Kůň-láska i závislost

Máte rádi zví­řa­ta, pře­de­vším koně? Chcete si pře­číst nád­her­ný pří­běh o vzta­hu člo­vě­ka a koně? Juli Zeh pat­ří k nej­o­ce­ňo­va­něj­ším sou­čas­ným němec­kým spi­so­va­tel­kám a dob­ře zná­má je také čes­kým čte­ná­řům. Kniha Kůň je prů­vod­ce, esej, živo­to­pis, ale roz­hod­ně nej­krás­něj­ší dárek pro všech­ny milov­ní­ky koní. Juli Zeh nabí­zí jaký­si vhled do duše koně, to jak na něj půso­bí člo­věk, co pro něj zna­me­ná, jejich vzá­jem­ný vztah, kte­rý nikdy nekon­čí. Pojďte se na to spo­leč­ně se mnou podí­vat. 

Kůň je obrov­ská vášeň, život­ní styl, i závis­lost. Pro mno­ho lidí něco nepřed­sta­vi­tel­né­ho, pro dru­hé­ho obrov­ská lás­ka, kte­rá trvá celý život. Juli Zeh při­ná­ší ve své kni­ze zají­ma­vos­ti i záko­ni­tos­ti o jez­dec­kém spor­tu. Autorka pře­dá­vá vlast­ní zku­še­nos­ti, od útlé­ho věku, kdy této váš­ni pro­padla, pak se na něja­ký čas věno­va­la jiným věcem a ke koních se vrá­ti­la až poz­dě­ji. Vysvětluje pod­sta­tu péče o pro­ble­ma­tic­ké koně, nabí­zí náhled do duše koně, i člo­vě­ka, kte­rý jej bez­mezně milu­je. Dále se věnu­je pro­ble­ma­ti­ce péče o koně, jako dra­hý koní­ček, jaké jsou ženy koňař­ky, nao­pak i muži, jak je to s par­ku­rem a jeho výcvi­kem koně, i jaké je to je mít sen o vlast­ním koni a také si ho poz­dě­ji spl­nit, ale i to, co vše je ocho­ten milov­ník koní pro své zví­ře udě­lat. Autorka veli­ce zau­ja­tě vyprá­ví o živo­tě, o lás­ce, o váš­ni ke koních, co se ode­hrá­vá v hla­vě koňa­ře. V 12 kapi­to­lách je řeče­no snad vše, co se týká koní, autor­ka neo­po­mně­la také při­dat glosář mís­to doslo­vu, kte­rý lidem, jež se nevě­nu­jí koní vysvět­lí řadu názvů, kte­rým běž­ný člo­věk nero­zu­mí. Na kon­ci jsou uve­de­ny infor­ma­ce o autor­ce.

Kniha se mně moc líbi­la a vel­mi mě zau­ja­la. I když nejsem „koňař­ka“ tělem i duchem, koně mám moc ráda. Vidím v nich nád­her­ný život­ní styl, vášeň, kte­rá vás pohl­tí a jen tak nepus­tí. Je to obrov­ská dři­na, kte­rá roz­hod­ně sto­jí za to. V dospí­vá­ní jsem měla mož­nost vhléd­nout do živo­ta jed­né rodi­ny milov­ní­ků koní a bylo to nád­her­né. Užívala jsem to plný­mi douš­ky. Ten pohled na koně je fak­tic­ky nád­her­ný a chá­pu milov­ní­ky koní, že se tak snad­no zami­lu­jí. Kniha je psa­ní vel­mi pří­jem­nou for­mou. Autorka se zabý­vá vše­mi aspek­ty, kte­ré se koňů týká, jejich filo­so­fií, péčí o ně, i finanč­ní strán­kou. Knihu dopo­ru­čím všem, co se zají­ma­jí o koně, ale i těm, kte­ří o nich vůbec nic neví. Každý se v ní najde to své, jeli­kož pří­běh oprav­du sto­jí za pře­čte­ní a bude se vám líbit.

Kniha Kůň-lás­ka i závis­lost se pohy­bu­je mezi živo­to­pi­sem, ese­jem a prů­vod­cem, je jed­ním z nej­lep­ších dár­ků pro milov­ní­ky koní, kte­ří se chtě­jí podí­vat na svou lás­ku k jez­dec­ké­mu spor­tu ze zce­la nové per­spek­ti­vy. Když Juli Zeh píše kni­hu o lás­ce ke koním, stá­vá se z ní poe­tic­ká úva­ha o jez­dec­tví jako život­ní filo­zo­fii.

Ukázka z kni­hy:

Také jez­dec nese­dí vza­du, nýbrž rela­tiv­ně hod­ně vpře­du, v dre­zu­ře a při sko­ko­vém jež­dě­ní pří­mo v mís­tě nasa­ze­ní krku. Tím se zvy­šu­je váha na pře­dek o dal­ších šede­sát až sto kilo­gra­mů. Netrénované koně tla­čí váha jezd­ce do pro­pad­lé­ho hřbe­tu, čímž se zesi­lu­je nega­tiv­ní vliv na pohy­bo­vý apa­rát.

A ješ­tě ke vše­mu člo­věk žádá od koně nepři­ro­ze­ný vzo­rec pohy­bu. Místo aby hodi­ny cho­dil kro­kem kra­ji­nou a občas zacvá­lal, má pod jezd­cem pra­vi­del­ně klusat, kolo za kolem, nejen rov­ně, nýbrž v mno­ha oblou­cích, aniž by někam došel. To je pro tělo a duši vysi­lu­jí­cí. Jedna z mých oblí­be­ných kari­ka­tur uka­zu­je zce­la vystre­so­va­né­ho koně na pohov­ce u psy­chi­at­ra, jak říká: „Nejdřív chce kru­hy, potom dal­ší a pak ješ­tě dal­ší, ale můj bože, nikdy nejsou dost kula­té..“

Přesně tak: Můj bože“

Aby kůň tuto zátěž vydr­žel, musí se nau­čit vykle­nout pod jezd­cem hřbet, mír­ně sní­žit záď a zad­ní nohy klást hlu­bo­ko pod tělo. Tímto způ­so­bem se těžiš­tě jezd­ce a koně posu­ne o kus doza­du, víc váhy spo­čí­vá na zad­ních nohou, pře­dek koně se uvol­ní.

Ve hřbe­tě se napnou sva­ly, což uleh­čí páte­ři, kůň zís­ká nos­nou a taž­nou sílu.

Základem celé­ho gym­nastic­ké­ho výcvi­ku je vykle­nu­tý hřbet. Kůň se má pod jezd­cem mír­ně nahr­bit, mís­to aby běžel s pro­pad­lým hřbe­tem. Na kon­ci výcvi­ku se docí­lí vyso­ké­ho stup­ně shro­máž­dě­ní., hřbet sil­ně kle­sá doza­du (kůň pod­sa­dí záď), a pro­to má hla­vu a krk vyso­ko, týl je v nej­vyš­ším bodě (rela­tiv­ní napří­me­ní). V této atle­tic­ké pozi­ci doká­že kůň zvlád­nout těž­ké lek­ce, jaké se vyža­du­jí při špič­ko­vých spor­tov­ních výko­nech nebo u Vídeňské dvor­ské jez­dec­ké ško­ly.

Několik slov autor­ce:

Juli Zeh - (1974) pat­ří k nej­o­ce­ňo­va­něj­ším sou­čas­ným němec­kým spi­so­va­tel­kám a dob­ře zná­má je také čes­kým čte­ná­řům. První ese­je pub­li­ko­va­la v časo­pi­sech už při stu­diu mezi­ná­rod­ní­ho prá­va a vel­kou pozor­nost na sebe strh­la svou prvo­ti­nou Orli a andě­lé z roku 2001 (čes­ky 2004). Její kni­hy a člán­ky jsou stá­le mezi­ná­rod­ně oce­ňo­vá­ny a vychá­ze­jí po celém svě­tě. Její posled­ní román Über Menschen (O lidech) z roku 2021 se v Německu umís­til na žeb­říč­ku nej­pro­dá­va­něj­ších knih. V sou­čas­nos­ti žije se svým mužem a dvě­ma dět­mi v malé obci v sever­ním Německu.

Autorka: Juli Zeh

Přeložila: Jana Zoubková

Žánr: Zoologie

Vydáno: 2024, Vydalo Nakladatelství KAZDA, s.r.o., Brno, 2023

Počet stran: 208

Vazba kni­hy: pev­ná s papí­ro­vým pře­ba­lem

ISBN: 978-80-7670-117-5

Knihu může­te kou­pit zde:

Kůň - lás­ka i závis­lost - Nakladatelství Kazda (knihykazda.cz)

---