Muž z oceli

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Zack Snyder (autor tako­vých pecek jako Watchmen nebo 300) spo­jil svo­je síly se sou­čas­ným krá­lem Hollywoodu – Christopherem Nolanem (tri­lo­gie Temný rytíř, Dokonalý trik, Počátek), kte­rý si vzal pod tak­tov­ku celou pro­duk­ci, aby spo­leč­ně vytvo­ři­li novou ver­zi pří­bě­hu o zro­du snad toho nej­kla­sič­těj­ší­ho ze všech super­hr­di­nů. No nezní to parád­ně? Připočtěte hud­bu od dal­ší fil­mo­vé iko­ny – Hanse Zimmera. Máme tu vel­kou fil­mo­vou pec­ku! I když…

Nejsi jen tak někdo, jed­no­ho dne se budeš muset roz­hod­nout, jakým člo­vě­kem chceš být. Ať už si vybe­reš jak­ko­liv, tvo­je vol­ba změ­ní svět.

Tenhle film je v pod­sta­tě výstav­ní skří­ní sou­čas­né kine­ma­to­gra­fie, ale­spoň co se „zaka­me­ro­vé­ho“ obsa­ze­ní týče, pro­to­že těž­ko bychom hle­da­li vět­ší osob­nos­ti. Zack Snyder pro­sla­ve­ný svý­mi vypipla­ný­mi iko­nic­ký­mi zábě­ry, kte­ré tře­ba v podo­bě 300: Bitva u Thermopyl vstou­pi­ly do his­to­rie. Nolan, kte­rý mimo jiné pra­co­val na samot­ném pří­bě­hu Muže z oce­le, je jed­ním z nej­lep­ších vypra­vě­čů sou­čas­nos­ti. Nolan svo­je pří­běhy zaklá­dá na znač­né vel­ko­le­posti, ale tře­ba v posled­ním Temném rytí­řo­vi už mu to pře­rost­lo přes hla­vu a dostal se na(d) svůj pomy­sl­ný strop.

Osobně jsem oče­ká­val něja­kou Nolanovu vel­ko­le­post vyprá­vě­nou krás­ný­mi, avšak ospa­lý­mi, zábě­ry od Snydera. Většina zábě­rů je sku­teč­ně napros­to skvost­ná a půso­bí vyuměl­ko­va­ně a sty­li­zo­va­ně, ale ospa­lost? Pche! Tenhle film vám nedá vydech­nout ani na vte­ři­nu, sází do vás akci horem spo­dem, až bys­te oce­ni­li, kdy­by se posta­vy ale­spoň na pár minu­tek pře­sta­li ban­čit. Scénáristická ruka Christophera Nolana je znát na pří­bě­hu, kdy se obje­vu­je pro něj typic­ky více než jed­na časo­vá osa a tře­ba i hlav­ní zápo­rák se cho­vá logic­ky, vzpo­meň­me tře­ba na Ligu stí­nů z batma­nov­ské tri­lo­gie. Je hez­ké vidět, že i nega­tiv­ní posta­vy nejsou jen zvrh­lí mago­ři, jak tomu čas­to u podob­ných fil­mů bývá, ale cho­va­jí se smys­lu­pl­ně, i když s jejich maný­ry nemu­sí­me sou­hla­sit. Oproti Batmanovi je ovšem tenhle Supermaník hrdi­nou pro širo­kou veřej­nost a je milo­ván, v pod­sta­tě také nemá zápor­ných vlast­nos­tí a je z něj tedy novo­do­bý pro­to­typ Ježíše.

Bohužel nemůžu říct, že by film pat­řil do kád­ru „vidět za kaž­dých okol­nos­tí“, ale spíš se řadí do kate­go­rie „pus­tit kámo­šům v sobo­tu“ podob­ně jako Expendables, Rychle & zbě­si­le nebo tře­ba Transformers (i když bude Muž z oce­li všech­ny v téhle ška­tul­ce pře­vy­šo­vat). Dostáváme tady tako­vý roz­por, jeli­kož Muž z oce­li není úpl­ně jed­no­du­chý film vzhle­dem ke svo­jí slo­ži­tos­ti vyprá­vě­ní, záro­veň však chy­bí něja­ké vět­ší kon­flik­ty a z toho odvo­ze­né napě­tí. Avšak scé­nář jako tako­vý nemá žád­né chy­by a vše se zdá býti logic­kým vyús­tě­ním, a tře­ba i vysvět­le­ní super­ma­no­vých schop­nos­tí je zde vyře­še­no veli­ce ele­gant­ně.

Takže nech­me se uná­šet touhle skvě­le napsa­nou sto­ry navle­če­nou do úžas­né­ho vizu­á­lu a moc nad tím nepře­mýš­lej­me. Muž z oce­li je fajn, ale zůstal stát na půl ces­ty mezi oby­čej­ným komik­so­vým fil­mem a oprav­du kva­lit­ním sním­kem pře­kra­ču­jí­cím hra­ni­ce své­ho žán­ru.