Kniha džunglí - Obsah/O filmu

(zatím nehodnoceno)

Loading...

            OBSAH

             Snímek Kniha džun­glí je zce­la novým hra­ným výprav­ným zpra­co­vá­ním dob­ro­druž­ství Mauglího, lid­ské­ho mlá­dě­te, vycho­vá­va­né­ho vlky. Když se obje­vu­je obá­va­ný tygr Šér Chán, pozna­me­na­ný svým setká­ním s člo­vě­kem, kte­rý hro­zí tím, že zni­čí koho­ko­liv, koho bude pova­žo­vat za hroz­bu, zjiš­ťu­je Mauglí, že už v džun­g­li není víta­ným hos­tem. Nucen opus­tit jedi­ný domov, kte­rý kdy poznal, se vydá­vá na pozo­ru­hod­nou pouť sebe­po­zná­ní v dopro­vo­du přís­né­ho men­to­ra Baghíry a vol­no­myš­len­kář­ské­ho med­vě­da Balůa. Na své ces­tě se Mauglí setká­vá s oby­va­te­li džun­gle, kte­rým nejde vždy pou­ze o jeho dob­ro, ať už se jed­ná o kraj­tu Ká, jež svým svůd­ným hla­sem a uhran­či­vým pohle­dem lid­ské mlá­dě fas­ci­nu­je, či upo­ví­da­né­ho krá­le Ludvíka, kte­rý se Mauglího pokou­ší pře­mlu­vit, aby mu pro­zra­dil tajem­ství záhad­né­ho a smr­tí­cí­ho čer­ve­né­ho kvě­tu: ohně.

            O FILMU

            Film na moti­vy nestár­nou­cí­ho díla Rudyarda Kiplinga Kniha džun­glí se inspi­ru­je kla­sic­kým fil­mem spo­leč­nos­ti Disney, ale při­stu­pu­je k němu svým spe­ci­fic­kým způ­so­bem. „Snažíme se zohled­ňo­vat mýtič­těj­ší prv­ky Kiplingovy před­lo­hy,“ říká reži­sér Jon Favreau, „ale nechá­vá­me pro­stor pro to, co si pama­tu­je­me z fil­mu z roku 1967 a sna­ží­me se tedy zacho­vat kouz­lo, kte­ré ten­to sní­mek spo­leč­nos­ti Disney obsa­ho­val.“

            Tvůrci fil­mu při jeho tvor­bě uplat­ni­li nej­mo­der­něj­ší tech­no­lo­gie, aby pří­běh měli mož­nost vyprá­vět sou­do­bým a pou­ta­vým způ­so­bem, kte­rý v sobě spo­ju­je živé herec­ké výko­ny s ohro­mu­jí­cím, počí­ta­čo­vě gene­ro­va­ným pro­stře­dím a výji­meč­ný­mi foto­re­a­lis­tic­ký­mi zví­řa­ty, jež výtvar­ní­ci fil­mu sty­li­zo­va­li tak, aby aspek­ty vyprá­vě­ní pod­trh­li. „Kniha džun­glí je obec­ným pří­bě­hem o dospí­vá­ní, kte­rý oslo­vu­je kaž­dé­ho,“ míní pro­du­cent Brigham Taylor. „Walt ten­to pří­běh vypra­vo­val pro­střed­nic­tvím kla­sic­ké ruč­ní ani­ma­ce, a my nyní máme mož­nos­ti, jak těm­to posta­vám sku­teč­ně vdech­nout život, vytvo­řit je zce­la foto­re­a­lis­tic­ké a uvě­ři­tel­ným a věro­hod­ným způ­so­bem do jejich pro­stře­dí zasa­dit sku­teč­né­ho živé­ho chlap­ce. Možnosti docí­lit něče­ho tako­vé­ho s dneš­ní­mi tech­no­lo­gi­e­mi pros­tě nešlo odo­lat.“

            Podle Favreaua je nej­dů­le­ži­těj­ší ze vše­ho pří­běh. „Myslím, že fil­my musí divá­kům nabí­zet emo­ci­o­nál­ní záži­tek,“ sou­dí reži­sér. „Velkolepá podí­va­ná nic nezna­me­ná, pokud divá­kům na posta­vách fil­mu nezá­le­ží. Každý pří­běh potře­bu­je lid­skost, emo­ce a posta­vy, kte­ré pro­chá­ze­jí vývo­jem, ale také humor – to vše pre­zen­to­va­né způ­so­bem, kte­rý nijak nena­ru­šu­je zby­tek fil­mu. Dočkáme se tak scén, při kte­rých si bude­te ner­vo­zi­tou kou­sat neh­ty a pře­mýš­let, jak asi ten chla­pec skon­čí.“

            Nováček Neel Sethi před­sta­vu­je jedi­nou lid­skou posta­vu fil­mu, chlap­ce Mauglího. Sethi, kte­ré­mu je nyní 11 let, byl vybrán z tisí­ců naděj­ných kan­di­dá­tů, kte­ří byli obje­ve­ni v rám­ci pát­rá­ní, pro­bí­ha­jí­cí­ho po celém svě­tě. Hvězdný herec­ký tým dále zahr­nu­je Billa Murrayho (Ztraceno v pře­kla­du) coby hlas Balůa, Bena Kingsleyho (Learning to Drive, Muž na laně) coby Baghíru, Idrise Elbu (Star Trek Do nezná­ma) jako Šér Chána a Lupitu Nyong’o (12 let v řetě­zech, Star Wars: Síla se pro­bou­zí) coby mat­ku vlči­ci Rakšu. Scarlett Johansson (Avengers: Age of Ultron) pro­půj­či­la svůj hlas kraj­tě Ká, Giancarlo Esposito (Perníkový táta) namlu­vil vůd­ce vlčí smeč­ky Akélu a Christopher Walken (Lovec jele­nů) pro­půj­čil svůj neza­po­me­nu­tel­ný hlas posta­vě krá­le Ludvíka.

            Postavy a pří­běhy Knihy džun­glí doká­za­ly během své exis­ten­ce oslo­vit fanouš­ky po celém svě­tě. Anglický spi­so­va­tel Rudyard Kipling, naro­ze­ný v Bombaji, svou lás­ku k Indii vyje­vil v této kni­ze z roku 1894, aby na její obli­bu navá­zal o rok poz­dě­ji dílem Druhá kni­ha džun­glí. Ačkoliv jsou tyto kni­hy obec­ně pova­žo­vá­ny za dět­skou lite­ra­tu­ru, jejich pří­běhy plné krás­ných míst a mlu­ví­cích zví­řat si doká­za­ly zís­kat pozor­nost nejen dětí, ale i dospě­lých, a čas­to byly pro čte­ná­ře jejich vůbec prv­ním sezná­me­ním s Indií. Kipling, kte­rý tyto kni­hy napsal ve Vermontu, kde zaklá­dal rodi­nu, vydal i dal­ší násled­né kni­hy a sbír­ky poví­dek, aby se nako­nec ve svých 32 letech stal nej­lé­pe pla­ce­ným spi­so­va­te­lem na svě­tě. V roce 1907 obdr­žel Nobelovu cenu za lite­ra­tu­ru.

            „Kiplingovy pří­běhy se drží mýtic­ké­ho vypra­věč­ské­ho sty­lu Josepha Campbella „hrdi­na s tisí­cem tvá­ří“,“ pro­hla­šu­je reži­sér Jon Favreau. „Rodí se nový hrdi­na – mla­dý chla­pec, kte­rý dospí­vá v pro­stře­dí džun­gle, plném arche­ty­pál­ních postav. Pro mě jako pro reži­sé­ra je to veli­ce tvůr­čí námět.“

            Kiplingovy pří­běhy se za 12 dese­ti­le­tí od své pub­li­ka­ce dočka­ly hned něko­li­ka adap­ta­cí. Animovaný sní­mek spo­leč­nos­ti Walt Disney Animation Studios Kniha džun­glí v režii Wolfganga Reithermana byl v nema­lé míře pře­pra­co­ván poté, co měl Walt Disney pocit, že prvot­ní ver­ze scé­ná­ře, kte­ré zacho­vá­va­ly tem­něj­ší vyzně­ní Kiplingových pří­bě­hů, jsou pří­liš váž­né. Film měl pre­mi­é­ru 18. říj­na 1967, rok po Disneyho smr­ti, a stal se zbož­ňo­va­nou kla­si­kou. Jeho hudeb­ní slož­ka, tvo­ře­ná památ­ný­mi pís­ně­mi jako The Bare Necessities Terryho Gilkysona či I Wanna Be Like You bra­trů Shermanových, má své fanouš­ky dodnes. Snímek Kniha džun­glí byl poté do kin uve­den ješ­tě dva­krát a k dis­po­zi­ci byl také na video­ka­ze­tách, DVD a Blu-ray dis­cích, zís­kal si fanouš­ky všech gene­ra­cí a zajis­til Mauglímu a jeho zví­ře­cím přá­te­lům i nepřá­te­lům pev­né mís­to v srd­cích divá­ků celé­ho svě­ta.

            „Pouto mezi Mauglím a Balůem na mě jako na malé­ho chlap­ce veli­ce zapů­so­bi­lo,“ říká Favreau. „Připomnělo mi můj vlast­ní vztah s mým dědeč­kem, kte­rý tvo­řil vel­kou sou­část mého živo­ta. Moc se mi líbi­lo, že je Mauglí roš­ťák, kte­rý má pořád něja­ké potí­že. Není stan­dard­ním, sluš­ně vycho­va­ným chlap­cem. Ta vel­ká divo­ká zví­řa­ta ho nedě­sí, vlast­ně se mezi nimi cítí jako doma. Je veli­ce hou­žev­na­tý, ale po cito­vé strán­ce také veli­ce zra­ni­tel­ný, zejmé­na pokud jde o Balůa.“

            „Klasická ani­mo­va­ná ver­ze Knihy džun­glí od spo­leč­nos­ti Disney v sobě měla něco zábav­né­ho,“ pokra­ču­je Favreau. „Zbožňoval jsem v ní hud­bu a vzpo­mí­nám si, že se mi o posta­vách fil­mu zdá­ly veli­ce živé sny. Mezi scé­ny, kte­ré na mě po vizu­ál­ní strán­ce udě­la­ly vel­ký dojem – a kte­ré se sna­žím v naší ver­zi zno­vu oži­vit – jsou ty, v nichž Mauglí plu­je po řece na Balůově bři­še, kraj­ta Ká s její­ma uhran­či­vý­ma oči­ma a majestát­nost pocho­du­jí­cích slo­nů.“

            Stejně jako v pří­pa­dě Favreaua se i pro­du­cent Brigham Taylor k Mauglího pří­bě­hu dostal v dět­ství pro­střed­nic­tvím zmí­ně­né ani­mo­va­né kla­si­ky. „Dávno před­tím, než jsem měl vůbec poně­tí o Kiplingově díle, jsem viděl ani­mo­va­ný film od Disneyho. Stejně jako na vět­ši­nu dětí na mě jeho úžas­né posta­vy a spl­ně­ný sen živo­ta v džun­g­li udě­la­ly obrov­ský dojem. Kniha džun­glí je nyní zásad­ním a obec­ným pří­bě­hem, jehož čas po tech­no­lo­gic­ké strán­ce koneč­ně nade­šel a my ho jsme schop­ni popr­vé v his­to­rii odvy­prá­vět v tako­vé podo­bě, jak si ho Kipling sku­teč­ně před­sta­vo­val: sku­teč­ný chla­pec ve sku­teč­né džun­g­li ve spo­leč­nos­ti sku­teč­ných zví­řat, kte­rým sho­dou okol­nos­tí rozu­mí.“

            Tvůrci fil­mu nemě­li v plá­nu nato­čit záběr po zábě­ru kom­plet­ní rema­ke ani­mo­va­né ver­ze, ani se nechtě­li sto­pro­cent­ně vrá­tit ke Kiplingově ver­zi. Najít pro tuto ver­zi to pra­vé poje­tí bylo pro ně veli­ce důle­ži­té. Favreauova adap­ta­ce Knihy džun­glí se inspi­ru­je oblí­be­nou ani­mo­va­nou kla­si­kou spo­leč­nos­ti Disney, ale zacho­vá­vá sou­čas­ně dopad a myto­lo­gii, kte­ré jsou vlast­ní původ­ním pří­bě­hům Rudyarda Kiplinga. „Jsme věr­ní posta­vám ani­mo­va­né­ho fil­mu,“ říká Taylor. „A v jiných ohle­dech jsme pře­vza­li něco z rea­lis­mu a vyzně­ní Kiplingových pří­bě­hů. Snažíme se při­klá­nět k inter­pre­ta­ci postav tako­vé, jakou zná­me z ani­mo­va­né ver­ze, ale pro­vá­dí­me růz­né změ­ny, kte­ré dáva­jí v naší ver­zi vět­ší smy­sl.“

            „Neustále jsme se vra­ce­li k základ­ní před­sta­vě Mauglího coby chlap­ce, vycho­vá­va­né­ho v džun­g­li, kte­rý je nucen ji opus­tit kvů­li hroz­bě vel­ké­ho zákeř­né­ho nepří­te­le – tyg­ra Šér Chána,“ popi­su­je Favreau. „Máme tu Mauglího, kte­rý vede spo­ko­je­ný a bez­sta­rost­ný život, ale do džun­gle tak doce­la neza­pa­dá, pro­to­že je člo­věk. Ačkoliv ho vycho­va­li vlci a žil v džun­g­li, postrá­dá fyzic­ké před­po­kla­dy pro pře­ži­tí v tako­vém pro­stře­dí. Džungle je sice krás­ná a někte­ří její oby­va­te­lé jsou přá­tel­ští, ale sou­čas­ně se jed­ná o veli­ce nebez­peč­né mís­to.“

            „Kiplingem se inspi­ru­je­me v tom ohle­du, že se jed­ná o pro­stře­dí, kde vám sku­teč­ně hro­zí nebez­pe­čí,“ pokra­ču­je reži­sér. „Pro dítě tam není bez­peč­no. Převzali jsme základ­ní struk­tu­ru pří­bě­hu ani­mo­va­né ver­ze, ale uči­ni­li jsme tak způ­so­bem, díky kte­ré­mu chá­pe­te, že v pří­bě­hu jde o mno­hé. Pohráváme si s atmo­sfé­rou pod­stat­ně vět­ších rizik, ve kte­ré není jed­no­znač­ně dáno, že pře­ži­je­te.“

            „Jedná se o pří­běh o dospí­vá­ní dítě­te, kte­ré se sna­ží při­jít na to, jaká je jeho role,“ dodá­vá Taylor. „Je to sku­teč­né dob­ro­druž­ství, v sáz­ce je mno­hé, ale sou­čas­ně se jed­ná o film, kte­rý je vře­lý a lid­ský. Takovou kom­bi­na­ci je těž­ké nalézt, ale Jonovi se to vše poda­ři­lo doko­na­le vystih­nout.“

            Podle Favreaua je prá­vě tato rov­no­vá­ha tím, co oslo­vu­je divá­ky všech gene­ra­cí. „Jako rodič jsem ohrom­ně vděč­ný, pokud se obje­ví film, na kte­rý mohu vzít své děti, ale kte­rý sou­čas­ně nepod­ce­ňu­je jejich inte­li­gen­ci. Děti jsou schop­né sle­do­vat veli­ce sofis­ti­ko­va­né pří­běhy. Waltovým snem vždy bylo spo­jo­vat rodi­ny dohro­ma­dy, ale ne nut­ně tím nej­o­či­vid­něj­ším nebo nej­před­ví­da­tel­něj­ším způ­so­bem.“

            „Pokud jste fanouš­kem fil­mů spo­leč­nos­ti Disney, všim­ne­te si v naší ver­zi drob­nos­tí, kte­ré sklá­da­jí poklo­nu odka­zu toho­to fil­mu,“ pokra­ču­je reži­sér. „Pokud jste dítě­tem, kte­ré vidí Knihu džun­glí popr­vé, může se vám stát, že při jeho sle­do­vá­ní ohro­me­ním zapo­me­ne­te jíst pop­corn. Bude to sku­teč­ně zábav­ná podí­va­ná.“

            „Když mys­lím na Disneyho odkaz, pře­mýš­lím pře­de­vším o Waltově původ­ním snu,“ říká reži­sér Jon Favreau. „Dílo Walta Disneyho ovliv­ni­lo mou tvor­bu. Postupy, kte­ré pou­ží­val, byly ve své době pova­žo­vá­ny za vrchol fil­mo­vé tech­no­lo­gie. Byl prv­ním, kdo pev­ně spo­jil zvu­ko­vou sto­pu s obra­zem, tak­že cho­vá­ní postav doko­na­le ladi­lo s hudeb­ním dopro­vo­dem – to bylo něco, co teh­dy divá­ky napros­to ohro­mi­lo. Disney se pohy­bo­val na tech­no­lo­gic­kém vrcho­lu.“

            Aby tvůr­ci fil­mu zacho­va­li Disneyho odda­nost tech­no­lo­giím, sna­ži­li se při­jít na způ­sob, jakým by divá­ky co nej­ví­ce vtáh­li do svě­ta, kte­rý ve své ver­zi toho­to pří­bě­hu stvo­ři­li. „Položili jsme si otáz­ku, jak bychom moh­li tako­vý svět stvo­řit?“ říká Favreau. „Ptali jsme se sami sebe, jak může­me tyhle tech­no­lo­gie a výra­zo­vé pro­střed­ky uplat­nit tak, abychom napl­no vyu­ži­li jejich poten­ci­ál. V ide­ál­ním pří­pa­dě jsme tou­ži­li po tom, aby divá­ci zapo­mně­li, že se jed­ná o tech­no­lo­gie – pros­tě by uvě­ři­li, že to, co sle­du­jí, je sku­teč­né.“

            Tvůrci fil­mu dali dohro­ma­dy tým exper­tů, kte­ří se podí­le­li na fil­mech jako Pi a jeho život, Gravitace či Avatar. Vedoucí týmu vizu­ál­ních efek­tů Rob Legato se na tom­to fil­mu začal podí­let veli­ce záhy po zahá­je­ní pří­prav­ných pra­cí, aby navr­hl pra­cov­ní postu­py, sys­témy a pro­střed­ky pro vizu­ál­ní efek­ty, při jejichž rea­li­za­ci by uplat­nil ta nej­mo­der­něj­ší fil­mo­vá kouz­la, kte­rá by reži­sé­ro­vi fil­mu umož­ni­la posu­nout hra­ni­ce toho, čeho je na fil­mo­vém plát­ně mož­no dosáh­nout. „Jedná se o foto­re­a­lis­tic­ký film, vychá­ze­jí­cí ze sku­teč­né­ho svě­ta,“ míní Legato. „Na tom je cosi veli­ce zají­ma­vé­ho.“

            „Používáme to nej­lep­ší z pro­ce­sů foto­re­a­lis­tic­ké ani­ma­ce, tech­nik motion-capture i kla­sic­ké­ho hra­né­ho fil­mu, a tohle všech­no násled­ně kom­bi­nu­je­me způ­so­bem, kte­rý dosud nikdo nepo­u­žil,“ vysvět­lu­je Favreau. „Zjistili jsme, že může­me pou­žít ty nej­mo­der­něj­ší tech­no­lo­gie, abychom vytvo­ři­li něco, co divá­kům bude při­pa­dat jako napros­to rea­lis­tic­ké a při­ro­ze­né.“

            „Pokud chce­te, aby vše půso­bi­lo uvě­ři­tel­ně, musí ve vašem svě­tě pla­tit sku­teč­né fyzi­kál­ní záko­ny,“ pokra­ču­je reži­sér. „Mauglí i základ­ní gra­fic­ké návrhy jsou veli­ce rea­lis­tic­ké, ale při tvor­bě džun­gle jsme do znač­né míry popus­ti­li uzdu fan­ta­zii. Podobně jako v pří­pa­dě Disneylandů jsme si uvě­do­mi­li, že pokud zví­řa­ta vytvo­ří­me poně­kud vět­ší, než doo­prav­dy jsou, pomů­že nám to zdů­raz­nit, jak zra­ni­tel­ně se ten malý chla­pec v džun­g­li cítí. Každý kou­sek zábě­ru je vypl­ně­ný pozo­ru­hod­ný­mi detai­ly. Máme tu pře­krás­né a svě­ží pro­stře­dí džun­gle a výtvar­né vede­ní a kame­ru, kte­ré odka­zu­jí na původ­ní zábě­ry z ani­mo­va­ných fil­mů.“

            Legatův tým vizu­ál­ních efek­tů spo­lu­pra­co­val s ani­mač­ním týmem Andyho Jonese a celou spo­lu­prá­ci oba týmy zahá­ji­ly důklad­ným stu­di­em pod­kla­do­vých mate­ri­á­lů. „Základem naší rea­li­ty jsou zábě­ry divo­kých zví­řat v co nej­lep­ším svět­le,“ říká Jones. „Poté vychá­zí­me také ze sku­teč­ných refe­renč­ních foto­gra­fií zví­řat. Následně jsme na zákla­dě herec­kých výko­nů dabé­rů zví­ře­cích postav někte­ré prv­ky poně­kud dola­di­li, ale nikdy ne tolik, aby naše zví­řa­ta půso­bi­la pře­hna­ně sty­li­zo­va­ně.“

            Tvůrci fil­mu vyu­ži­li k zachy­ce­ní herec­kých výko­nů zví­řat nej­no­věj­ších tech­no­lo­gií počí­ta­čo­vé gra­fi­ky. „Každé zví­ře má oje­di­ně­lé cito­vé pro­je­vy,“ říká Favreau. „Tygr vyja­dřu­je hněv napros­to jinak, než je tomu v pří­pa­dě vlka nebo med­vě­da.“

            Místo aby se tvůr­čí tým pokou­šel počí­ta­čo­vé prv­ky džun­gle zasa­zo­vat do zábě­rů džun­gle sku­teč­né, roz­ho­dl se vytvo­řit celou džun­g­li takřka kom­plet­ně digi­tál­ně. „Zjistili jsme, že může­me někte­ré prv­ky nad­sa­dit a roz­ší­řit, napří­klad měřít­ko,“ popi­su­je Favreau. „Můžeme vzít porost z indic­kých džun­glí a někte­ré barev­né tóny zvý­raz­nit. Ale vše vychá­zí ze sku­teč­nos­ti.“

            „Diváci budou schop­ni vní­mat vel­ko­le­post indic­ké džun­gle,“ dodá­vá Legato. „Budou moci tuto exo­tic­kou kra­ji­nu oku­sit na vlast­ní kůži. To je jed­ním z důvo­dů, proč jsou návštěvy kina tak zábav­né – spat­ří­te mís­ta, kte­rá jste dosud nevi­dě­li. Zažijete je. Projdete se po nich.“

            Takový postup si vyža­do­val peč­li­vé plá­no­vá­ní a roz­sáh­lé pre­vi­zu­a­li­zač­ní pří­pra­vy, zejmé­na s ohle­dem na to, že lid­ský hrdi­na fil­mu, Mauglí, se pro­stře­dí, ve kte­rém se oci­tá dotý­ká a inter­a­gu­je s ním. Výtvarníci vybu­do­va­li reál­né deko­ra­ce – při­čemž vytvo­ři­li jen to, co bylo pro potře­by dané­ho zábě­ru nezbyt­ně nut­né – a ty násled­ně zasa­di­li do počí­ta­čo­vě gene­ro­va­né­ho pro­stře­dí. „Mohli jsme se podí­vat na moni­to­ry a spat­řit na nich vir­tu­ál­ní deko­ra­ce, kte­ré jsme už měli vytvo­ře­né, i to, jak doko­na­le do cel­ko­vé­ho pro­stře­dí zapa­da­jí,“ míní Favreau. „Když jsme se podí­va­li na moni­tor se Simulcamem, měli jsme mož­nost vidět kom­plet­ní záběr. Mohli jsme kame­rou pohnout a podí­vat se do dál­ky – byly vidět kaž­dá hora a kaž­dý strom, kte­ré tam měly být.“

            Podle reži­sé­ra bylo kaž­dé roz­hod­nu­tí uči­ně­no s ohle­dem na divác­ký záži­tek. „Diváci se s námi musí vypra­vit na divo­kou jízdu. Touží po vzru­še­ní, dob­ro­druž­ství, smí­chu. A tou­ží po emo­cích. Snažil jsem se nato­čit film, jaký bych já sám chtěl vidět.“

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře