Kung Fu Panda 3 - Skvěná animace a zábava s logickými skulinkami

Photo © DreamWorks Animation

Asi to bude znít hlou­pě po vší té kri­ti­ce, kte­rou ode mě schy­tal dru­hý díl, ale troj­ka se mi váž­ně líbi­la. Částečně za to asi můžou osob­ní důvo­dy, pros­tě ten film zrov­na padl na úrod­nou půdu. Každopádně po nani­co­va­té dvoj­ce při­ne­sl do svě­ta Kung Fu svě­ží vánek – už jen tím, že lehce kopí­ru­je jed­nič­ku a nutí Poua, aby se zase nau­čil něco nové­ho na pora­že­ní zápo­rá­ka (vnitř­ní klid z dvoj­ky mezi to nepo­čí­tám; jed­nak mi při­jde, že ho hned zase ztra­til, dru­hak to není něco, o co se musí­te prac­ně sna­žit).

Popravdě jsem tomuhle ani­mo­va­né­mu sním­ku málem dal 5*, nebýt jed­no­ho logic­ké­ho lap­su, tri­vi­ál­ní­ho desig­nu zele­ných zápo­rá­ků a sou­bo­jů s nimi a mož­nos­ti ode­jít ze svě­ta mrtvých zpět do svě­ta živých, kte­rou tře­tí díl před­sta­vil – jaký smy­sl by pak měla samot­ná smrt? K tomu lap­su: posled­ní ves­nič­ka pan­dů leží kde­si v horách a nikdo..

1. neví o její exis­ten­ci
2. neví o jejím umís­tě­ní

Tygřice však bez jakých­ko­liv uká­za­ných pro­blé­mů ves­ni­ci najde a doru­čí Pouovi svi­tek pojed­ná­va­jí­cí o Kaiovi. To se dá vyklá­dat dvě­ma způ­so­by.

1. tygři­ce je něja­kým způ­so­bem vysto­po­va­la – nic tako­vé­ho jsme však nevi­dě­li, tak­že s tou­to mož­nos­tí nelze počí­tat.
2. tygři­ce vědě­la, kde ves­nič­ka pan­dů leží, přes­to­že to má být taj­né.

Tím se dostá­vá­me k logic­ké­mu lap­su. Jestliže tygři­ce, a pří­pad­ně ješ­tě kdo­ko­liv jiný z Kung Fu spol­ku, vědě­la, že se v horách nachá­zí posled­ní skry­tá ves­ni­ce pan­dů a záro­veň vědě­la, že Pou při­šel o svou mat­ku a pochá­zí prav­dě­po­dob­ně z pan­dí ves­ni­ce – proč mu to pro­bo­ha neřek­la? A v tomhle se film bro­dí ješ­tě dál, pro­to­že i záhad­ný padouch Kai (500 let po smr­ti!!!) něja­kým způ­so­bem ví, kde se posled­ní pan­dí ves­nič­ka zalo­že­ná doslo­va před pár desát­ka­mi let (poté, co zlý páv z dvoj­ky vyhla­dil tu před­cho­zí, kde se Pou naro­dil) nachá­zí. Tohle Kung Fu Pandě 3 neod­pus­tím a musím pros­tě jít o 1* dolů, ovšem nic to nemě­ní na tom, že jsem si sle­do­vá­ní troj­ky náram­ně užil, mož­ná dokon­ce i víc než jed­nič­ky, pro­to­že tam člo­věk tak tro­chu před­ví­dá, jak to dopad­ne, zatím­co tady člo­věk sice tuší, kdo asi vyhra­je, ale nezná pře­dem přes­ný způ­so­bem vítěz­ství.

Tentokrát si tvůr­ci dali obzvlášť zále­žet s pře­krás­nou ani­ma­cí pro­stře­dí, jed­nak pro­stře­dí maleb­né pan­dí ves­ni­ce, jed­nak napří­klad... no, ehm, ces­ty do ní. Škoda, že se tohle nedá říct o vět­ši­ně Kung Fu sou­bo­jů. Líbí se mi, jak zápo­rák boju­je uvol­ně­ně, jako­by s nad­hle­dem, ale jakmi­le při­jdou na řadu jeho „nohsle­di“ je to bída bídou­cí. A ten zele­ný design fakt neže­ru. Slyšel jsem, že se snad plá­nu­je čtyř­ka, nedi­vil bych se, ale ani nera­do­val – tře­tí pan­dou už by to moh­lo skon­čit.

Everybody was Kung Fu fighting...!