Míša je teprve sedmiletá holčička, která není až tak v uvozovkách úplně běžným děvčátkem, které chodí do školy. Bydlí v malém městečku a jejím nejlepším kamarádem je psík Pupík. Nejraději má kromě zvířat i čtení a nejvíc miluje knihu o dobrodružstvích doktora Dolittla. Také tráví spoustu času na zahradě, kde ukrývá svá tajemství. V zahradě stojí stará lípa, ve které Míšin tatínek postavil pro svou malou dceru malý domeček. Ovšem není to domeček na hraní, Míša si v něm totiž zřídila opravdovou nemocnici pro zvířátka, kterou pojmenovala Lipová klinika . Míša je léčí a vychází jí to, protože rozumí jejich řeči, ale to je právě to její tajemství.
Ví o tom jen Pupík a Míšin dědeček Jakub, který je veterinářem. Samozřejmě o tom vědí i všechna zvířátka, která také vědí, že se na Míšu mohou vždycky spolehnout. Jednoho dne v létě šla Míša s maminkou do lesa sbírat jahody. Když už měla Míša plný hrneček, tak navrhla mamince odpočinek. Ta však nebyla unavená a šla sbírat dál, ovšem Míša s Pupíkem si dali pauzu. Když tak Míša ležela, Pupík začal štěkat. Míša ho tišila, ale nebylo to moc platné. Pupík vyrazil do lesa a Míša se pomalu začala propadat do spánku. Najednou ji vzbudilo škubání, až se lekla.
Byl to Pupík, který ji tahal za sukýnku, hlavně aby šla s ním - něco totiž našel. Začal o tom hned vyprávět - v lesním kapradí našel malou sovu. Pupík spěchal tak, že mu Míša sotva stačila. Zeptala se, jestli Pupík myslí, že potřebuje pomoct. Pupík trval důrazně na názoru, že se jí muselo něco špatného stát. Míša se tedy už na nic neptala a pospíchala za Pupíkem. Pupík se zčistajasna zastavil před malým keříkem a začal poplakávat. Míša rozhrnula listy a uviděla šedou opeřenou kuličku, kterou hned pozdravila. Začala se sovičky vyptávat, ale ta mlčela doslova jako ryba.
Rozkošná pohádka pro děti - to jediné se na to dá říci. Celý příběh je moc pěkně napsaný, celá kniha je doplněná půvabnými ilustracemi, obálka bezvadná, takže za mě rozhodně doporučuju. Má 48 stran.
Nejnovější komentáře