvo­řil byl hlav­ní zápo­rák Bastor. „Je to posta­va, kte­rá mě baví a mám k ní, dá se říct, cito­vý vztah,“ usmí­vá se.

---