Love and Monsters

LoveMonsters

Zasazeno do post-apokalyptické budouc­nos­ti, kdy obří mon­stra ovládly zem­ský povrch a donu­ti­li lid­stvo scho­vat se do pod­zem­ní, se jeden mla­dý muž, Joel (Dylan O´Brien), roz­hod­ne ris­ko­vat všech­no, aby našel svou stře­do­škol­skou lás­ku Aimee (Jessica Henwick). Na své nebez­peč­né ces­tě si najde neob­vyk­lé přá­te­le, včet­ně hrdin­ské­ho psa a dvo­ji­ce pře­ži­vších Clydea (Michael Rooker) a Minnow (Ariana Greenblatt), kte­ří mu pomo­hou pře­žít ces­tu k oprav­do­vé lás­ce zamo­ře­nou pří­še­ra­mi a nebez­pe­čím...

Po téměř deká­dě defi­ni­tiv­ně došlo k rea­li­za­ci mon­ster roman­ce Love and Monsters. Od původ­ně plá­no­va­né­ho reži­sé­ra Shawna Levyho (tri­lo­gie Noc v muzeu, Ocelová pěst) se nako­nec režie cho­pil jako své­ho dru­hé­ho celo­ve­čer­ní­ho pro­jek­tu Michael Matthews a do hlav­ní role byl obsa­zen sym­paťák Dylan O´Brien. Víceméně neby­lo jis­té co od toho­to sním­ku čekat. A co jsme tedy nako­nec dosta­li? Víceméně fajn oddycho­vou roman­ci zasa­ze­nou do post-apo svě­ta, kte­rá roz­hod­ně není prů­švi­hem, ale pře­ce jen něco chy­bí k tomu, aby se se tahle post-apo roman­ce z něja­ké­ho důvo­du zapsa­la do pamě­ti.

Love and Monsters nepři­ná­ší v pod­sta­tě nic nové­ho, v rám­ci své­ho žán­ru ale před­sta­vu­je pocti­vou a zábav­nou prá­ci. Co se týče mon­ster tak ty jsou s pomo­cí CGI oži­ve­ny v dosta­teč­né for­mě a i když bys­te je do kar­to­té­ky doko­na­lých CGI stvo­ře­ní neza­psa­li ani náho­dou, roz­hod­ně se tu nedá mlu­vit o digi­bor­de­lu a totál­ní neschop­nos­ti lidí odpo­věd­ných za digi­tál­ní efek­ty. Samotný scé­nář Matthewa Robinsona a Briana Duffielda též nevy­tvá­ří jeden z nej­lep­ších post-apo pří­bě­hů, přes­to všech­no ale se zde sku­teč­ně utvá­ří uvě­ři­tel­ná roman­tic­ká lin­ka, je zde vymyš­le­ný cel­kem zají­ma­vý post-apo svět a pře­de­vším se sku­teč­ně daří budo­vat vztah mezi člo­vě­kem a psem.

Trochu mě mrzí Michael Rooker, kte­ré­ho mám osob­ně rád a jakmi­le se zača­lo mlu­vit o tom, že si v tom­to fil­mu zahra­je men­tor­skou roli, čekal jsem, že dosta­ne pořád­ný pro­stor. To se ale ve finá­le bohu­žel říct nedá a Rookera ve fil­mu bohu­žel není tolik. Přesto je ale Michael Rooker ve své roli super a má parád­ní che­mii s Arianou Greenblatt. Tato herec­ká dvo­ji­ce se tak rázem ve finá­le sta­ne ide­ál­ním cas­tingem na video­her­ní adap­ta­ci Last Of Us, pro­to­že che­mie toho­to staré­ho muže a mla­dé hol­ky je pros­tě oprav­du pove­de­ná a pokud by se tato dvo­ji­ce časem dočka­la vlast­ní­ho spin-offu či seri­á­lu, moje oče­ká­vá­ní by byla nasta­ve­na na maxi­mum.

Dylan O´Brien je ovšem naštěs­tí opět sym­pa­tic­ký pro­ta­go­nis­ta a mrzí mě, že tenhle vychá­ze­jí­cí mla­dý sym­paťák nemá ješ­tě vylo­že­ně tak boha­tou kari­é­ru. Pro mně osob­ně je O´Brien už od Labyrintu kan­di­dát na ide­ál­ní­ho fil­mo­vé­ho pro­ta­go­nis­tu a pla­ti­lo to za mně i u sla­bé­ho Amerického zabi­já­ka. O´Brienův Joey je jako pro­ta­go­nis­ta ide­ál­ní a podob­ně jako v Zombielandu exis­to­val prů­vod­ce zom­bie apo­ka­ly­p­sou i zde tato posta­va tvo­ří svůj vlast­ní alma­na­ch mon­ster. Samotná pouť za nale­ze­ním své lás­ky v podá­ní nesku­teč­ně sym­pa­tic­ké Jessie Henwick ovšem není tak dra­ma­tur­gic­ky dob­ře pro­myš­le­ná a tem­po 110 minut trva­jí­cí­ho fil­mu je občas vylo­že­ně vra­žed­né.

Samotný nasta­ve­ný svět post-apo je sice zají­ma­vý, roz­hod­ně ale není domyš­le­ný. Vzhledem k tomu, že od pro­lo­gu k hlav­ní­mu dění uběh­ne pou­ze 7 let je těž­ko uvě­ři­tel­né v jakém sta­vu ohled­ně zásob lid­stvo aktu­ál­ně je. Samotné zabí­je­ní tak obrov­ských mon­ster ve finá­le není tak nároč­né jak by se moh­lo zdát. A k tomu je tu něko­lik pár nedo­myš­le­ných fak­to­rů, kte­ré zrov­na u téhle více­mé­ně odde­cho­vé mon­ster zába­vy asi nejsou vylo­že­ně nut­né, přes­to mi ale osob­ně chy­bí. Jestli ale ten­to film sku­teč­ně něco potře­bo­val, tak to není jenom více Michaela Rookera, ale také více robo­ta jmé­nem MAV1S!

Přes všech­ny ty leh­ké výtky se nedá Love and Monsters upřít, že jde o sku­teč­ně fajn odde­cho­vou zába­vu, s uvě­ři­tel­ně vybu­do­va­nou roman­cí, sym­pa­tic­kým (a dob­rým) cas­tem a pár pove­de­ný­mi akč­ní­mi pasá­že­mi. K doko­na­los­ti chy­bí dale­ko a po kon­ci si nejsem upřím­ně jis­tý, jest­li ten­to sní­mek potře­bu­je pokra­čo­vá­ní (ovšem spin-off Rookera a Greenblatt urči­tě!), přes­to ale nebu­du pokra­čo­vá­ní boj­ko­to­vat a dám mu šan­ci. I pro­to, že jsem si poten­ci­o­nál­ní pilot vlast­ně fakt dost užil.

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

Photo © Paramount Pictures